Se jménem Jamese Watsona je spojena hvězdná hodina vědy: v roce 1953 objevil tento Američan ve spolupráci s Britem Francisem Crickem strukturu dědičnosti - DNA. Ovšem když se Watson přiklonil teorii o genetické předurčenosti inteligence ras, dotkl se zároveň samého dna vědeckých disputací.
V jednom novinovém interview se vyjádřil, že běloši jsou nadáni vyšší inteligencí než černošská populace. Zároveň vyjádřil „skepsi ohledně budoucnosti Afriky“. Skandál způsobil také dovětkem, že pro podobné názory existují relevantní vědecké důkazy.
Ač to zní logicky, podobné předpoklady jsou mylné. Především zdůrazněme, že inteligence se nedědí jako rezavé vlasy Irů. Jednovaječná dvojčata sice vykazují menší odchylku v IQ než dvojčata dvojvaječná, ale v rámci rodiny, nemluvě o celé populaci, zůstává poměr chytrých a hloupých v rovnováze.
Navzdory střídání dalších a dalších generací se nevyčleňují žádné podskupiny. Elisabeth Sternová, výzkumnice působící v Curychu, vysvětluje: „Pro tak komplexní charakteristiku, jako je inteligence, platí konvergence ke střední hodnotě. Děti mimořádně inteligentních rodičů budou mít s vysokou pravděpodobností nižší IQ než dárci genetické informace, naopak potomci méně inteligentních rodičů mají šanci na překonání IQ svých předků.“ Průměrná hodnota IQ ve společnosti se pohybuje kolem hodnoty 100. Na základě tohoto statisticky podloženého zjištění se žádný nárok na světě nemůže prohlašovat za „od přírody“ výrazně nadanější a inteligentnější etnikum.
Více o přírodních zajímavostech, cestování a historii najdete v měsíčníku GEO. Vydává jej společnost Ringier Axel Springer CZ, a.s. Zvýhodněné roční předplatné za 990 Kč objednávejte zde. Ušetříte 198 Kč a jako poděkování obdržíte hodnotný dárek.
