Včerejší hlasování Evropského parlamentu schválilo rezoluci, která označuje situaci kolem polského ústavního soudu za “efektívní paralýzu demokracie”. Evropský parlament tak dal za pravdu hlasům, které se kloní k závěru, že Polsko zažívá vážnou krizi právního státu.
Nezávazná rezoluce Evropského parlamentu byla schválena vysokým poměrem 513 hlasů ku 142 hlasům proti. Je z toho patrné, že polská otázka stále zaujímá přední příčky zájmu evropské politiky, která má tuto zemi stále v hledáčku.
Pojem “efektívní paralýza demokracie” v souvislosti s polským ústavním soudem je vlastně vcelku vhodný. Polský ústavní soud totiž v minulých měsících zrušil část zákona, který schválila nově nastolená vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Novelou ústavního zákona určila, že to bude právě vláda, která bude určovat předsedu ústavního soudu. To je problematické především proto, že je to právě předseda ÚS, kdo určuje tzv. senátům agendu, kterou mají projednávat. Je proto vcelku na místě položit si otázku na ústavně zakotvenou nezávislost takového předsedy.
Paralýza však vznikla až poté, co premiérka Beata Szydłová oznámila, že nález, jímž novelu základního zákona ústavní soud zrušil, odmítá respektovat, a bude se podle novely tedy dále řídit. Kde je pak ústavními principy garantovaná poznatelnost práva a právní jistota?
Evropský parlament vyzval k Polsko ke zjednání nápravy. Dále také státu pohrozil, že v případě ignorování této výzvy může vůči němu zavést sankce, jako například omezení jeho hlasovacího práva v orgánech EU. Tato sankce, jak uvádí nejen analýza Reuters, ale také samotné stránky Evropského parlamentu, je ale až poslední, a hlavně velmi nepravděpodobný krok.
