Co dokážou zkvašené ryby. Na stoly se vrací fantastická omáčka s dlouhou historií

Takto vypadají tři fáze zrání omáčky garum ze žampiónů, kterou vyvinul šéfkuchař Erik Cehlár

Takto vypadají tři fáze zrání omáčky garum ze žampiónů, kterou vyvinul šéfkuchař Erik Cehlár • Zdroj: Darina Křivánková

Darina Křivánková
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Většina ambiciózních šéfkuchařů už se do toho pustila. Nechat si uzrát vlastní garum je otázka prestiže, ne každý na to má trpělivost a odvahu. Ale stojí to za to: garum je omáčka s neskutečně intenzívní chutí, doslova exploze umami. Přidat ji můžete takřka do všeho. Co to je? A kde se vzalo?

Garum je velmi starý vynález, tvořilo základ starořímské kuchyně, s nadsázkou se uvádí, že tehdy bylo něčím podobným, čím je dnes pro většinu populace kečup. Garum se přidávalo takřka do všeho, alespoň pokud lze soudit podle receptů v Apiciově kuchařce: k masu, do omáček, na ryby, do polévek, k ovoci, do dezertů. Tohle univerzální využití je vcelku překvapivé, když uvážíme, z čeho se garum vyrábělo. (Správně česky je garum středního rodu a skloňuje se: garum, gara, garu…, na což budou šéfkuchaři kašlat a nejspíš použijí výraz garumko.)

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi

Články z jiných titulů