Korejci nechtěli opakovat chyby některých svých předchůdců, kteří mnohdy s velkou pompou vybudovali nákladné stavby. Ty však po olympiádě nenašly další využití a chátraly. Nejčerstvějším příkladem takových bílých slonů jsou stadiony v Riu de Janeiro, jejichž provoz musí ještě více než rok po skončení prvních olympijských her na jihoamerickém kontinentu financovat brazilská vláda.
Pchjongčchang dostal při volbě Mezinárodního olympijského výboru před šesti lety důvěru před Mnichovem a francouzským Annecy. Dočkal se tak po dvou neúspěšných pokusech, když pro rok 2010 upřednostnil MOV Vancouver a o čtyři roky později Soči. Právě předchozí hry v Rusku vstoupily do historie jako zatím nejdražší v dějinách s cenovkou zhruba 50 miliard dolarů. Jihokorejští pořadatelé původně připravili zhruba sedminový rozpočet, který ale i kvůli stavbě olympijského stadionu stoupl na současných 12,5 miliardy.
Olympiáda v Koreji bude mít stejně jako hry v Soči dvě centra. V pobřežním městě Kangnung se budou konat halové sporty jako hokej, rychlobruslení, krasobruslení či curling, zbývající "horské" sporty proběhnou v Pchjongčchangu a okolí. Historicky třetí zimní olympijské hry na asijském kontinentu začnou 9. a skončí 25. února.
