Většina ambiciózních šéfkuchařů už se do toho pustila. Nechat si uzrát vlastní garum je otázka prestiže, ne každý na to má trpělivost a odvahu. Ale stojí to za to: garum je omáčka s neskutečně intenzívní chutí, doslova exploze umami. Přidat ji můžete takřka do všeho. Co to je? A kde se vzalo?
Garum je velmi starý vynález, tvořilo základ starořímské kuchyně, s nadsázkou se uvádí, že tehdy bylo něčím podobným, čím je dnes pro většinu populace kečup. Garum se přidávalo takřka do všeho, alespoň pokud lze soudit podle receptů v Apiciově kuchařce: k masu, do omáček, na ryby, do polévek, k ovoci, do dezertů. Tohle univerzální využití je vcelku překvapivé, když uvážíme, z čeho se garum vyrábělo. (Správně česky je garum středního rodu a skloňuje se: garum, gara, garu…, na což budou šéfkuchaři kašlat a nejspíš použijí výraz garumko.)
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
