Čtverzubec stříbropásý

Čtverzubec stříbropásý Zdroj: Wikimedia.org

Středozemním mořem se šíří prudce jedovatá ryba. Po požití člověk umírá za plného vědomí

To je ale hezká ryba, pomyslí si rybařící turista ve Středomoří. Elegantní stavba těla, stříbřitě se lesknoucí záda s černými skvrnami a bílé břicho. Tenhle úlovek půjde hned na gril. Takový oběd by byl ale smrtelný, protože tropická ryba čtverzubec stříbropásý je prudce jedovatá. Řeklo by se, že něco takového se může jen těžko stát, ale opak je pravdou: rybou, která se do Středozemního moře rozšířila přes Suezský průplav, se totiž otrávilo už několik lidí, napsala agentura DPA.

"Daří se jí tu dobře. A je nebezpečná," domnívá se toxikolog Dietrich Mebs z univerzitní kliniky v německém Frankfurtu nad Mohanem, který se specializuje na rybí jedy. I další odborníci pasují čtverzubce na jeden z nejnebezpečnějších invazivních druhů ryb ve Středomoří. Dostal se do něj teprve před několika lety z Rudého moře, ale v jeho východní části se rychle rozšířil a dostal se už i k italským a španělským břehům.

Počet čtverzubců v západní části Středozemního moře rychle roste, upozorňuje Maria Corsiniová-Fokaová, bioložka z řeckého Centra pro mořský výzkum na ostrově Rhodos. Rybáři v Katalánsku vylovili čtverzubce ze svých sítí poprvé před šesti lety, v roce 2013 bylo zaznamenaných exemplářů pět a loni deset. Podobná hlášení přicházejí z Itálie, Malty a Alžírska.

Podle toxikologa Mebse je riziko hlavně v tom, že lidé o tomto nebezpečí příliš nevědí. Ke Středozemnímu moři jezdí každoročně davy turistů a jed čtverzubce, alkaloid tetrodoxin, patří k nejsilnějším známým nervovým jedům. Jedovatí jsou všichni čtverzubci a kdo rybu sní, otráví se. Případy otrav jsou známé například z Turecka, kde čtverzubce poprvé objevili už v roce 2003. Rybář se otrávil také v Izraeli, lékaři jej však dokázali zachránit.

Tetrodoxin způsobuje blokádu nervového systému a ochrnutí, mozek však jed nepostihuje, a tak pacient zažívá postup otravy při plném vědomí. Člověk po požití jedu nejprve pociťuje ztrátu citlivosti v bříšcích prstů, na rtech a na jazyku, když paralýza postoupí dál, nastává dušnost a selhání dýchacích svalů.

Turecké, řecké a kyperské úřady lov a prodej čtverzubců zakazují. Naproti tomu třeba v Japonsku jsou považovány ryby tohoto druhu - například ryba fuga - za delikatesu, kterou ovšem vzhledem k náročné přípravě zvládnou servírovat jen zkušení kuchaři.

Profesionální rybáři ve Španělsku si žádné riziko nepřipouštějí. Mají za to, že čtverzubec je natolik specifická ryba a je tak lehce k poznání, že prakticky není možné si ji splést. Jejich kolegové dál na východ si ale stěžují, že jim silní a až metr dlouzí jedinci s ostrými zuby ničí sítě. Čtverzubec má zuby natolik ostré, že dokáže překousnout i rybářské háčky, ale zranění lidí, kteří se koupají na plážích, není třeba se obávat. Ryby totiž žijí v hloubkách mezi deseti a 100 metry pod mořskou hladinou.

Také proto si Timo Moritz, ředitel německého Muzea moře ve Stralsundu myslí, že problém se čtverzubcem není třeba dramatizovat. Ze 750 druhů ryb, které žijí ve Středozemním moři, podle něj až 150 pochází původně odjinud, převážně z Rudého moře. Čtverzubec stříbropásý (Lagocephalus sceleratus) není jediným zástupcem druhu ve Středozemí. Není ani jedinou jedovatou rybou, která tady žije. A člověka prý přímo nijak neohrožuje.