Demonstrace na Letné versus Andrej Babiš: 0:0 po poločase | Reflex.cz
nahoru

Milionáři chvilek versus miliardář Babiš: Poločas skončil 0:0, chce to lepší režii a dramaturgii

Vladimír Mertlík1. července 2019 • 18:30
Na Letné protestovalo 258 tisíc lidí
Na Letné protestovalo 258 tisíc lidí
• foto: 
archiv Blesku, ČTK, Blesk - Jarmila Hluchá

Zpětné zrcátko z podstaty rádo obrací svůj pohled na děje a činy s odstupem, jímž získává, tak jako fotograf zoomem, širší úhel záběru. Okouzlení atmosférou davu několika set tisíc demonstrantů na Letné 23. 6. i organizační schopnosti pořadatelů ocenilo už minule. Nečekal se pád vlády či prozření nenávistné senilní existence na Pražském hradě. Tak jako stovkám tisíc lidí i Zpětnému zrcátku stačilo vědomí, že není samo, a že nikomu nerostou stromy do nebe.

Letná je předmětem komentářů, zájmu, úvah i hodnocení toho, co přinesla a zda „naši“ vyhráli. Pozoruhodné je, že tyto otázky si kladou obě strany barikády se stejnými obavami i nadějemi. Jsme v poločase utkání, v němž „naši“ nebyli favoritem, ale tlak na branku soupeře sílil a přinesl převahu. Jde o to, co dál a prázdninový poločas prospěje zřejmě oběma stranám. 

Andrej Babiš v čase, kdy bude tým Miliónů chvilek trávit milión chvilek na plážích a horských hřebenech, může v skrytu kabiny připravit nové signály pro standardní situace. Zdá se, že nevěří ve vítězství v normální hrací době a spoléhá, že rozhodnout by mohly penalty. „Naši“ si zatím vedli dobře, ale až v druhém poločase – po prázdninách – se ukáže, zda síly i hrací varianty budou stačit, aby dotáhli utkání do vítězného konce. 

V taktice vidí Zpětné zrcátko největší nebezpečí milionářů v boji s miliardářem. Její součástí musí být definice nejslabších míst soupeře. Jeho koncový hráč Babiš není bezchybný a bez opor jeho týmu nedokáže utkání rozhodnout. Jeho současná zranění mu brání soustředit se na vlastní výkon, proto je fascinace „našich“ a konfrontace jen s hvězdou soupeře chybná.      

Benda: Zeman už neprohraje a může všechno, to mě děsí. Zrušme přímou volbu, další…

Definice cílů

Mají-li demonstrace dosáhnout cíle a vítězství, je třeba cíl znovu definovat. Ano, je jím vyloučení existence premiéra jako spolupracovníka StB a člověka podezřelého z dotačních podvodů a v zásadním střetu zájmů. Jak už ale Zpětné zrcátko napsalo, větším zlem jsou jiné veličiny současné tajenky, bez nichž by Andrej Babiš nemohl být na hřišti. Především tragikomická figura na Pražském hradě, neustále porušující nejvyšší zákon země, Ústavu, stejně jako pravidla slušného chování a chod země ve jménu osobní nenávisti vůči komukoliv, kdo vystrčí hlavu z jeho análu. 

Do kanceláří Úřadu prezidenta republiky mělo už dávno vniknout komando ÚOOZ ozbrojené namísto samopalů košťaty. Mělo by vymést vajgly a otevřít okna, aby smrad lží, zlodějny a okoralé tlačenky, přilepené likérem na stůl vyvětral. V druhé řadě jsou tím nepřítelem potomci rudých vrahů, okupantských kolaborantů a zločinců z podstaty. 

To jsou cíle, které by Milióny chvilek měly hlasitě definovat bez ohledu na to, jakou bouři nenávisti to vyvolá a bez ohledu na pendrek omílané mantry o volbách, které dotyčné do současných postů vynesly, mantry, jež neobstojí. Zvolen byl i Jakeš, Husák a Gottwald.  

Casey Affleck ve Varech: Sám režíroval, sám řídil. Je to tu nejlepší, vzkazuje
 

Zmizí-li pytlák, zmizí i past

Navíc jediným, kdo získal svůj post díky volebnímu výsledku je Andrej Babiš. To ho opravňovalo i k sestavení reprezentačního týmu. Výše uvedenými činy ale mezitím získal už několikátou žlutou kartu a hledí vstříc kartě červené. Demonstrace nežádají vyloučení celého Babišova týmu, jen jeho samého a z tohoto zápasu. Do příštího kola  kvalifikace/voleb může nastoupit, bude-li mít podle pravidel vše, co hráče k nástupu na hřiště opravňuje. 

Žalostný – nicméně pro slušné lidi radostný – výsledek týmu The Red Pigs mu dává právo ještě tak sebrat smradlavé dresy po utkání a ukájet se hrou v pralesní lize kvalifikace ve skupině s týmy Kuby, KLDR, Číny a Venezuely. Určitě však ne k nástupu do záložní řady reprezentace, natož k lajnování hřiště a výkladu pravidel.

A Miloš Zeman? Byl zvolen díky prokázaným lžím, podvodům a urážkám ostatních kandidátů, jinak existenci této pro svět  i Evropu politické mrtvoly vnímají v zahraničí jen v případě jejího dalšího ostudného skandálu. Ale i to už je poněkud jednotvárné a nudně se opakující. Je třeba pojmenovat věci pravým jménem. Umíme si představit vizáž naší země, jediné v Evropě, kde spoluvládne komunistická strana, a která má v čele psychicky nemocného kořalu, mumlajícího nesmysly v koutě putyky, již se z naší země snaží udělat. To by měly být hlavní tři cíle demonstrací, jež je třeba označit. Vlídná, kolébající se paní Marie je jen návnada a past významu oka na zajíce. Zmizí-li pytlák, zmizí i past.

Bez komentáře nechává Zpětné zrcátko bezhlavé oranžové stádo zmatených ovcí, které by chtěly výt s vlky. Jak již několikrát napsalo, klesá mezitím ČSSD níž a níž a během posledních dnů se kvalifikovala na úroveň toaletního papíru, který se nabízí k novému použití, upozorňujíc, že má přece i druhou stranu a je navíc trojvrstvý. 

Očima studenta: Demonstrace je svébytná událost, nemusí nutně obrátit svět naruby

Ekologický úkol

Svou tvář musí ale více definovat i Milióny chvilek, jehož letenskou demonstraci mají někteří komentátoři a politici za příliš levicovou svou orientací na pódiu i v řadách vystupujících. Byť na tom něco bylo, nevidí v tom Zpětné zrcátko největší nebezpečí. „Svazáci všech barev“ se vždy rádi nalepí na příležitost třímat prapory. Tentokrát však nejde o ideologický či generační boj, ani o život střevlíka kožitého. Na pořadu dne je ekologický úkol, odstranit ze společnosti parazity řádu dotačník samožerný, fízlík rudý i škůdce typu žvanivý slimejš. 

To však předpokládá novou strategii boje. Nechtějí-li se – jak samy tvrdí – Milióny chvilek zpolitizovat, pak ať pořádají výlety na Říp a happeningy. Jinak se posunou do role zahradníka, jež chce vyhnat škůdce ze zahrady, ale nechce, aby o něm mšice špatně mluvily. Ani Sokol, kde se skákalo přes kozy, a rozpor byl jen výrazem pro cvik na kruzích, nebyl apolitickou organizací. 

Nejde o to, zda se má vedení spolku transformovat v politickou partaj. Je ale čas zamyslet se nad výběrem vystupujících i obsahem jejich příspěvků. Nejde o levici a pravici, ale o to, zda vystupující na – nazvěme věci pravým jménem – táboře lidu, vědí, co to obnáší. Zpětné zrcátko zdůrazňuje, že nezvedlo obočí nad vystupujícími – až na dvě výjimky – stran person. Přesto má za to, že pečlivější výběr by nebyl na škodu. 

Režisér George Lucas a jeho filmový trhák Star Wars. Hvězdná série láme rekordy už od…

Kdo má mluvit k davu

Zmíněná politizace demonstrací nemá znamenat otevření stavidel pro cunami profesionálních politiků. Ti mají scénu ve Sněmovní a na Valdštejnském náměstí, tam nechť se pinoží, za to berou peníze. Ale dramaturgická kontrola účasti i obsahu příspěvků je zřejmě nezbytná. Úspěch Václavského náměstí i Letné 1989 byl právě v tom, že přes její spontánnost byla vedena přísnou dramaturgií a režií. 

Debata nad hloupostí a vystoupením nevhodným pro tábor lidu není cenzura! Každý řečník by měl mít jasno, že není ve stand up show, v experimentálním divadle ani na cvičení jógy. Razantnost ještě neznamená neomalenost. Dokonale vhodná byla mj. vystoupení Zdeňka Svěráka s Jaroslavem Uhlířem, Vladimíra Mišíka a nejideálnější řečnický výkon předvedl na Václavském náměstí Ivan Trojan. 

Dlouhá abstraktní pohádka, manifest vlastní strany (ohlášené den poté), posílání Babiše na Slovensko, když my jsme si ho zvolili, stejně jako minuta hledění do oblohy či svírání dlaně vedle stojícího patří na dětský tábor. Angažování popkulturní hvězdy, k níž namísto hlubokého zamyšlení patří vždy jen hluboký výstřih, zůstává Zpětnému zrcátku záhadou, stejně jako odmítnutí Jaroslava Hutky, srovnávají-li se dnešní demonstrace s těmi listopadovými.

Demonstrace či tábor lidu má pravidla. Mají na něm vystoupit osobnosti, jejichž život je přímý jako linka a umí řemeslo mluvit k davu. Krátké věty, hlasitě deklamované, s dostatečnými pauzami, aby předešlá stačila doznít i vzadu na konci davu. Rytmus téměř holých vět, jasně definující smysl obsahu a každá třetí čtvrtá musí mít na konci sousloví, jehož se dav může chopit, začít ho skandovat a mávat prapory. Proto tam dav je, i on chce účinkovat, jinak příště zůstane u televizních obrazovek. Tato forma dělá z účinkujících řečníky a z řečníků vůdce, jak bezezbytku pochopil a tuto roli splnil mj. především Ivan Trojan. Cesta rozbředlého výběru: ten je taky hodnej a nemá rád řepkový med dnes už neobstojí. Na to je soupeř Miliónů chvilek příliš velký lišák, s davy bezelstných mamlasů, jimž stačí přidat do misky granule zdarma. 

Snědl kamarády, aby přežil. Duchovní probuzení odstartovala katastrofa, která nemá obdoby
 

Pitomeček

Injekcemi na chvíli probraný Miloš Zeman pronesl další státnické moudro. Podle něj agentura SANEP v průzkumu uvedla, že nejpopulárnějším ministrem za ČSSD je Antonín Staněk, druhým Miroslav Toman. „No, přesně ti, kteří lezou krkem těm…jak se jmenuje ten pitomeček? No, ono je tam těch pitomců víc…“, moudře pokyvoval hlavou Miloš Zeman do chvíle, než mu ochranka hlavu zastavila. Nakonec si vzpomněl, pitomeček, měl být poslanec Dolínek. Zpětné zrcátko se omlouvá za překlep. Předešlá věta měla správně znít: Nakonec si vzpomněl, pitomeček měl být poslanec Dolínek. Nebo ne? Na Hradě se hledá lépe, tam je jen jeden.

Antonín Staněk, ta osina v zadku vlastní strany i Babiše, znásilněný Zemanem bude nakonec odhozen jak použitá vložka. „Nic nechápu“, volá chápavě a nabízí řešení: „Mám skočit z okna?!“ No, to je nápad! Zdá se, že konečně pochopil. 

Čtvrt milionu demonstrantů. Obří protest proti Babišovi zaplnil Letenskou pláň
56 fantastických sovětských vesmírných plakátů: Za mír a socialismus i v kosmu!




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Srpen 1968 a 1969: Fotograf a režisér Josef Ráž vzpomíná na chvíle, kdy šli Češi proti Čechům
PREMIUM X Evangelium podle Mansona: Pologramotný vůdce sekty, vrah, co nezabíjel, a miláček popkultury
PREMIUM X Proč miluju Dalmácii aneb Malé vyznání velkého českého dovolenkáře středního věku
PREMIUM X Zelený Raoul: Tajemství hradního sklepení aneb Vstup přísně zakázán!
PREMIUM X Tenkrát v Hollywoodu: Příběh Quentina Tarantina a jeho zatím posledního filmu

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější