Páral: Spojení s Totalem posouvá Křetínského do první ligy světové energetiky
Nedávná dohoda o společném podniku mezi Total Energies a EPH Daniela Křetinského je bezpochyby mimořádnou událostí a vynáší českého podnikatele do první energetické ligy v Evropě. EPH vloží do nové firmy své plynové elektrárny a bateriové projekty v Nizozemsku, Velké Británii, Irsku, Itálii a Francii. Dohromady jde o instalovaný výkon jedenáct gigawattů plus další tři gigawatty ve výstavbě. Pro porovnání, náš energetický gigant ČEZ disponuje celkovým výkonem necelých 12 GW.
Akcie se rozdělí na půl mezi EPH a Total a česká společnost přitom jako platbu za podíl získá 4,1 procenta akcií šestého největšího světového energetického koncernu. Společně vytvořený podnik to oceňuje na 10,6 miliardy eur, tedy zhruba 256 miliard korun. V čele má stát manažer z EPH a Total obsadí představenstvo firmy.
Křetínského EPH se tak zároveň stane třetím největším akcionářem Totalu po zaměstnancích, kteří souhrnně vlastní necelých devět procent, a investičním světovém gigantu BlackRock s 6,7 procenta. Křetínský se tak rozkročí z Evropy, kde už má silné postavení do celého světa. Navíc získá spojení s největším dovozcem zkapalněného plynu v Evropě.
Pro Total, který se dominantně dosud zaměřoval na ropu a plyn, znamená tato spolupráce naplnění záměru většího zapojení do výroby elektřiny, a ještě v segmentu, který bude takřka bezrizikově vynášet slušné zisky.
Plynové elektrárny vložené do společného podniku mají navíc významnou část příjmů garantovanou kapacitními platbami. Fungují totiž jako záloha obnovitelným zdrojům energie a jsou a ještě dlouho budou nenahraditelnými kapacitami pro udržení stability energetické sítě v Evropě. Fungují totiž nárazově, jen když je potřeba a samotný provoz se při tržních podmínkách nevyplatí. Vlády řady evropských zemí proto vyplácí dotace na provoz v rámci takzvaných kapacitních mechanismů.
Navíc evropská zelená politika plynu nepřeje a stavby nových plynových zdrojů je ochotna podpořit pouze v případě, že podle zelených plánů začnou přecházet v druhé polovině třicátých let na zelený vodík vyrobený s pomocí obnovitelných zdrojů. I když je již zřejmé, že vodíkové plány se hroutí a předpoklad, jak bude klesat cena nejlehčího plynu, jsou zcela liché. Nehledě na technologické problémy s jeho přepravou a skladováním. Zemní plyn tak bude nepochybně využíván mnohem déle, než plánoval Green deal.
Přesto například Německo, které potřebuje postavit během příštích let až dvacet GW výkonu v plynu právě k vykrývání kolísavosti solárů a větrníků a potřebuje k tomu souhlas Evropské komise se státní pomocí formou kapacitních mechanismů, narazilo v Bruselu na odpor. Zdá se, že povolení získá jen výkon osmi GW, což Němcům stačit určitě nebude.
Křetínský nakupuje plynové zdroje vkládané do nového podniku po celé Evropě už několik let a projevuje tak obdobnou předvídavost jako před lety, kdy spolu s PPF velmi levně nakoupil hnědouhelné doly a elektrárny ve východním Německu, protože se počítalo s rychlým koncem uhlí. Nicméně brzy se ukázalo, že s odstavením jaderných zdrojů se Německo bez uhlí prostě ještě dlouho neobejde. To znamenalo léta tučných zisků, které se sice blíží ke konci, ale český miliardář čerstvě oznámenou transakcí posunul svou hru od té doby o několik pater výše.
(Daniel Křetínský je mimo jiné i majitelem vydavatelství CNC, kterému patří i Reflex.cz)
