Výzkum, věda a moderní technologie v poslední době prudce ovlivňují pohled na mnoho věcí, které bezprostředně provázejí náš život. Nejinak je tomu i v případě kouření, protože se objevují alternativy, jež mění návyky a ovlivňují lidské zdraví i životní styl.
Na kraji pražského Výstaviště u známého parku Stromovka můžete v posledních týdnech potkat i popularizátora vědy profesora Alberta Dohořela. Ten se pomocí nejmodernějších technologií snaží přesvědčit lidi, že v případě kouření jsou některé věci jinak, než si myslíme.
Profesor Albert Dohořel je česko-švýcarský vědec, který cystudoval vysokou školu Wilhelm Tell Universität Emmentalerloch. Jeho švýcarský dědeček Wilibald Uhrenunruh byl kdysi nadějným cyklistou, pak ale začal kouřit, špatně dýchal, a nakonec už nemohl jezdit do kopce. Mladý Albert se proto rozhodl, že dědečkovi pomůže. Vsadil se s ním, že pokud dokáže ujet na kole sto metrů a přitom žonglovat, dědeček přestane kouřit. Sázku vyhrál a děda úplně přestal kouřit. Právě na základě tohoto svého osobního zážitku s dědečkem začal Albert studovat na vysoké škole popularizaci vědy, aby dokázal přesvědčit ostatní o možné změně životního stylu.
Že se vám něco na tomto příběhu nezdá? A že jste ještě o profesorovi Dohořelovi ještě neslyšeli? Máte pravdu, Dohořel je fiktivní postava, která ale pomocí moderních technologií ožila do konce května na pražském Výstavišti v rámci vize Svět bez kouře, kde se hovoří o škodlivosti cigaretového kouře a jaké jsou pro kuřáky alternativní řešení.
Jak oživit postavu
Přestože je profesor Albert Dohořel fiktivní postava, dokáže v modelu laboratoře vytvořené na pražském Výstavišti komunikovat také živě, a to díky unikátní interaktivní technologii motion capture live, která byla v České republice tímto způsobem použita poprvé. Jejím prostřednictvím může s návštěvníky laboratoře navázat i přímý kontakt, i když se jedná o virtuální postavu. Hlas a pohyb Dohořelovi propůjčil herec Marek Němec.
Projekt funguje pomocí 18 bezdrátových snímačů umístěných na těle herce, speciálních rukavic a nejmodernějších kamerových systémů. Ty využívají digitální rentgeny, holografické boxy a infračervené paprsky, které zachytí i oku neviditelné vlnové délky. Model laboratoře, který celý vznikl v Česku, je na pražském Výstavišti umístěný do konce května a uvažuje se i o tom, že bude putovat po republice a že se dostane kvůli své naprosté unikátnosti také do zahraničí. Tyto plány ale poněkud zbrzdila koronavirová pandemie.
Zatímco samotný profesor Dohořel je zdařile vytvořená a oživlá fiktivní postava, je také to, co říká (v laboratoři na vás mluví videa, která si můžete intuitivně spustit), výsledkem nějakého vědeckého zkoumání? Výsledky totiž mohou být pro mnohé překvapivé. Právě proto byla pro jejich prezentaci zvolena moderní technologie, která může být pro lidi daleko přístupnější.
Pokud tedy chceme srovnat tvrzení postavy profesora Dohořela z modelu laboratoře na pražském Výstavišti s fakty, musíme použít výsledky mnohaletých vědeckých měření a data, která vznikají na odborné úrovni. Korelují spolu? A co nám říkají? Zde jsou otázky a odpovědi:
Fikce versus tvrdá data
Ubývá v Česku a ve světě vlivem různých kampaní kuřáků?
Podle Státního zdravotního ústavu sice v Česku kuřáků za posledních sedm let ubývá, ale i tak stále kouří přibližně 2,3 miliónu lidí, což představuje 26 procent dospělé populace. V celosvětovém měřítku podle Světové zdravotnické organizace kouří na celém světě asi 1,3 miliardy lidí. I za pět let jich bude podle odhadů stále víc než miliarda.
Je skutečně nejhorší na kouření nikotin, jak se říká?
Nikotin je přírodní sloučenina, obsažená nejen v tabáku, ale i v dalších rostlinách – třeba v rajčatech nebo paprikách. Má stimulační a uvolňující účinky. Je ovšem návykový, vzniká ne něm závislost a ovlivňuje nervovou soustavu. Není tedy bez rizika, ale není ani karcinogen (to je obvyklý mýtus rozšířený ve veřejnosti) a primárně nezpůsobuje nemoci spojené s kouřením.
Co hlavně způsobuje nemoci z kouření a co je vyvolává?
Především škodlivé látky v cigaretovém kouři, které vznikají při hoření cigarety. To potvrzuje i Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Když si zapálíte cigaretu, tabák v její špičce hoří při teplotě přes 800 stupňů Celsia, hořením se tabák rozkládá na popel a dusivý kouř, který obsahuje až 6000 chemických látek, z čehož zdravotníci určili přibližně 100 škodlivých látek, které mohou způsobit vážná onemocnění související s kouřením.
Je kouření v bezdýmných alternativních výrobcích bezpečnější?
Pro snížení zdravotního rizika je potřeba odstranit proces hoření, což splňují bezdýmné alternativy, například e-cigarety nebo výrobky na nahřívání tabáku. Bezdýmné výrobky pouze nahřívají tekutou náplň nebo pevnou tabákovou náplň. Nevytvářejí tedy žádný kouř, jen chladnější aerosol, který obsahuje podstatně méně škodlivých látek. To lze zjistit na základě laboratorních měření daného výrobce. Přestože vám někdo může tvrdit opak, tak i bezdýmné alternativy jsou určeny pouze pro dospělé kuřáky, kteří by jinak pokračovali v kouření. Nejsou bez rizika a obsahují nikotin, který je návykový.
Skutečně svět bez kouře?
Všechno, o čem píšeme, způsobilo tichou revoluci, která ve světě kouření probíhá v posledních letech. Má několik důvodů. Jednak jsou to nesmírně přísně regulace států, úřadů a institucí, jež se objevují prakticky ve všech státech světa. Dále je to větší a intenzivnější péče o zdraví a snaha o změnu životního stylu. Všechno dohromady to podle všeho může vést až k postupnému zániku klasických cigaret. To nám sice připadá také jako fikce, ale opak může být pravdou. Cestu přechodu lemují bezdýmné alternativy ke kouření normálních cigaret.
„Věříme, že každý dospělý kuřák má právo na přístup k vědecky podloženým informacím o bezdýmných alternativách kouření, které jsou pro jeho zdraví lepší volbou. Proto jsme přišli s iniciativou Svět bez kouře. Její pomocí se snažíme lidem, kterým se zatím nepodařilo přestat kouřit klasické cigarety, vysvětlit rozdíl mezi hořením a zahříváním, co sebou hoření cigaret přináší a proč je čas zvážit alternativy. Propojení nejmodernějších technologií 21. století nám dnes tuto šanci dává,“ vysvětluje Andrea Gontkovičová, generální ředitelka společnosti Philip Morris ČR.
Gontkovičová také v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy avizovala, že princip přístrojů, které se používají pro zahřívání tabáku, by se možná dal využít i jinde, třeba ve zdravotnictví. „Rozhlížíme se, zda velmi efektivní způsob dodání účinné látky, substance, do těla, do plic, neumíme použít na něco dalšího, případně na léky. Různé druhy léků jsou totiž nejúčinnější, když se aplikují vdechováním a jdou přímo do těch částí, kde jsou potřeba, třeba i do plic. To jsme schopni poskytnout,“ vysvětlovala Andrea Gontkovičová.
A když jsme u těch moderních technologií, tak tabákoví giganti Philip Morris a British American Tobacco již před časem oznámili, že vyvíjí kromě jiného také vakcíny proti nemoci Covid-19. První firma podle dostupných informací v tomto směru finišuje. Nejde ale o vlastní produkci, vakcína se vyvíjí ve spolupráci s kanadskou společností Medicago, kterou z třetiny vlastní právě Philip Morris, zatímco zbylé dvě třetiny má společnost Mitshubishi Tanabe Pharma.
