Na východě probíhá bitva o budoucí politicko-ekomické směřování Ukrajiny. Nejde o nic menšího, než o to, zda se jeden z největších evropských států přikloní k Evropské unii, nebo k Rusku. Tento čtvrtek zvítězilo Rusko na celé čáře a my jsme prohráli. Pod hrozbou ekonomických sankcí východního souseda, se politici v Kyjevě rozhodli zastavit jednání o přidružení k Evropské unii.
Vláda premiéra Azarova ve čtvrtek oznámila, že zastavuje přípravy podpisu asociační dohody s Bruselem, a zároveň vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. V Moskvě vyvolal krok Kyjeva nadšený souhlas. Podle poslance Leonida Sluckého je to vítězství zdravého rozumu, jímž Ukrajina posiluje vlastní svrchovanost, územní celistvost a nezávislost. „Kdyby Ukrajina úplně otevřela své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní,“ komentoval ukrajinské rozhodnutí z Kremlu Vladimir Putin.
Rozhořčená opozice v Kyjevě obratem označila vládní krok za velezradu a za důvod zbavení prezidenta Viktora Janukovyče úřadu. V noci v centru Kyjeva proti rozhodnutí demonstrovalo asi 2000 lidí. „Společně můžeme vyslat vzkaz, že Ukrajina patří do Evropy a že bude demokratickým státem,“ řekl protestujícím světový šampion v boxu a šéf opoziční strany UDAR Vitalij Kličko. „A společně také můžeme tuto vládu vyměnit,“ dodal. Kličko, který je podle posledních průzkumů v zemi populárnější než prezident Janukovyč, na konci října oznámil, že hodlá na post hlavy státu kandidovat.
Vláda v Kyjevě se snaží rozhodnutí odpolitizovat a prezentovat jako ekonomické. „Pozastavit podepsání dohody s EU bylo obtížné, ale v současné ekonomické situaci Ukrajiny jediné možné. Bylo dáno čistě ekonomickými důvody a je taktické,“ prohlásil Azarov. Kyjev nyní podle premiéra zaměří své úsilí na to, aby země obnovila obchodní vztahy s Ruskem, hlavním obchodním partnerem a dodavatelem plynu. Agentura Reuters o tom píše, že se tak Ukrajina vrací ke „starému sovětskému pánovi“.
Nátlak z východu
„Černý čtvrtek“ ukrajinské prozápadní opozice začal zveřejněním dopisu vězněné expremiérky Julie Tymošenkové, která vyzvala své příznivce v ukrajinském parlamentu, aby „ve jménu evropské budoucnosti země“ hlasovali pro všechny zákony, který by mohly napomoci dohodě s Bruselem. Opozice ovšem nemá v parlamentu zastoupení dostatečné k tomu, aby silnější vládní blok přehlasovala.
Potvrdilo to i hlasování o textu zákona, který by vězněné expremiérce umožnil léčit si záda v Německu. Právě na její osvobození, které bylo hlavním požadavkem Unie, se v poslední době zúžil problém ukrajinského přidružení. Poslanci prezidentské Strany regionů však podle všeho dostali jasný signál od Janukovyče, aby všechny varianty zákona, který by umožnil Tymošenkové požádat soud o povolení k cestě do Německa potopili.
Ukrajina se tedy zřejmě na dlouho, a možná definitivně, vrací do ruské náruče. Zdánlivě kvůli hospodářským výhodám, ve skutečnosti ale spíše kvůli ekonomickému a politickému tlaku z východu. Osud Tymošenkové byl v tomto případě jen zástupným problémem. A EU, která není v prosazování politických cílů zdaleka tak důsledná jako Moskva, nedokázala za dražší plyn a ropu a ztížení vývozu na východ nabídnout Ukrajincům dostatečné kompenzace. Angela Merkelová sice přislíbila finanční pomoc, ta by však pokryla odhadem jen 40 procent ztrát, očekávaných v případě tvrdého ruského postupu. A společné obchodní zóny, které Unie navrhuje, by výhody pro ukrajinskou ekonomiku přinesli až v delší časové perspektivě. Vláda s prezidentem přitom potřebují úspěchy na tomto poli okamžitě.
