nahoru

Vladimír Mertlík: Zavraždění svatého Adama a Zeman mění Bílý dům za Zelený domeček

Vladimír Mertlík 28. září 2020 • 07:00
Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) je vítán starým ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Vojtěch předává Prymulovi úřad za účasti premiéra Andreje Babiše (ANO) (22.9.2020)
Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) je vítán starým ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Vojtěch předává Prymulovi úřad za účasti premiéra Andreje Babiše (ANO) (22.9.2020)
• foto: 
ČTK / Šimánek Vít

Pád údajně nejneschopnějšího ministra zdravotnictví (do ranního pádu preferencí Andreje Babiše 21.9.2020) i přerod v nejlepšího ministra téhož resortu (od večerního projevu Andreje Babiše týž den) pouhý týden před 1.085 výročím vraždy sv. Václava 28. září – zrcadlí věrný odkaz svatováclavské tradice.

Václav byl zavražděn bratrem Boleslavem ve vchodu kostelíka sv. Kosmy a Damiána v Boleslavi, kam vrah svou oběť pozval na oslavy těchto svatých. Při ranním setkání obou bratrů přispěchal nejdřív Boleslavův komplic Tuža a ťal Václava do paže. Ten se utíkal schovat do kostela, ale kněz před ním zavřel dveře, u nichž spiklenci Tira i Česta Václava ubili a Hněvsa jej probodl skrz.

Pak byli zabíjeni i Václavovi druzi. Důvodem byl boj o moc mezi bratry po Václavově poddání se Jindřichu Ptáčníkovi a s tím spojená daň za mír. Vražda má ale i méně vědecké výklady – od záchrany národa před osudem polabských Slovanů až po zaprodání země Němcům. Podle Kosmovy kroniky bylo z Čech do Saska odváděno ročně na 500 hřiven stříbra a 120 volů . Při pohledu do Poslanecké sněmovny i Strakovy akademie je třeba se ale ptát spolu s Cimrmanem: „A nebylo to málo, Antone Pavloviči?“

Ozvěny svatováclavské tradice v událostech 21. září 2020 jsou nasnadě. Toho dne byl ve vchodu ministerstva zdravotnictví zavražděn svým duchovním otcem Andrejem ministr Adam. Andrej pozval Adama na tiskovou konferenci o dalším vývoji boje s asijským nájezdníkem Wu-chan Covidem I. Již před ní přispěchal nejdřív Andrejův komplic Hamáček a ťal Adama pomluvou do živého. Ten se utíkal schovat do úřadu, ale vrátný před ním zavřel dveře, u nichž spiklenci Filip i Prymula Adama ubili a Faltýnek jej probodl skrz.

Pak byli zabíjeni i Adamovi druzi. Důvodem byl pád volebních preferencí a a ztráta Andrejovy obliby po Adamově poddání se Wu- chan Covidu I. podle rad Andreje. Vražda Adama ale Andrejovi nezabránila v tom, aby jej vzápětí uvedl mezi svaté a doporučil jeho kanonizaci. Vražda má i méně vědecké výklady – od záchrany lidu před osudem wu-chanských Číňanů až po zaprodání země Mynářově hradní klice. Při pohledu na termín voleb a aktuální volební grafy je třeba se ale ptát spolu s Cimrmanem: „A nebude to málo, Antone Pavloviči?“

Zpětné zrcátko se ale domnívá, že příští víkend to ještě stačit bude, i když nevděčníci začínají zvedat hlavu, aniž by k tomu potřebovali Milion chvilek. Jen přestávají stačit vládní almužny a dárky za peníze, které vláda předtím sebrala občanstvu na daních. Pošta, zahlcena obálkami s adresou premiéra, jemuž senioři vrací roušky i respirátor, žádá o další státní dotaci. Jiní čekají hodiny před Úřadem vlády, aby demonstrovali svůj postoj tím, že zmíněnou zásilku odkládají na jeho vrátnici. Otázkou zůstává, zda budou všichni vracet i oněch 5.000,- Kč, kterými je vláda míní oblažit na Vánoce.

Ministr Hamáček změnil image a místo rudé mikiny na sebe vzal bílé triko. Vzít si na triko ale odmítl kontaminaci roušek a respirátorů při balení na České poště a jejich odesílání v málem v pytlících od mouky. Zatímco přepadové komando SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) – nezaměňovat se SĽUK (Slovenský ľudový umelecký kolektív) zjistilo na poště auditem závažná pochybení, Hamáček – jemuž se zvedlo s novou známostí zřejmě i sebevědomí – oznámil, že podá na SÚKL žalobu za šíření poplašné zprávy. Od žaloby ustoupil až poté, co byl varován, že precedens by vedl k nutnosti podat žalobu za šíření poplašné zprávy i na Kancelář prezidenta republiky pokaždé, když ohlásí veřejné vystoupení prezidenta či vydá jeho projev.

Výsledkem skandálu „Vybal a zabal“, jako poslední osobní iniciativy premiéra v boji s Covidem 19 je tedy fakt, že roušky a respirátory jsou vybalením z původního obalu podle zákona poškozeny. Vládní gesto tak seniorům nevystačí ani oněch slíbených pět dní, neboť roušky k seniorům znehodnocené už přišly, dokonce by jim mohly spíš uškodit. Česká pošta vulgo fa Hamáček a spol. se vymlouvá, že to vláda tlačila, aby roušky odešly seniorům co nejrychleji.

„Uděláme to neprodleně, určitě budeme spěchat,“ řekl premiér Babiš po jednání kabinetu. Je s podivem, že se vláda nevrátila k jarní způsobu distribuce – uvažované Andrejem Babišem – ve formě rozvozu pomůcek premiérem – každému, kdo si řekne – osobně na elektrokole. Je ale možné, že mu v rozvozu zabránil projev na Valném shromáždění OSN, kde sprdnul WHO (Světovou zdravotnickou organizaci), že pandemii vůbec nezvládla! Vzhledem k  vývoji pandemie u nás si premiér nemohl své vystoupení lépe načasovat!

Je třeba vyvrátit tvrzení Kalouskem a Bakalou řízených štvavých médií, že zaslání roušek ničemu nepomohlo. Naopak! V souladu s politikou vlády pomohlo to právě tam, kde to bylo nejvíce třeba – v zastavení pádu křivky volebních preferencí hnutí ANO. Nic jiného neměla vláda na mysli. Díky tomu si můžeme být jisti, že „Bude líp!“

Významný krok učinilo Česko i v oblasti své obrany, když oznámilo, že odvolává, co odvolalo a slibuje, že nic neslíbí ve věci závazku dávat do roku 2024 na naši obranu slíbená 2% HDP. Nějak nám to ale nevyjde, neboť bránit se bylo třeba dárky před propadem popularity vlády a premiéra.

Do roku 2024 tak na naše smluvní závazky můžou Amíci zapomenout, ale v roce 2023 už budeme na 1,6% HDP – tedy pokud nám do toho něco nevleze. Jeden totiž neví, příští rok jsou zas volby a v roce 2023 ty prezidentské!

Ve zmíněných volbách navíc ztratíme největšího ochránce české státnosti – Miloše Zemana, který se osobně zná se Si Ťin Pchingem, Vladimírem Vladimírovičem Putinem i Janem Velebou. Proslýchá se také, že v roce 2021 se má konečně uskutečnit Zemanova návštěva Bílého domu nebo aspoň Zeleného domečku na křižovatce Jižní spojky a Průmyslové (Černokostelecká 128/161, Praha-Štěrboholy). Několikadenní pobyt prezidenta ve zdejší firmě Techseal, s.r.o. má mít rekondiční charakter, jako měla minulý pobyt prezidenta ve Vojenské nemocnici ve Střešovicích.

Kancléř Mynář prezidentův rekondiční pobyt v tomto zařízení doporučil už vzhledem k jeho specializaci, která nabízí těsnění, ucpávky, ložiska, manžety, řemeny, těsnící desky, pryže a pojistné kroužky – tedy vše, co může být výkonu prezidentovy funkce ve zbývajícím období ku prospěchu. Důkazem prospěšnosti budoucí spolupráce mezi Techsealem a Kanceláří prezidenta je dosavadní podpora Techsealu chovu lachtana jihoafrického, tvora stejně hbitého, hravého a milujícího pohyb i vodní sporty.

Grafy volebních preferencí jsou v poloze, kdy v televizních seriálech opustí legrace i doktora Strossmayera, kardiograf pulsuje v halftimu, jeho optická křivka se stává vodorovnou přímkou a zdravotní personál volá: „Ztrácíme ho, ztrácíme ho!“ Ještě týden budeme hledat průsečík mezi touhami lidu a cíli politiků, jakoby se tyto dvě veličiny někdy mohly potkat. Je to stejně hloupá naděje jako otázka nevěsty po obřadu – a budeš mně mít pořád rád? – na niž ženich odpoví stejnou pitomostí – a budeš mi pořád věrná?

Co ale očekávat v zemi „tam za tou duhou“, kde noví zelení polokomunisté flirtují se starými rudými exkomunisty. Kde se pár hnědých nácků miliskuje s komparsem již xkrát přebarvených politických zombie. Kde se socani přestávají stydět za to, jak rádi by zas vklouzli do rudé řitě. Kde opačná strana barikády sice nesází šeříky na vítání Rudé armády osvoboditelky, ale marně čeká na svého Godota. Kde hnutí zrozené z étosu boje proti korupci politiků dnes korumpuje každého občana a kupuje si důchodce za peníze jejich budoucích vnuků. Kde si v Lánech v nezastýlané posteli přilehl nahý král Lávra své oslí uši a bez ducha hledí do vytrženého listu z Magazínu T89, aby si připomněl pět minut své někdejší jedinečnosti.

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík





Diskuse ke článku