Karel Janeček

Karel Janeček Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Karel Janeček: Těším se na Zemana a Klause dám k soudu!

Pokud byl v Praze někdo spokojený s vítězstvím Miloše Zemana v prezidentských volbách, pak to byl Karel Janeček. Ne že by ho podporoval, ale vidí ho jako šanci. Plánuje totiž Miloše Zemana strhnout vlnou pozitivní evoluce.

„Řekl o amnestii, že je zločin - tím pádem se odřezává od Klause. Je otázka, jestli mu věřím, ale každopádně my nejsme blbí, abychom se nechali zneužít.“ Karel Janeček ve své kanceláři vypadá rozhodně. Známý miliardář a zakladatel Nadačního fondu proti korupci proslul jako ten, kdo (Janeček, nikoli fond) rozjel Pozitivní evoluci. Teď si hodně slibuje od nástupu Miloše Zemana k moci. „Je ve věku, kdy dosáhl všeho, co chtěl, jeho cílem není ukrást peníze, není figurka a nenechá sebou manipulovat. Co je tedy jeho cíl? Aby byl vidět…“. Takže vy se ho chystáte smést vlnou pozitivní evoluce? „Ano, chtěl bych, aby byl pozitivní.“

 

Janečkova schopnost matematického a logického uvažování se nezastaví před ničím. Sám Janeček tvrdí, že se rád s Milošem Zemanem sejde a protože cílem nového prezidenta je „chovat se pozitivně“, má nový prezident defacto stejné cíle jako on sám. „Nejde o to, že bychom hledali nutně spojence. Myslím ale, že přišla chvíle, kterou spustil Klaus svojí zločinnou amnestií, kdy bychom se měli spojit s lidmi, kteří uvažují podobně. Nechceme rozlišovat společnost na zlojedy a ty ostatní, jak jsem byl několikrát obviňován. Je to naopak – mým osobním cílem je propojení společnosti a občanských iniciativ. Tomu amnestie naopak pomohla. Občanské iniciativy nikdy nebyly tak sjednocené jako dneska,“ tvrdí Janeček.

 

Zdá se, že excentrický miliardář se celkem bez problémů oklepal z negativní odezvy, kterou rozjezd jeho Pozitivní evoluce zažil od některých médií. „Já jsem byl s výsledky nesmírně spokojen. Určitě mohla být třeba lepší dramaturgie toho finálního večera v Lucerně, ale ta negativní odezva některých lidí byla logická reakce na tu ohromnou pozitivní vlnu.“ Negativní vlna je podle něj nicméně pryč a momentálně cítí ohromnou podporu lidí. Z první fáze kampaně se opakovaně vrací jen k večeru v Lucerně. Ten podle něj neměl ideální dramaturgii a je vidět, že jej to mrzí. Šlo ale podle něj o živelnou akci, kdy management se fakticky stavěl za pochodu. „Bylo to hodně hektické, takže to teď vypadá, že Pozitivní evoluce spí, ale v pozadí se připravují plány, které budou důležité.“

 

Tím nejdůležitějším, co teď Karla Janečka zajímá, je podání žaloby na Václava Klause za velezradu. Říkám mu, že si nemyslím, že by žaloba měla nějakou naději na úspěch. „Nám jde o symboliku. Je to klíčová, symbolická věc. Nemůže se stát, aby tady prezident udělal takovou prasárnu, jakou byla amnestie a nikdo ani nehlesl. To by byl katastrofální precedent.“ Janeček se poprvé během rozhovoru rozčílí. Žaloba pro něj má skutečně význam spíše základní sebeobrany a asi ani on si nedokáže představit Klause odsouzeného. „Není nejpodstatnější, že bude odsouzený, ale klíčové je, aby byl alespoň obviněný, aby se to zvažovalo a vedla se o tom debata.“

 

Janeček tráví tímhle tématem momentálně dost času, podle svých slov má schůzky prakticky denně. Připomínám mu slova jeho kolegy a akcionáře společnosti RSJ Václava Dejčmara. Ten v rozhovoru pro Reflex tvrdil, že Janečkovým problémem je aplikace striktně matematických modelů na věci, které jsou daleko složitější a matematicky se zcela podchytit nedají - třeba na lidskou společnost. Ptám se ho tedy jestli se za poslední měsíce v oblasti mezilidských vztahů naučil: „Jednoznačně empatii.“ Nikdy prý neřešil příliš pocity cizích lidí, a angažmá ve veřejném životě (KJ není politik, v žádné politické straně ani hnutí nefiguruje) ho to naučilo. Na můj vtip o polidštění robota ale nereaguje příliš nadšeně. „Tak to samozřejmě není, jen jsem podcenil spoustu věcí stran toho, jak lidé vnímají své okolí nebo mě. Což se týká i toho, jak lidé vnímají bohaté. Velmi často lidé usuzují o bohatých induktivně, tedy z části na celek. Což je špatně.“

 

Možná i díky tomu si Janeček tak oblíbil Daniela Landu. Považuje ho zjevně za inspirativního člověka, oba mají víc než jednu věc společnou. Nejenže jim jde o stejnou věc, ale z Janečkova pohledu si s sebou nesou podobné stigma. Janeček bohatství a Landa nálepku nácka. „Říct o Landovi, že je nácek, je zcela absurdní. Byl možná arogantní, jeho výstup na Slavících bylo dost možná jeho poslední extempore, ale já o něm mám jen dobré mínění,“ tvrdí Janeček. „To, o co se teď snaží, dává smysl.“