Přesněji to bylo 441 899 žádostí, což znamená meziroční nárůst o 155,3 procenta – roku 2014 úřad evidoval přes 173 tisíc žádostí. Skoro 160 000 loňských žadatelů pochází ze Sýrie, na druhém a třetím místě figurovaly žádosti z Albánie a Kosova. O něco pozadu pak jsou Afghánistán a Irák, za zmínku ještě stojí šesté Srbsko. K nim je ještě třeba připočítat dalších pár desítek tisíc žádostí, jež zůstaly nevyřízené z roku 2014.
Loni se vyřídilo 282 726 žádostí – prakticky přesně polovina žadatelů byla uznána za uprchlíky a dostala nějakou formu ochrany. Zatímco Syřani uspěli prakticky všichni (96 procent) a vysokou úspěšnost měly i žádosti z Eritreje (92 %) a Iráku (88 %), z Afghánců mohl slavit každý druhý, naopak ze Srbska, Kosova či Albánie úřad odmítl přes 99 procent azylantů. Každopádně to vypadá, že Česko si s těmito běženci lámat hlavu nemusí – přestává vypadat reálně, že by sem někteří přišli v rámci přerozdělování. „Uznávám, že relokační program nemá očekávané výsledky,“ opatrně konstatoval evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos. Snad jako první představitel komise.
„Je důležité, že zaznívá nahlas z úst příslušného komisaře, že daný mechanismus nefunguje. Na jaře totiž komise bude překládat další návrhy, které by měly kvóty obsahovat. Dosavadní selhávání kvót by podle našeho názoru mělo být reflektováno v návrzích dalších opatření,” komentuje ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.
