nahoru

Státy versus sociální sítě. Jakým směrem se ubírají regulace online prostoru?

Adam Křivánek26. února 2021 • 16:10
Státy versus sociální sítě. Jakým směrem se ubírají regulace online prostoru?
foto: ČTK/ZUMA/Andre M. Chang

Sociálním sítím se k nelibosti jejich provozovatelů dostává stále více pozornosti ze strany států. Politici po celém světě usilují o regulaci stále ještě poměrně mladého odvětví. Proč zákonodárci přicházejí s návrhy nových omezení a jak se k problematice staví EU a další státy?

Důvodů pro regulace, které nastaví nová pravidla pro technologické giganty, existuje relativně mnoho. V řadě zemí zaznívají například hlasy volající po tom, aby Facebook, Google a další platily vydavatelům za sdílení jejich zpravodajského obsahu na svých platformách. 

Podobný zákon se podařilo prosadit v Austrálii, což vedlo vedení Facebooku k několikadennímu zablokování průtoku všeho obsahu mediálních podniků. Google dokonce v této souvislosti vyhrožoval úplným stažením z australského trhu. S tamními vydavateli a zákonodárci se však nakonec dohodl.

Australská kauza ve světě vyvolala hlasitou odezvu a inspirovala například politiky v Severní Americe. „Kanada stojí v první linii téhle bitvy,“ uvedl ve čtvrtečním prohlášení ministr kanadského kulturního dědictví Steven Guilbeault. „Opravdu jsme mezi prvními zeměmi na světě, které tohle plánují,“ dodal s tím, že země javorového listu přinutí společnost Marka Zuckerberga platit za zpravodajský obsah. 

Řada politiků se problematikou stále více zabývá i ve Spojených státech, kde řeší návrh zákona umožňujícího mediálním vydavatelům kolektivně vyjednávat s technologickými giganty o kompenzacích. Tamní vláda přesto Austrálii ještě v lednu navrhla, aby od návrhu zákona kvůli případným nežádoucím dopadům upustila.

Co na to EU a jaká je situace v ČR?

Evropská komise chystá reformu směrnice o elektronickém obchodu z roku 2000, která by měla stanovit jasné podmínky pro fungování technologických gigantů na území EU. Legislativní návrhy zveřejněné v prosinci minulého roku pod názvy akt o digitálních službách (DSA) a akt o digitálním trhu (DMA) by měly provozovatelům sociálních sítí mimo jiné stanovit povinnost platit za zpravodajský obsah. Posílení zákona o autorských právech z roku 2019 je prý v tomhle ohledu nedostatečné.

„Dominantní postavení digitálních platforem ve vyhledávání, sociálních sítích a reklamě vytváří nerovnováhu moci,“ řekl pro Financial Times maltský europoslanec Alex Saliba. „Myslím, že bude fér, když budou platit,“ pokračoval.

K zavedení těchto návrhů do praxe by mělo dojít až v roce 2023, přesto bude Google řadě českých vydavatelů vyplácet provize již dříve. Se společností totiž podepsali dohodu o platbách za jejich obsah zveřejňovaný službou Google News. Transakce má zprostředkovat licenční program Google News Showcase, který sdružuje přes 300 evropských vydavatelů.

Regulace a svoboda slova

Na potřebě regulovat moc technologických gigantů se dokonce shodují i dvě největší strany ve Spojených státech, tedy republikáni a demokraté. Zatímco liberálněji ladění politici vidí problém zejména v možném zneužití monopolního postavení „Big Tech“ společnosti (mj. i Facebook), konzervativci zdůrazňují snahu sociálních sítí cenzurovat odlišné názory.

V České republice se tématu regulace sociálních sítí patrně nejvýrazněji věnuje poslanec a předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší. Už na začátku roku 2019 sněmovně předložil návrh na trestání omezování svobody projevu na sociálních sítích, který ovšem neprošel. Další projednání této novely trestního zákoníku by mělo proběhnout v úterý 2. března.

O ohrožení svobody slova v této souvislosti mluví i polská vláda. Tamní ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro na konci minulého roku začal pracovat na návrhu zákona, který by znamenal vznik rady pro svobodu slova. Ta by mohla například nařídit sociálním sítím, aby obnovily smazaný obsah nebo odblokovaly účet. Zda ovšem dojde k zavedení Ziobrova návrhu do praxe, zatím není jisté.

Některé jím zmiňované body totiž částečně pokrývají už zmiňované legislativní návrhy Evropské komise. Provozovatelé sociální sítě by podle návrhu měli například povinnost vysvětlit svému uživateli, proč stáhli jím sdílený příspěvek, měli by moderovat potenciálně nebezpečný obsah nebo poskytovat uživatelům přístup k základním rozhodovacím procesům algoritmu, na jehož základě platforma vybírá, co a jak na síti zobrazí. Nedodržení podmínek by pak mohlo vést k pokutám ve výši až 6 % ročního příjmu dané společnosti.

Adam Křivánek




Diskuse ke článku