Když Zpětné zrcátko 28. května 2024 vydalo ohlédnutí Střelbou do vlastních řad vládní koalice bitvu nevyhraje, netušilo, jak hluboce pravdivá se tato úvaha ukáže být, stejně jako když si v pátek: „Bude zajímavé porovnat výzkum STEM/MARK z 31. května 2024 s nedělními výsledky voleb.“ A to také bylo! Vítězem dle výzkumu mělo být ANO s 26,1 %, druhá koalice SPOLU měla mít 22,3 % a bronzoví Piráti 12,1 %. Na zisk bramborové medaile mělo STAN stačit 8,1 %, páté SPD s Trikolorou 7,9 %, komoušům STAČILO! k předposlednímu postupovému místu 7,7 % a spřežení Přísaha a Motoristé (PaM) s echt náckem Filipem Turkem jen 7,2 %.
Jak to vše dopadlo, už víme: ANO 26,14%, SPOLU 22,27%, PaM 10,26%, STAČILO! 9,56%, STAN 8,7 %, Piráti 6,2 % a na chvostu „My s SPD“ a Trikolorou 5,73%. Zvýšená volební účast, po níž volaly oba tábory, nakonec paradoxně nahrála protivládnímu a ponížená vládní koalice musí přemýšlet, proč. Nechali se její voliči ukolébat aktuální parlamentní převahou nebo je zbavila bojeschopnosti přezíravost a laxnost vládních stran vůči proruské a dezolátní scéně? Došla voličům trpělivost, jak varovalo Zpětné zrcátko 28. května 2024 a ti vytrestali koalici tím, že nešli volit? Nevytrestali spíš sebe? Výsledek voleb není jen chybou politiků, ale i nelichotivým vysvědčením těch voličů, kterým stačí více obroku v korytě a volání šaška s rolničkami: „Račte vstoupit do mé boudy, podívat se na velbloudy!“
Katastrofou eurovoleb v Česku není poměr 37,17: 61,69 % a křesel 9:12 v neprospěch vládní koalice, ani vítězství ANO o 10 %. Katastrofou není ani volba Divé Káči a party pohrobků masových vrahů. Největší hrozbou pro Česko je Přísaha a Motoristé (PaM), protože v ní nalézá hnutí ANO konečně koaličního partnera do parlamentních voleb 2025! Jeho absence byla pro Andreje Babiše překážkou uchopení vlády po minulých volbách, kdy po pádu komoušů a socanů zbývala na stole jen Okamurova SPD. Ale ať už si myslíme o Babišovi cokoliv, spojení s Okamurou by pro ANO znamenalo jen potíže a problémy, čehož si byl a je Babiš velmi dobře vědom. PaM jsou jiný příběh! Se Šlachtou mělo ANO kontakty již v době jeho působení na policii a poté i v oblasti celní správy a Turek je přes mateřské znaménko echt árijce, pro politické dobrodruhy dokonce právě proto vhodným kumpánem. Přiznejme, že nejen v ANO, sympatizanty najde i v chlapácké gardě ODS, jak ukázal Václav Klause st., který se ihned po ohlášení výsledků na PaM nalepil jak na košili pšouk. Grafy ukazují, že voličská podpora PaM je na mapě Česka rovnoměrná a její působení bude sílit. Na rozdíl od ostatních hráčů The dark Side of the Moon je zatím neposkvrněna skandály, neboť hajlování začíná být v Česku stejně cool jako bílé kecky bez fuseklí. Ozdobou jsou jí tvář férového chlápka od vedle, který se vás zastane a policajta, kterého chcete za svého šerifa.
Rychlé gumy a kolty proklatě nízko, to bude fenomén příštích dvou volebních kampaní. Jeho zrod je však překvapivý jen pro nepozorné, princip zrodu hnutí tohoto typu je stejně prostý jako jejich členové. Zakladatelé vždy cílí na elektorát s inteligencí žížaly, toužící po návratu či příchodu režimu, kde i žížala může být králem zvířat, pokud se plazí dost dlouho správným směrem. Hlavní Žížal, ať se jmenuje Sládek, Filip, Bárta, Majerová, Paroubek, Okamura, Vrábel, Rajchl a bůhví jak, přichází na scénu vždy po Žížalovi Předešlém. Střídání určuje větší agresivita, již Žížal Předešlý ztratil. Tak vznikla ze socanů jejich přetržením v roce 1921 agresivnější odnož, KSČ, stejně jako se další variace měnily v agresivnější verze sebe samých. V neděli jsme byli svědky začátku konce Žvanivých Slimejšů Okamury i Rajchla, kteří se za dobu existence slibovanému převratu nepřiblížili ani o píď. Směšné jsou proto všechny pokusy Sládků, Paroubků, Hannigů, Zaorálků a Vrábelů o comeback, kdy končí jejich jepičí existence prohnojení politické půdy. Důkazem tohoto trendu byly i superdebaty v CNN Prima News a České televizi, které jen potvrdily stoupající agresivitu a konfrontaci.
Jaká jsou témata, hýbající Českem? Ilegální migrace, Green Deal, diktát Bruselu, nevolení byrokrati, ukradená suverenita – prázdné fráze pro slechy nevzdělaných přežvýkavců. Nejsou posledními nežádoucími imigranty viděnými u nás Tomio Okamura a Andrej Babiš? Patří k diktátu Bruselu i zákony schválené českými europoslanci? Zastaví po svém zvolení Klára Dostálová, Kateřina Konečná, Filip Turek a další flastenci ponižování a ztrátu suverenity Česka odmítnutím stovek miliard Eur na opravy a stavby silnic, infrastrukturu a rekonstrukce památek, které jsme zničili v časech suverenity země se Sovětským svazem na věčné časy? Starého psa i starou svini novým kouskům nenaučíš! Výsledek voleb je tak vysvědčením voličů i nevolících lemplů. Cíle opozice ukázaly televizní předvolební diskuze, odvážně označované za „superdebaty“! Rétorika v nich, lhostejno, zda hnutí ANOč i dalších podobných srocení byla k uzoufání stejná: „Zrušíme, zakážeme, nedovolíme, zabráníme, nebudeme, vystoupíme, odmítneme…“, bez nejmenšího náznaku tvorby formátu, který destruované nahradí.
Mentální tmu nahradila hudební show dua Klára & Ála, které se s grácií 3. tankové divize 4. běloruského frontu protančily a prozpívaly celou kampaní. A stačilo! Proto přijde vhod i Turkova image autora díla Hranatá legenda, v němž bez falešného studu i skromnosti odkazuje na fyzickou podobu akčního hrdiny Dolpha Lundgrena s ním samotným. K perlám školních knihovny patří i Turkovo dílo Paraziti v nás, v němž autor, sám automobilový odborník, doporučuje léčbu autismu – chorobné obliby aut – konzumací ředěného přípravku Savo.
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
