Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u krajského soudu v Liberci (5.2.2025)

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u krajského soudu v Liberci (5.2.2025) Zdroj: ČTK / Petrášek Radek

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u krajského soudu v Liberci (5.2.2025)
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u krajského soudu v Liberci (5.2.2025)
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u krajského soudu v Liberci (5.2.2025)
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u krajského soudu v Liberci (5.2.2025)
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta u krajského soudu v Liberci (5.2.2025)
7 Fotogalerie

Liberecký hejtman Půta dostal v korupční kauze podmínku. Za co stál před soudem?

Barbora Prchalová
Diskuze (4)

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) dostal roční trest vězení podmíněně odložený na dva roky a peněžitý trest 50 tisíc korun za zneužití pravomoci a přijetí úplatku. Vinu uznal i u dalších osmi obžalovaných a pěti firem, včetně stavebního gigantu Metrostav. Rozsudek je zatím nepravomocný. Opozice nyní Půtu vyzývá, aby rezignoval, hnutí STAN nechává rozhodnutí na Půtovi.

„Soudce právě řekl, že jsem vinen. Nemůžu tomu uvěřit. Odvolám se. Nikdy to nevzdám. Nic špatného jsem neudělal,“ uvedl při rozsudku Půta na sociální síti X. Kauza, ve které byl odsouzený, trvá již 10 let. Souvisí s dvěma projekty společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO) v Liberci z let 2012 až 2014 za téměř 100 milionů korun.

Jedním z nich byla oddychová zóna Perštýn v Liberci za více než 30 milionů korun, která se nakonec ale nerealizovala. Druhým je revitalizace kostela svaté Máří Magdaleny, při níž se mělo přes Regionální operační program (ROP) Severovýchod čerpat 55 milionů korun. Podle obžaloby bylo výběrové řízení zmanipulované ve prospěch obžalované firmy Metrostav a zakázka předražená zhruba o 24 milionů.

Jenže protože byl projekt spojený s někdejším zastupitelem Liberce a rovněž odsouzeným Jiřím Zeronikem, který nejprve působil jako jednatel GEPO, dotace se měla vyplatit až po dokončení a kontrole projektu. Zeronik byl totiž v roce 2012 odsouzen za nepřímé podplácení asistenta poslance Věcí veřejných Michala Babáka. Zeronik měl Šimonu Stejkozovi spolu s dalším mužem nabídnout skrze svého známého 15 milionů korun za zařízení dotace pro soukromou vysokou školu. Hrozilo tak, že se dotace zastaví a Metrostav přijde o již investované peníze. 

Podle obžaloby pak Půtovi jakožto předsedovi Regionální rady ROP Severovýchod dva pracovníci Metrostavu Jaroslav Stuchlík a Jan Petráň nabídli úplatek ve výši 830 tisíc s tím, aby zajistil zachování rekonstrukce kostela v dotačním programu a také změnu financování na průběžné. Vyplaceno mu podle státního zástupce mělo být 530 tisíc. Všichni tři obvinění odmítli.

Soud nicméně Půtu odsoudil pouze za úplatek ve výši 30 tisíc korun, zbylých 800 tisíc se podle něj nepodařilo prokázat. „Jsem nevinen v hlavní části obžaloby. Soudce potvrdil, že jsem nezneužil svého postavení a nepřijal údajně slíbených 800 tisíc. Nejvyšší soud mi pouze dává za vinu, že jsem člověku v životní tísni měl sehnat práci za to, že mi údajně dlužil 30 tisíc. Nedlužil! Na moje rozhodování o projektu neměla pomoc pro pana Dolanského žádný vliv,“ uvedl při čtení rozsudku Půta na X.

Jenže soud hejtmana odsoudil i za zneužití postavení. Zmíněný Jaromír Dolanský, který byl rovněž odsouzený, podle serveru nášLiberec.cz působil jako Půtův informátor, který sháněl informace na liberecké politiky a úředníky. Hejtman se podle soudu domluvil s Petráněm, že firma Dolanského zaměstná. Půta pak přislíbil, že změní financování rekonstrukce. Právě v této domluvě mělo figurovat zmíněných 30 tisíc korun určených Půtovi. 

První rozsudek u libereckého Krajského soudu padl již v roce 2020, kdy bylo třináct obžalovaných a pět firem zproštěno viny. Vrchní soud v Praze ale rozsudek zrušil a případ vrátil zpět k projednání. Nyní před soudem stanulo devět obžalovaných a pět společností. Stuchlík mezitím zemřel a jediný zprošťující rozsudek Vrchní soud uznal bývalému jednateli firmy Gallos Romanu Šírovi. Zmíněný Zeronik a podnikatel Libor Turský, který se na sjednání výhody u veřejné zakázky podílel vystavováním fiktivních faktur a část inkasovaných peněz vracel dalším obžalovaným, přijali v roce 2022 dohodu o vině a trestu.

Státní zástupce pro obžalované žádal tresty od podmínek po 7,5 roku vězení. Půta pak podle něj měl dostat 3,5 roku vězení a zákaz činnosti na pozicích spojených s rozhodováním o veřejných zakázkách na pět let, nakonec mu soud uložil roční podmínku a peněžitý trest ve výši 50 tisíc korun. Soudce shledal vinu i u dalších obžalovaných a uložil jim tresty od podmínek po sedm let vězení.

Výzvy k rezignaci

Co se tedy nyní s Půtou z politického hlediska bude dít? Sám avizoval, že se hodlá odvolat a že se nikdy nevzdá, protože nic špatného neudělal. Mluvčí hnutí STAN Sára Beránková uvedla, že stranu rozhodnutí soudu mrzí. „Martin Půta už byl ve stejné věci jednou zproštěn obvinění, předpokládáme, že se proti rozsudku odvolá, a věříme, že svou nevinu nakonec prokáže. Jaké budou teď jeho další kroky coby hejtmana, nebudeme komentovat, je to rozhodnutí, které musí udělat on sám,“ uvedla Beránková.

K rezignaci z hejtmanského postu Půtu vyzvala liberecká odnož ANO, její předsedkyně Jitka Volfová podotkla, že by v rámci vlastní sebereflexe měl přestat zatěžovat Liberecký kraj a STAN by měl vyvést politickou odpovědnost. Po odvolání z dozorčí rady ČEZ pak volá poslanec Jakub Michálek (Piráti).

„Je nepřijatelné, že Rakušan, Stanjura a Fiala instalovali Půtu do dozorčí rady ČEZu, ačkoliv o problému dobře věděli! Vyzývám ministra financí Stanjuru, aby neprodleně zajistil jeho rezignaci či odvolání z dozorčí rady ČEZu,“ napsal Michálek na X. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ministr Zbyněk Stanjura (ODS) ani premiér Petr Fiala (ODS) zatím na Michálkovu výzvu nereagovali.

Výsledek soudu pak ocenila někdejší Půtova náměstkyně a nynější zastupitelka Liberce Zuzana Kocumová. Uvedla, že doufá, že to bude průlomový rozsudek, který ukáže politikům, že nejsou nepostižitelní. „Před deseti lety jsem byla odvolána z pozice náměstkyně hejtmana, když jsem po jeho obžalobě jako jediná z Rady kraje nepodepsala prohlášení o absolutní důvěře v to, že nic neudělal. Změna pravidel vyplácení dotace na rekonstrukci kostela Máří Magdalény vůbec nedávala smysl, navíc jsme všichni věděli, že za projektem stojí člověk, který již byl odsouzen za uplácení. Po deseti letech se konečně ukázalo, že má nedůvěra byla oprávněná,“ uvedla na Facebooku Kocumová.

Vstoupit do diskuze (4)