Poslanec ODS chce zpřísnit pravidla pro výstavbu větrných elektráren. Ale jen pro významné lokality, brání se
Poslanec Ivan Adamec (ODS) připravil pozměňovací návrh, který má zpřísnit pravidla pro výstavbu větrných elektráren. O akceleračních zónách se nyní vede mezi politiky rušná debata. Česko patří k nejpomalejším evropským zemím v rozvoji větrné energetiky.
Přísnější pravidla pro malé větrníky. Tak nějak by se dal přeložit návrh dlouholetého poslance ODS, který má Reflex k dispozici. Adamec ho ve čtvrtek představí na Hospodářském výboru. „Není pravda, že bych chtěl zastavit výstavbu větrných elektráren. Pozměňovací návrh neříká, že se větrníky nebudou stavět. Říká pouze to, že mimořádný režim strategické energetické infrastruktury má platit až pro skutečně významné projekty, nikoli automaticky pro menší lokální záměry,“ sdělil Reflexu poslanec.
Největší změnou má být zvýšení hranice výkonu větrníků z patnácti megawattů na třicet, která je dostává do „speciálního režimu“, a ty se tak mohou postavit za kratší dobu, zjednodušeně řečeno: bez velkého množství razítek. Větrné elektrárny by se podle Adamce dál mohly povolovat podle stavebního zákona. U citlivých lokalit má ale být jasné, kdy je potřeba důslednější posouzení dopadů na krajinu, obyvatele a přírodu.
Hranice by se měla snížit, oponuje exministr
„Jsem pro obnovitelné zdroje tam, kde dávají smysl. Nejsem pro to, aby se z každého menšího projektu automaticky stávala strategická stavba státu,“ dodal. Jak se k plánu postaví Hospodářský výbor, není jasné, návrh však okamžitě zkritizoval Lukáš Vlček (STAN), exministr průmyslu a obchodu. Zvýšení hranice podle něj nahrává především rétorice Motoristů sobě, kteří se proti výstavbě větrných elektráren staví.
„Tomuto návrhu opravdu nerozumím. V situaci, kdy jsme energeticky extrémně závislí na dovozu fosilních paliv, což se ukazuje i na současné situaci s cenami pohonných hmot, musíme všichni dělat maximální kroky vedoucí k větší energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Tento návrh jde přímo proti tomuto cíli. Nevěřil bych, že se k bludům, které šíří Motoristé, přidá některá z opozičních stran. Méně zdrojů na našem území znamená pouze větší závislost, z mého pohledu by se hranice 15 MW měla naopak ještě snížit,“ reagoval na návrh Vlček.
Česko je spolu se Slovenskem z hlediska rozvoje obnovitelných zdrojů nejpomalejší zemí v Evropě, vyplývá to z dat asociace WindEurope. Změnit by to podle expertů měly pomoct takzvané akcelerační zóny, tedy lokality určené k výstavbě solárních a větrných elektráren. Návrh zároveň přichází ve chvíli, kdy ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu takzvaných akceleračních zón, tedy oblastí, kde má být jejich povolování rychlejší a jednodušší.
Babišova vláda starý návrh upravuje
Debata o větrných elektrárnách v Česku běží už několik let a současný návrh na ni navazuje. První verze akceleračních zón vznikala ještě za minulé vlády a počítala s výrazně širším rozsahem území. Současný kabinet ji převzal, ale pod tlakem obcí i části politické reprezentace ji výrazně zúžil a upravil.
Podle Filipa Turka (Motoristé sobě), vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green deal, klesla celková plocha akceleračních oblastí z 2685 kilometrů čtverečních na 474 kilometrů čtverečních, tedy zhruba na 0,6 procenta rozlohy Česka. Podle něj jde o reakci na připomínky obcí i o snahu lépe zohlednit ochranu krajiny.
V současnosti funguje v Česku přes 200 větrných elektráren s výkonem zhruba 372 megawattů. Jejich podíl na výrobě elektřiny se pohybuje kolem jednoho procenta. Právě akcelerační zóny mají pomoct tento stav změnit a výstavbu alespoň částečně rozhýbat.
