Že jste vlajky, řehtačky a srdce hořící vlastenectvím odložili na rok do skříně? Tak to ne! Rychle je zase vybalte a večer zasedněte k velkoplošným obrazovkám. A držet palce! Čech je znovu ve finále Ligy mistrů a nemyslím teď brankáře v tankistické přilbě. Ten je od soboty saturován.
Myslím Josefa Špačka, jenž patří podle odborníků k talentům, kteří se objevují v periodě desítek let. Svědčí o tom i fakt, že se ve svých šestadvaceti letech (!) stal koncertním mistrem České filharmonie.
Ještě nikdy se nestalo, aby český houslista pronikl do finále nejtěžší houslové soutěže světa, takže, jak říká Robert Záruba (ten to ale komentovat nebude): Přepište dějiny!!!
Belgická soutěž Queen Elisabeth Music Competition patří pro svá bizarní pravidla k nejnáročnějším, ale mezi mladými hráči k nejvyhledávanějším. Porota si po probírce stovkami nahrávek pozve k živé přehrávce těch sto šedesát nejzajímavějších a z nich pak v několika vyřazovacích kolech dospěje k číslici dvanáct.
Tucet finalistů, kteří v tu chvíli mohou začít používat přídomek „laureát“, jsou v následujícím týdnu zavřeni do pokojů nejmenovaného belgického zámku s partiturou dosud nezveřejněné skladby (letos) japonského skladatele Kendžiho Sakaie. K dispozici nemají internet ani mobil, nesmějí přijímat žádné návštěvy. K dobru mají pouze osamělých sedm dní, během nichž musí nacvičit skladbu, již přednesou ve finále.
Počínaje dnešním dnem vystoupí každý večer po dvou hráčích, v sobotu budou vyhlášeny výsledky. Špaček si vylosoval startovní číslo jedna – nastoupí tedy dnes od 20 hodin jako první.
Vyzývám všechny vlastence: Dostavte se dnes večer v českých dresech na tento link.
… a fanděte z plna hrdla. Během produkce necinkejte sklenicemi (doporučuju maximálně výbuchy emocí po zdařilém trilku), nepoužívejte řehtačky, ale až náš favorit dohraje, klidně skandujte: „Pééépa Špaček!“ anebo „Pepku, děkujeme!“ anebo: „Co Čech, to muzikant!“
A pokud skončí Špaček v sobotu na bedně, setkejme se pod koněm se smyčci ozdobenými trikolórou.
„Soutěže jsou pro koně,“ řekl Claude Debussy. Tahle hláška je dodnes populární, nutno však dodat, že hlavně mezi těmi, kdo nikdy nic nevyhráli. Jsem si jist, že Josef Špaček k nim patřit nebude.
