Tisícovky lidí v Česku dnes, v den druhého výročí ruské agrese na Ukrajinu, přišly vyjádřit solidaritu s obránci této východoevropské země. Zároveň vyzvali svět k její větší podpoře. Prezident Petr Pavel účastníkům shromáždění na zaplněném Staroměstském náměstí v Praze mimo jiné řekl, že podporovat Ukrajinu znamená podporovat svou vlastní bezpečnost a zabránit tomu, aby zvítězilo vidění světa ruského prezidenta Vladimira Putina.
Premiér Petr Fiala (ODS) v prohlášení označil Putinův režim za zrůdný. Kvůli udržení stability v regionu je podle ministerského předsedy v českém bytostném zájmu, aby ruský agresor na Ukrajině neuspěl. Putin podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) rozpoutal vůči Ukrajině před dvěma lety neokoloniální válku a ruské snahy měnit státní hranice silou musí být v zájmu svobodného a demokratického světa odraženy. Pro podporu Ukrajiny se vyslovili také zástupci STAN a KDU-ČSL, místopředsedkyně a šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová věří v brzký konec agrese.
Pochod od pomníku
Shromáždění na Staroměstském náměstí předcházel více než hodinu trvající průvod od pomníku ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, který je pro Ukrajince symbolem svobody a samostatnosti. Už dopoledne tam památku obětí ruské agrese připomenuli předsedové parlamentních komor Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS), podle něhož podpora Ukrajiny není zadarmo, ale je nutná, protože žádná podpora by Česko stála mnohem více.
Účastníky pochodu, který vedl kolem pomníku obětem komunismu na Újezdě přes Kampu a Karlův most na Staroměstské náměstí, formou videovzkazu oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lidé měli na transparentech často v angličtině nápisy jako „Zastavte Putina, zastavte válku", „Rusko mučí a zabíjí" nebo „Více zbraní pro Ukrajinu". Během cesty skandovali ukrajinská a anglická hesla jako „Stand with the Ukraine!" (Stůjte za Ukrajinou!) a provolávali slávu Ukrajině a jejím obráncům.
Součástí programu Dne za Ukrajinu v Praze byl koncert pro děti a jejich rodiče ve Fóru Karlín, kde vpodvečer začal benefiční koncert kapely Chinaski, Pokáče nebo ukrajinské skupiny Love’n’Joy. Výtěžek ze vstupného má jít například na nákup vojenských lékárniček.
Cedule na Ruské
Vzpomínkové akce a setkání byly naplánovány také v Litoměřicích, Českých Budějovicích, Frýdku-Místku nebo Plzni a Olomouci. V Brně se na shromáždění na náměstí Svobody sešlo kolem 1000 lidí, aby podpořili Ukrajinu a apelovali na Evropu, aby v podpoře této země nepolevila.
Na pořádání akcí se podílely mimo jiné organizace jako Evropský kongres Ukrajinců, Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii a Paměť národa.
V pražských Vršovicích v Ruské ulici někdo na desítky cedulí s názvem ulice a na tramvajovou zastávku nalepil jména ruských politických vězňů a disidentů. Ve vzkazu připevněném na pouliční lampě připomněl dnešní druhé výročí vpádu ruské armády na Ukrajinu a také nedávnou smrt ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení za polárním kruhem.
V Evropě
Výročí si dnes také připomnely tisíce lidí v Evropě. Demonstranti přišli vyjádřit podporu napadené zemi v Berlíně, v Kolíně nad Rýnem či Frankfurtu nad Mohanem a několik tisíc lidí vyšlo s ukrajinskými vlajkami do ulic také v Paříži, píše agentura AFP. Shromáždění se stovkami účastníků se odehrála rovněž v Miláně, Bělehradě a dalších evropských městech.
Podle německé policie se na 5000 lidí sešlo u Braniborské brány v centru Berlína. „Místo nás všech v tomto boji za svobodu je na straně našich ukrajinských přátel," řekl berlínský starost Kai Wegner. Přítomní také vyzývali k větší vojenské pomoci Ukrajině, o čemž se v Německu diskutuje například v souvislosti s poskytnutím střel s plochou dráhu letu Taurus.
Ve Francii si lidé připomněli druhé výročí začátku války nejen v metropoli, ale také ve Štrasburku, Nice, Lille či Bordeaux. Na pařížské demonstraci, které se zúčastnilo několik tisíc lidí, vládlo podle agentury AFP pozoruhodné ticho, které jen občas přerušilo skandování hesel jako „Putin je vrah" či „Rusko, pryč z Ukrajiny".
Další shromáždění se uskutečnila i v Miláně, Pamploně, Kodani a další evropských městech.
Stovky lidí, převážně ukrajinští emigranti, si připomněly začátek války také v Bělehradě. Srbsko přitom patří mezi země, které měly nejopatrnější přístup ke konfliktu, a Bělehrad například nezavedl sankce uvalené na Moskvu ze strany západních zemí. „Žijeme v prostředí, kde není vždy lehké vyjádřit smutek nad tím, co se děje," řekla agentuře AFP jedna z účastnic shromáždění pocházející z Ukrajiny.
Rusko, které už v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, zahájilo další agresi proti Ukrajině 24. února 2022. Dokázalo původně obsadit pouze čtvrtinu ukrajinského území, část z něj Ukrajinci získali zpět. Válka si podle dosavadních odhadů vyžádala statisíce lidských životů včetně civilistů. Kvůli válce ze země odešlo na 6,3 milionu lidí, dvě třetiny z nich do zemí EU.
