Zástupci přibližně čtyřiceti zemí se sešli v Paříži, aby projednali společný postup proti džihádistům z Islámského státu v Sýrii a Iráku

Zástupci přibližně čtyřiceti zemí se sešli v Paříži, aby projednali společný postup proti džihádistům z Islámského státu v Sýrii a Iráku Zdroj: ČTK

Západ a Arabové se spojují proti Islámskému státu, svět může zažít další velkou válku

Kolem 40 zemí včetně Česka se sešlo v Paříži, aby projednaly rychlý a tvrdý postup proti džihádistům z Islámského státu v Sýrii a Iráku. Stále více se hovoří o vojenském zásahu velkého rozsahu, který by ale podle kritiků mohl nakonec vyvolat větší konflikt, než vidíme dnes.

 

Hostitel, francouzský prezident  François Hollande, hovoří podle BBC o tom, že islamisté jsou globální hrozbou, a proto navrhuje i globální řešení. Hollande se podle médií obává teroristických útoků v různých místech světa. Na pozice radikálů se proto chystají mohutně zaútočit nejenom západní letadla, ale i pozemní jednotky arabských států.

Situace připomíná dobu před zahájením válek v Afghánistánu a Iráku, kdy se pragmaticky spojily západní země a Arabové. I teď se k útokům na islamisty hodlá připojit (samozřejmě kromě vlády v iráckém Bagdádu) Egypt, Libanon, Jordánsko, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Omán a Bahrajn. Přitom některé tyto země jsou dlouholetí rivalové, je tomu tak v případě saúdských Arabů a Katařanů.

Nový irácký prezident Fuád Masúm (zastupuje kurdskou menšinu) včera ve francouzském rádiu Europe 1 vyzval k co nejrychlejšímu vojenskému zásahu. „Musí se zasáhnout rychle, protože pozdní intervence by mohla vést k tomu, že Islámský stát obsadí další území a ohrožení bude ještě větší než dnes,“ řekl Masúm.

Problémem je, že ani dlouhé a nesmírně drahé války spojenců v Afghánistánu a Iráku situaci neuklidnily a nevyřešily. Nemluvě o tom, že to stálo tisíce životů spojeneckých vojáků. Mezi nimi byli i čeští vojáci v Afghánistánu. Civilních obětí jsou stovky tisíc.

Přes to všechno Islámský stát dnes ovládá mnoho strategických míst a silnic v Sýrii a Iráku a podle posledních informací by už na jeho straně mohlo bojovat až 30 tisíc lidí, z nichž je minimálně pět tisíc ze zahraničí, jenom ze západních zemí je to odhadem na 2000 mužů. Někteří z nich by se mohli dostat zpátky do svých domovských zemí (varují před tím Francie, Británie, Norsko, Dánsko, Itálie či Rakousko) a tam se pokusit o atentáty.

„Chaos hraje do rukou teroristům,“ připomněl i Hollande. Narážel na popravy cizinců a masové vraždy, jichž se šílení džihádisté dopouštějí a šíří je po internetu.

 

Určitým problémem je, že Turecko, členská země NATO, podle všeho skrytě podporuje některé radikální islamistické skupiny v Sýrii a Iráku a umožňuje džihádistům pronikat přes svoje hranice do oblastí konfliktů. Vyvažuje tak vliv Íránu a dalších zemí. Mimochodem íránská vláda v Teheránu podporuje režim v Sýrii, ale přesto se odmítá připojit k vojenským útokům na nepřátelský Islámský stát (ten nechává zabíjet ší’ity, kteří vládnou právě v Íránu), protože podle něj mají Američané „špinavé ruce“, jež současný stav zapříčinily.

Ať už jednání dopadnou jakkoli, vše nasvědčuje tomu, že na Blízkém východě se schyluje k velké válce.