"KSČM se rozhodla pro jednotný odchod ze sálu, a ne pro aktivní vyslovení nedůvěry vládě. Možná pro někoho ne zrovna logický krok, ale nejednota by pro voliče mohla být větší problém. Fakt je, že nestojí za to se kvůli vládě, která končí, ještě hádat uvnitř strany," uvedl Dolejš. Doplnil, že útěk ze sálu může vypadat jako alibi, ale řadě spolustraníků vadilo hlasovat s pravicovou opozicí. "Čas ukáže, co bylo blíže pravdě," napsal. Osobně si myslel, že aktivně hlasovat pro nedůvěru mělo logiku, zůstal ale v menšině.
Ke svržení vlády je nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů, pětice opozičních stran jich má 68. Proti vládě hodlá hlasovat také SPD s 19 poslanci a Trikolóra se třemi zástupci. Ve Sněmovně jsou ještě tři další nezařazení poslanci.
Dolejš při argumentaci zmínil i postoj prezidenta Miloše Zemana, který v posledních týdnech několikrát uvedl, že pokud by Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, nechal by Babišovy ministry do voleb vládnout v demisi.
Babišův kabinet dosavadní dvě hlasování ustál. V listopadu 2018 chtělo šest opozičních stran kabinet svrhnout kvůli novým informacím v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu Babišova syna na Krym. Po sedmihodinové debatě vládu podpořili komunisté a koaliční sociální demokraté před hlasováním opustili sál. Pro vyslovení nedůvěry bylo všech 92 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN.
V červnu 2019 se hlasovalo o nedůvěře kvůli návrhu auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra. Pro návrh ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se vyslovilo 85 poslanců. Stejný počet podpořil vládu, 12 komunistických poslanců se hlasování zdrželo, 18 poslanců nehlasovalo.
