Přelom roku je příležitostí k ohlédnutí za tím, co nás potkalo, ale důležitý je i pohled na události, které nás čekají. Vrcholem domácí politické scény 2024 budou volby, v červnu do Evropského parlamentu, na podzim do Senátu a krajských zastupitelstev. Jejich význam je nejen v samotných výsledcích, ale v tom, že budou nápovědou pro parlamentní volby roku 2025, které určí další směřování země. S těsnou porážkou v parlamentních volbách 2021 a následným debaklem ve volbě prezidentské se opozice nikdy nesmířila – zajisté, kdo rád prohrává – a tak kampaň na volby příští vypukla ihned po instalaci vítězů do funkcí.
Význam této změny bude i liberální a vzdělaná množina společnosti schopna ocenit až s větším historickým odstupem, v případě ostatních, kteří nedávali ani ve škole příliš pozor – bůh suď. Připomeňme si tedy, co změna přinesla a čemu zabránila. Smázla z politické scény komouše a socany na jimi oblíbené smetiště dějin. Zastavila za minutu dvanáct přeměnu země a jejích institucí na s. r. o. několika predátorů a převrat suverénního státu na Předkarpatskou gubernii Ruské federace, případně autonomní oblast Prag-čching – v prvním případě za pár kýblů ropy, v druhém za zapůjčení koaly do místní zoo. Přerušení kolaborační kopulace tehdejšího prezidenta a politických subjektů k tomu účelu zřízených bylo a zůstává v dějinách země změnou historicky největší. Bonusem jsou ze strany vlády nesnadné pokusy o nápravu hospodářství, které přes jistá klopýtání přinášejí naději na návrat z venezuelské cesty vedoucí k rozvratu státní ekonomiky a bankrotu.
Je na každém z nás, jaké znaménko dáme ke zmíněným změnám, a právě to nás řadí přirozeně na jednu, či druhou stranu barikády či kurtu. Současná politická atmosféra v zemi je natolik napjatá, že umlkly hlasy volající po zasypání příkopů a nehloubení nových. V sesterském podcastu Klíčovou dírkou označilo Zpětné zrcátko na sklonku léta 2023 tento stav za studenou občanskou válku a s nadšením kvitovalo, když paralelně tak stav společnosti označil vlastní úvahou na stránkách Forum24 i elitní komentátor Bohumil Doležal. Určitou nejistotu z definitivy návratu země mezi civilizované státy a do řad spojenců budí ve Zpětném zrcátku dva faktory. Ještě včera nepředstavitelné zvraty u nejbližších sousedů a rétorika domácí opozice v zrcadle těchto změn. Avšak zmíněné klopýtavé kroky vládní koalice k ekonomickému restartu země úspěšně – byť zvolna – míří k cíli, a tak berou relevantnost všem kecům opozice. Stále víc má proto v projevech politiků z pohnutí ANO navrch jedovatá slina a lež bez ohledu na úroveň publika, které jim tleská. Stupňující se agresivita i rétorika výstupů ale nikdy nebude dost agresivní, aby nehrozil příchod Lžimesiáše s rétorikou ještě agresivnější. Současná politika pohnutí ANO je bludný kruh, v němž dříve či později ANO narazí i na vlastní dno – i když mnozí z představitelů na dno morálky a pravdy narazili už dřív. Tuto cestu do pekel kdysi absolvovali socani ve prospěch komoušů a ti pak ve prospěch militarizujícího se pohnutí ANO. Pro část svých rowdies je ANO už dnes málo agresivní, flastenecké a nekompromisní – čti málo vulgární a primitivní! Dále stupňovaná agresivita ANO je tak pro budoucnost pohnutí jakousi asistovanou sebevraždou.
Nezabrání tomu ani pokus o přerod Aleny Schillerové z víly Amálky na mírovou holubici od Picassa, který skončil u Vodňanské husy od Babiše. Domnívat se, že její výrok, z koho a z čeho se Alena Schillerová osype, a návrh na dobrovolné odzbrojení země je jen dílem její hlouposti, by však bylo hlubokým omylem. World Peacemaker Ála vzápětí totiž jako nejvyšší stupeň urážky a ponížení pro předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou použila její přirovnání k hlásné troubě agresivního ruského režimu, mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové, s níž by si zřejmě o míru mohla promluvit v první řadě. (sic!)
Ne, mír opravdu není sprosté slovo, jen při apelu na jeho zachování platí i v tomto případě westernové rčení: „Štěkáš na nepravý strom, cizinče!“ Všichni, které Alena Schillerová považuje za válečné štváče, protože dělají vše pro bezpečnost této země, ji jistě s radostí zatleskají ve chvíli, kdy se objedná k Vladimiru Putinovi a vmete mu do tváře pravdu: „My se nechceme připravovat na válku, my chceme žít v míru. Naše závazky plnit samozřejmě musíme a chceme, jen to musí odpovídat tempu, které si můžeme dovolit.“ Schůzku bude snadné dohodnout, Zpětné zrcátko by se divilo, kdyby by Andrej Babiš na Vladimira neměl číslo v mobilu. A kdyby přece, je tu prostředník Putinovi nad jiné blízký, Miloš Zeman, který s ním svého času plánoval i společnou likvidaci novinářů. Zpětné zrcátko to vidí v barvě! Den poté, co World Peacemaker Ála oznámí Putinovi, že nechce válku, obletí svět fotografie, na níž se z hlavně tanku T90 po posledním výstřelu ještě trochu kouří, rudoarmějci stojící v kruhu kolem tanku a božské Ály vyhazují čepice do vzduchu, zatímco ona nyvě upírá svůj jako obvykle vlhký zrak k nebi, kde krouží ruské bombardéry píšící kondenzační stopou po obloze slova Мир! Мир! Мир!
Avšak dosti bžundy, přátelé! Světovou pokrokovou veřejností a mírovým hnutím zmítá strach o zdraví Brněnské mírové holubice, jak Alenu Schillerovou nazvala její americká sestra v boji za světový mír Angela Davis. Není tak od věci si připomenout kořeny těchto obav. K výše zmíněné citaci z podcastu Čestmíra Strakatého je třeba uvést zásadní okamžik nahrávky, v němž Alena Schillerová říká: „…Určitě ne být připraveni na válku, jak říká šéf generálního štábu armády Řehka, to vždycky prostě mě… úplně se osypu, když čtu jeho vyjádření, jeho headliny připravme se na válku.“
Bylo to poprvé, kdy tato mírová aktivistka přiznala zdravotní problémy s alergickou reakcí pleti na zjištění, že náplní činnosti generálního štábu armády není přešívání podvlíkaček na bílé vlajky a nácvik ruské i čínské hymny k vítání mírových sborů těchto zemí. Podle znalců se v případě Aleny Schillerové nejpravděpodobněji jedná o chronický svědivý kožní zánět, tzv. ekzém či dermatitidu. Jde o neinfekční chorobu alergického i nealergického původu, avšak alergický ekzém (kontaktní, atopický) je právě údajně velmi častý. Dosud se postižené osypané s pomocí dermatologů dařilo poměrně úspěšně ekzém skrývat. Proto jako bomba zapůsobily informace z kruhů světového mírového hnutí o dramatickém zhoršení stavu Brněnské mírové holubice po slovech předsedy Vojenského výboru NATO admirála Roba Bauera v předvečer největšího cvičení NATO od konce studené války, který prohlásil: „NATO je silnější než kdy dřív, nicméně stále je potřeba dělat víc pro odrazení jakékoli potenciální hrozby… Dnes je 693. den toho, o čem si Rusko myslelo, že bude třídenní válkou. Ukrajina bude mít naši podporu každý den, který bude následovat, protože výsledek této války určí osud světa!“
Po těchto slovech se údajně stav postižené osypané zhoršil natolik, že lékaři mluví o terminálním stavu jejího válečného ekzému!
Transparent Zastavme šíření války – zastavíme šíření ekzému mírových aktivistů! byl tím posledním, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
