Prudký nárůst a tisíce případů černého kašle, stovky nemocných s příušnicemi i jednotky případů spalniček a dříve zcela vymýceného záškrtu. Českem se letos stále více šíří nemoci, proti kterým se běžně očkuje. Ministerstvo zdravotnictví uklidňuje, že čísla nejsou tak dramatická a situace je pod kontrolou. Podle vakcinologů je ale namístě změnit systém očkování a přidat záškrt a černý kašel k hrazeným očkováním i v dospělosti. O tom stát rozhodne až podle dalších doporučení Národní imunizační komise. Jak se před nemocemi chránit a jak je poznat?
Většina lidí je dlouho znala jen z pohledu do seznamu dětských vakcín v očkovacím průkazu, v posledních letech se ale kdysi téměř vymýcené nemoci opět objevují v ordinacích lékařů. Pozornost odborníků i veřejnosti vyvolal letošní velký nárůst černého kašle i první případ úmrtí na záškrt po 55 letech z minulého týdne. Pacient byl z generace, která proti němu v dětství ještě nebyla očkovaná.
Hrazené přeočkování? Zatím ne
Vakcíny proti záškrtu, černému kašli, zarděnkám, spalničkám či příušnicím jsou běžnou součástí balíčku povinného očkování u dětí. V dospělosti se ale bezplatně očkuje jen proti tetanu, a tak i když se přeočkování i proti záškrtu a černému kašli v dospělosti doporučuje, lidé si ho musí sami zaplatit.
Podle praktického lékaře Cyrila Muchy o něj mají zájem spíš mladší ročníky. „V naší ordinaci ta očkování (černý kašel, záškrt) lidem nabízíme, ale úhrada je problém. Vakcína samotného tetanu je zdarma, ale kombinovaná vakcína stojí kolem tisíce korun. Bohužel, pojišťovny na ni nijak nepřispívají, nedá se ani odečíst ten tetanus, který je povinný. Kombinovanou vakcínu nabízíme zejména dospělým kolem 30 let, kdy dochází k prvnímu přeočkování proti tetanu, a zhruba 30 procent z nich si ji zvolí,“ popisuje lékař a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Cyril Mucha.
Samo ministerstvo zdravotnictví řeklo, že změny v úhradách očkování proti černému kašli, u kterého je nárůst největší, neplánuje. „Přestože se počet případů zvedá, nadále se nedá ani zdaleka hovořit o tom, že by takový krok byl nákladově efektivní. U dospělých se sice jedná o onemocnění nepříjemné, nemá ale zpravidla zásadnější následky. Výrazněji ohroženými skupinami jsou kojenci a malé děti, proto je nutné plně podporovat primovakcinaci v rámci povinného očkování. Nad rámec pravidelného očkování u dětí je důrazně doporučeno těhotným ženám po 27. týdnu těhotenství k zaručení ochrany novorozenců a kojenců před zahájením pravidelného očkování. Dále rodinným příslušníkům neočkovaných dětí do jednoho roku života, zdravotníkům pohybujícím se v blízkosti rizikových skupin a právě rizikovým skupinám, mezi které patří i osoby s chronickými onemocněními či sníženou imunitou,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Oproti tomu vakcinologové tvrdí, že zavedení hrazeného očkování i pro dospělé je u černého kašle i záškrtu namístě. „Podle nás by se mělo zavést přeočkování proti záškrtu a černému kašli alespoň jednou za dospělý život. A to právě spojením s vakcinací proti tetanu,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Jak to nakonec bude, chce ministerstvo rozhodnout až na základě finálního jednotného doporučení odborníků Národní imunizační komise.
Rychle se šířící černý kašel v posledních týdnech mezi lidmi zájem o přeočkování zvedl, v řadě ordinací ale narazili na nedostatek vakcín. To už stát vyřešil mimořádnými dodávkami. Sedmdesát tisíc dávek očkovacích látek proti černému kašli, záškrtu a tetanu mají distributoři na skladech, během jara má přijít dalších 60 tisíc.
Jak nemoci poznat?
Jak moc jsou tyto zapomenuté nemoci nebezpečné a jak je poznat? Podle odborníků není důvod šířit paniku. I záškrt se dá dobře léčit, pokud se odhalí co nejdřív. V pozdějších stadiích ovšem může mít velmi vážný průběh. Zpočátku vypadá jako angína, provází ho obtížné polykání, teploty, zimnice. To jsou příznaky typické i pro řadu jiných respiračních nemocí, a právě proto může být i pro lékaře obtížné nemoc rozpoznat. Záškrt provází například i problémy s dýcháním, černý kašel zase to, že je kašel netypicky dlouhý a intenzivní. O to víc platí, že lidé s příznaky by měli vyhledat lékaře. „Diagnostikovat černý kašel je velmi problematické, protože ve chvíli, kdy je diagnostikovatelný a léčitelný poměrně snadno, tak se projevuje jako běžná infekce horních cest dýchacích. Rýma, bolest či pálení v krku, teplota, a když už člověk začne kašlat opravdu hodně, tak už vlastně ani antibiotika nezabírají, takže je to poměrně složité. Samozřejmě připadá v úvahu PCR vyšetření, ale je otázka, pro koho by se vlastně hodilo. Určitě není možné ho dělat každému, kdo má infekci dýchacích cest,“ popisuje Cyril Mucha. „Důležitá je anamnéza, podívat se, jestli v okolí někdo neměl černý kašel nebo jestli člověk kašle dlouhodobě. Záškrt je podobně problematický, je ale otázkou, zda by se mu měla věnovat taková pozornost, výskyt je minimální a zahlcení negativními zprávami vede spíše k přehnanému strachu než k aktivnímu přístupu,“ dodává lékař.
To například spalničky pozná zkušený lékař na první pohled. Nemoc provází typické červené, oteklé a slzící oči, teplota a nevolnost. O něco komplikovanější jsou příušnice. „Příušnice mívají v dospělém věku často vážnější průběh. Virem nejsou napadené jen příušní žlázy, jak je typické u dětí, ale všechny žlázy v těle. Takže i pohlavní orgány. A to může v konečném důsledku způsobovat třeba neplodnost u mužů, celkově mohou mít příušnice poměrně těžký průběh,“ popisuje lékař Cyril Mucha.
Jak se tedy nejlépe chránit? Podle Cyrila Muchy by si lidé, kteří si nejsou jisti svým očkováním, měli projít očkovací průkaz. V případě nejistoty je možné nechat si odebrat protilátky proti těmto chorobám a případně se doočkovat. Při dalších vyšších výskytech podle lékaře platí to, co u epidemií – minimalizovat kontakty a používat roušky. „A samozřejmě pokud se objeví jakákoliv choroba, tak ji prostě nepřecházejme a stonejme. Úplně jinak totiž probíhá ve chvíli, kdy člověk při ní třeba i pracuje, stresuje se, a jinak když si lehne do postele a nechá tělo bojovat,“ uzavírá.
