Advokátka Soudního dvora EU navrhla zrušení pokuty Polsku za důl Turów, žalobu podala Babišova vláda
Polsko by nemělo platit pokutu a měly by mu být vráceny zadržované peníze z fondů EU ve sporu s Evropskou komisí o důl Turów, který se nachází za českou hranicí a kvůli kterému v roce 2021 polskou stranu zažalovala vláda Andreje Babiše. Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku Juliane Kokottová to navrhla ve svém stanovisku 10. července. Názor generální advokátky není pro Soudní dvůr závazné, ale obvykle se jím soudci při konečném rozhodnutí řídí. Poláci to berou jako cestu ke svému vítězství.
Generální advokátka Juliane Kokottová ve svém stanovisku z 10. července píše, že „Polsku nebude uložena pokuta za těžbu v Turówě a to vzhledem k přátelské dohodě mezi Českou republikou a Polskem“. Česká vláda totiž v průběhu sporu změnila svoje stanovisko. To zásadně ovlivnilo současné rozhodnutí.
Česko za vlády Andreje Babiše zastávalo názor, že pokračování těžby v povrchovém dole v Turówě poblíž hranic s Českou republikou a Německem je v rozporu s právem Evropské unie, a proto podala na konci února 2021 u Soudního dvora EU žalobu proti Polsku. V květnu toho roku pak místopředseda Soudního dvora Polsku nařídil, aby okamžitě zastavilo těžbu, a to až do skončení řízení. Pokračování těžby by prý mohlo způsobit vážné a nenapravitelné škody na životním prostředí a lidském zdraví tím, že by ovlivnilo podzemní vody na české straně hranice. Jenže Polsko toto předběžné opatření nesplnilo, a opět na žádost české vlády, mu byla předběžným opatřením ze dne 20. září 2021 uložena pokutu ve výši 500 000 euro za každý den.
Otočka přišla po českých sněmovních volbách a po změně vlády v pražské Strakově akademii. Třetího února 2022 dosáhly Česká republika a Polsko smírné dohody. Poláci zaplatili 45 milionů eur (tehdy kolem 1,1 miliardy korun) jako kompenzaci, která měla jít na ochranu vodních zdrojů u nás a další věci. Česko pak žalobu stáhlo a Soudní dvůr EU vymazal věc z rejstříku.
Jenže do doby, než byl spor takto urovnán, byly uloženy Polsku penále v celkové výši 68,5 milionu euro. Varšava je nezaplatila, ale Evropská komise na tom dál trvala a oznámila, že tuto částku započte proti pohledávkám Polska vůči rozpočtu EU a tyto peníze z evropských fondů následně zadržela. Polsko proto podalo žalobu u Tribunálu Evropské unie, ale v květnu loňského roku tam neuspělo. Poláci proto postoupili věc dál k Soudnímu dvoru v Lucemburku a tam dostali již míněné stanovisko generální advokátky, že zadržené evropské peníze je potřeba poslat do Varšavy a že pokuta byla neoprávněná.
Mírnější stanovisko ve věci zaujala i polská vláda Donalda Tuska. Ta převzala případ v prosinci 2023 od svých předchůdců, ale přistoupila k němu defenzivně. Tusk prohlásil, že má v úmyslu pokračovat v obraně Turówa, ale při respektování mezinárodního práva a zájmů místních komunit na obou stranách hranice. Zdůraznil, že Polsko bude tvrdě chránit důl, ale ne na úkor lidí žijících na české straně.
Podle Łukasze Wojdygy, ředitele Centra strategických studií Varšavského institutu podnikání, má „stanovisko generální advokátky Soudního dvora EU širší dopady než jen finanční důsledky. Ukazuje, že i Evropská komise musí jednat v mezích zákona a nemůže svévolně zadržovat prostředky EU z rozpočtů členských států“. To podle Wojdygy „vytváří důležitý precedens pro budoucí vztahy mezi Bruselem a členskými státy, které stále více zpochybňují rostoucí centralizaci a svévolnost institucí EU“.
Některých právníci a další experti si myslí, že Evropská komise udělala chybu, když jednala v případě dolu Turów už před vynesením konečného rozsudku a předčasně odebrala prostředky z fondů EU ve snaze prosadit své stanovisko. Ve jménu ochrany životního prostředí nebo „právního státu“ pak podle kritiků Bruselu zasahují instituce EU stále více do oblastí vyhrazených pro vnitrostátní pravomoci. „Spor o důl,“ jak dodává Łukasz Wojdyga, „ukazuje, jak snadno lze právní systém využít v EU jako nástroj politického tlaku – a jak obtížné může být bránit se takovým tlakům“.
