Jaký je rozdíl v tom, co jedí a nakupují lidé žijící na sídlišti a ti, kteří bydlí v rezidenční čtvrti vilek a bytových domů?
Obyvatelé plzeňského sídliště Vinice i sousední moderní čtvrti Sylván se příliš neliší v tom, jaké množství odpadu vyhazují, ani v objemu nespotřebovaných potravin. Naopak rozdílné jsou značky zboží, které obyvatelé preferují, a také to, jaký důraz kladou na čerstvou a instantní stravu spolu s polotovary. Konzumují i jiné typy alkoholických nápojů. Ukázal to výzkum antropologů Západočeské univerzity v Plzni, kteří od roku 2012 detailně zkoumají odpad z domácností.
„V prvním roce našeho výzkumu vznikala metodika a zaměřili jsme se na dvě městské lokality v Plzni, vloni jsme k nim přidali i malou vesnici na Tachovsku,“ uvedl Daniel Sosna, který výzkumnému projektu šéfuje. Antropology zajímá například to, zda se odlišné sociální prostředí odráží v tom, co a jak lidé konzumují.
Srovnání Vinic, kde je hustá bytová zástavba s velkým počtem obyvatel na poměrně malé ploše, a rezidenční lokality Sylván ukázalo jen mírně odlišnou míru plýtvání potravinami. „Lišily se však konkrétní typy nespotřebovaných potravin, kdy domácnosti z Vinic nejčastěji vyhazovaly maso, zeleninu, chléb a sladkosti. Oproti tomu nejčastěji vyhozenou potravinou Sylvánu byl pytlíkový čaj, kdy bylo vyhozeno opakovaně téměř celé balení,“ uvedla členka výzkumného týmu Lenka Brunclíková.
Rozbor recyklovatelného odpadu ukázal, že mezi lokalitami není výrazný rozdíl. „Bez ohledu na to, v jakém prostředí žijí, tedy stále poměrně málo recyklují," řekl Sosna. Z rozboru odpadků vyplynulo, že víc slev využívají lidé z Vinic. Na sídlišti se také ve větším konzumuje cukr i sladkosti, převažuje spotřeba oplatek a bonbonů. Překvapením byl častý výskyt sladkostí z ruskojazyčného prostředí. Na Sylvánu je oproti tomu vyšší spotřeba čokolády.
Rozdíly jsou také v konzumaci alkoholu, kdy na Vinicích výrazně dominuje pivo, na Sylvánu se na pivo „dotahuje“ víno a ochucený nápoj typu Frisco. Na Vinicích rozbory zachytily levná vína v litrových lahvích produkovaná velkými řetězci, na Sylvánu naopak dražší lahve méně obvyklých značek.
Značné rozdíly jsou patrné i v konzumaci potravinových polotovarů, zaznamenána byla vysoká spotřeba instantních polévek a omáček na Vinicích. Podle antropologů může svou roli hrát nejen ekonomická situace domácností, ale i další faktory. Zjištění musí tedy doplnit ještě o etnografická šetření. V projektu chtějí pokračovat, nedávno získali tříletý grant od Grantové agentury ČR.
„Nyní řešíme, kam dál. Chceme se víc zaměřit na vztah lidí a odpadu, význam odpadu v lidském světě, více třeba také rozebrat otázku recyklace,“ uvedl Sosna. Společenskovědní studium odpadu, tedy Garbologie, není ve světě úplnou novinkou. Už v 70. letech minulého století se uskutečnily velké výzkumy k tomuto tématu v USA, velká mezioborová skupina v současnosti působí i ve Velké Británii. U nás jde však o výzkum značně unikátní.
