Odvrácená strana karantény: Domácího a sexuálního násilí přibývá, oběti musí zůstat s agresory doma | Reflex.cz
nahoru

Odvrácená strana karantény: Domácího a sexuálního násilí přibývá, oběti musí zůstat s agresory doma

-red-11. dubna 2020 • 16:00
Ilustrační foto
Ilustrační foto
• foto: 
Profimedia

V době nouzového stavu vyvolaného pandemií koronaviru COVID-19 je zásadní věnovat pozornost diverzitě dopadu tohoto stavu na skupiny osob ohrožených specifickými riziky. I v běžném režimu nejsou potřeby obětí domácího a sexuálního násilí v mnohých případech adekvátně saturovány, avšak zátěž, kterou vyvolává současný stav, je enormní.

„Stres a frustrace mohou být spouštěči násilného chování nebo mohou zhoršovat projevy domácího nebo sexuálního násilí tam, kde již existuje. Omezení sociálních kontaktů zároveň komplikuje odhalování tohoto násilí.“ popisuje aktuální situaci Jitka Poláková, ředitelka organizace proFem a dále upozorňuje: „málo pozornosti je však věnováno dopadům způsobených omezeným fungováním veřejných institucí, a to zejména těch, které mají obětem domácího a sexuálního násilí pomáhat“.

Jedno z těchto omezení přinesl pokyn policejního prezidia z 23. března, který upravuje postup policisty při vykázání osoby, která má nařízenou karanténu (domácí izolaci). Tato úprava explicitně uvádí, že k vykázání by policista měl přistoupit pouze v případech, kde „ohrožení života a zdraví osoby bude bezprostřední – na základě vyhodnocení rizika a jednání násilné osoby (výhrůžky učiněné před policistou, brutalita útoku atd.) bude důvodná obava z opakování útoku po odjezdu policie.“

Rozdíl oproti běžnému postupu v případech vykázání spočívá v nutnosti existence bezprostředního ohrožení. Za běžných okolností policisté vyhodnocují, zda lze důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti. Pokud shledají takový předpoklad jako důvodný, jsou oprávněni osobu vykázat. Útok však nemusí hrozit bezprostředně, při vyhodnocení se přihlíží například k předchozím útokům v průběhu vztahu.

Nyní však, pokud riziko ohrožení nevyhodnotí policista jako bezprostřední, může situaci řešit domluvou a následným monitoringem, přičemž však součástí této domluvy může být doporučení dočasného režimu užívání společného obydlí, jak uvádí doporučený postup, tento dočasný režim může spočívat v tom, že každý z partnerů obývá jednu místnost. „Tento postup ovšem konzervuje stav a nechává oběti a jejich agresory v jedné domácnosti, a shledáváme ho za zcela tristní“ reaguje Poláková.

Vedle nových doporučených postupů k vykázání jsou značně ovlivněny i další aspekty fungování policie či soudů. Jak uvádí Kateřina Mužíková, spolupracující právnička proFem, „policie a státní zastupitelství sice nadále přijímají trestní oznámení, avšak až na výjimky neprobíhají výslechy (poškozených, svědků, ani pachatelů). Vyjma případů, kdy je pachatel stíhán tzv. vazebně.” Z toho vyplývá, že velká většina šetření je fakticky pozastavena a odložena na neurčito.

„V současné chvíli evidujeme větší zájem klientek o distanční formy konzultací prostřednictvím telefonních linek či mailové poradny. Zároveň jsme si vědomi toho, že další nárůst počtu klientek může přijít po uvolnění restriktivních opatření, protože pro ženy bude bezpečnější se ozvat či přijít na konzultaci ve chvíli, kdy nebudou s násilným partnerem muset trávit 24 hodin denně“ upozorňuje Prokopová.

-red-




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější