Chlapi (ne)pláčou: Obětí domácího násilí může být muž v jakémkoliv věku. Pod svícnem představuje nový projekt
Iniciativa Pod svícnem uspořádala 11. března 2026 tiskovou konferenci, na níž zakladatelky Michaela Studená a Barbora Urbanová spolu s právničkou iniciativy a nově zvolenou poslankyní za hnutí STAN Adrianou Chochelovou představily svoje další směřování. Po úspěšné práci na redefinici legislativního pojmu znásilnění, zavedení dětských certifikátů a edukaci soudců, pokračují v náročných tématech a zaměřily se tentokrát na muže, od kterých často společnost očekává tvrdost, sílu a žádné slzy.
A právě proto vznikla kampaň Chlapi (ne)pláčou. Ta se opírá o znepokojující data, podle nichž se 11% mužů ve svém životě setkalo s násilím nebo sexualizovaným násilím, z toho 26 % mezi šestým a desátým rokem života. Kromě toho vzniká soubor legislativních návrhů na ochranu dětí, symbolicky pojmenový Lex Mareček jako odkaz na smrt chlapečka z Loun, který byl druhem své matky utýrán v nedožitých třech letech. V neposlední řadě se chtějí zabývat vzděláváním a dostupností znalců sestavujících znalecké posudky v případech týkajících se násilí a sexualizovaného násilí na dětech.
Komunikace násilí na mužích je téma, které někdy může být ve stínu násilných a sexualizovaně násilných činů na ženách. Upozadění tématu je podpořeno také stigmatem ve společnosti. I proto přichází iniciativa se spoty, ve kterých se představí známí herci Pavel Nový, Oliver Suchánek a Jan Bidlas s cílem bourat tabu. Spoty mají za cíl ukázat, že obětí domacího násilí může být muž v jakémkoliv věku – malý kluk, partner nebo dědeček. Sledujeme je ve stereotypních situacích, na fotbale, při opravování věcí, ale postupně spot odhalí, že za zavřenými dveřmi mohou být oběťmi. Nejčastějšími agresory bývají právě ti z nejbližšího okolí – matka, otec, partnerka nebo partner. Se spoty se dle slov zakladatelky iniciativy Michaely Studené bude veřejnost moct setkat nejen na instagramu iniciativy Pod svícnem, ale i na síti X, LinkedInu a na YouTube. Celá kampaň se opírá o data ze studie z loňského listopadu „Domácí násilí na mužích“ od firmy Ipsos.
Lex Mareček se věnuje hned několika oblastem, ale hlavní změny navrhuje v oblasti trestního zákoníku. Prvním z cílů je doplnění některých chybějících závažných trestných činů, například mučení nebo obchod s lidmi, do dětského certifikátu. Druhým cílem je pak rozšíření popisu přitěžující okolnosti, kdy u dřívějších případů docházelo k její nedůsledné aplikaci a následnému uložení nižšího trestu. Přitěžující okolností je skutečnost, že byl trestný čin spáchán na osobě, se kterou měl pachatel rodinný, citový, výchovný či jiný obdobný vztah založený na vzájemné důvěře, stejně tak pokud zneužil postavení vyplývající z péče o dítě, jeho výchovy nebo vzdělání. Dle Barbory Urbanové, jedné ze zakladatelek a poslankyně za hnutí STAN, je potřeba i současně platnou přitěžující okolnost, která hovoří o „větším škodlivém následku“, rozšířit o slovní vyjádření újmy na zdraví, posttraumatické stresové poruchy případně jiný závažný zásah do psychického nebo sociálního vývoje oběti s cílem soudy přimět se právě na tyto okolnosti s mnohem větším důrazem ohlížet. Poslední změnou trestního zákoníku je úprava promlčecích lhůt u trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. V současné době se promlčecí lhůta počítá od dosažení plnoletosti, tedy od 18 let.
Iniciativa navrhuje úplně zrušení promlčecí lhůty u znásilnění, případně alespoň posunutí jejího zahájení na 30 let věku oběti. Inspirace plyne ze zahraničí. Na otázku, jaká má od změny očekávání, Barbora Urbanová uvádí, že není výjimkou, že si člověk v průběhu života uvědomí, například po významné události, jako je narození dcery, že nechce, aby se jí stalo to, co se v životě stalo jemu, a je potřeba, aby byla společnost edukovaná, že potlačení nějakého traumatu, protože se vám to stalo v dětství, není, že jste na to zapomněli nebo že to používáte jako bič proti tomu pachateli, ale že procházíte v životě určitým vývojem. „Je důležité se dívat nejenom na ta čísla, ale spíše vytvářet ten pocit toho, že já můžu mluvit, ať je mi, kolik je. Když se podíváte na ta čísla, vlastně i ta debata jak probíhá, tak čísla stoupají už z toho, že se lidé nebojí o tom mluvit, a my nevíme, jestli na to má vliv právě ta legislativní úprava nebo to jiné společenské nastavení,“ dodává paní poslankyně.
Vytváření prostředí, ve kterém se oběti násilí nebojí mluvit, je dlouhodobou snahou a prací iniciativy Pod svícnem. Na jejich webových stránkách najdete kontakty na organizace, které pomáhají obětem domácího a sexualizovaného násilí. Spoty kampaně Chlapi (ne)pláčou najdete již teď na instagramu Pod svícnem.
