Docela dlouho jsem lanýže považovala za zbytečnou snobárnu, ale jen proto, že jsem je kdysi neochutnala v tom správném kontextu. Dobře použitý lanýž dokáže chuťově vystřelit pokrm do nebes a nejvíc mu svědčí velmi jednoduché kombinace, které pohodlně zvládnete doma.
Existují desítky druhů lanýžů, obchoduje se ale hlavně s šesti až sedmi nejoblíbenějšími. Jednotlivé druhy dozrávají postupně během roku, takže je možné nabídkou pokrýt takřka celou sezónu. Primárně se rozdělují na černé a bílé. Černé lanýže rostou hlavně na kořenech dubů a lísek, bílé lanýže, jež jsou považovány za kvalitnější a také jsou dražší, bývají v kořenech topolů, vrb nebo jilmů. Lanýžům se daří v lehkých písčitých půdách zásaditého charakteru a potřebují dostatek vláhy. Každá země a každý region mají svá pravidla na regulaci sběru lanýžů, je to přece jen obchod, v němž jde o hodně peněz.
Obchod jako na burze
Podle Markéty Jurkovič, která k nám dováží lanýže z Itálie, se jejich cena neustále mění: „Někdy z týdne na týden, někdy i během jednoho dne. Je to stejné jako s akciemi na burze.“ Markéta dodává lanýže asi do čtyřicítky restaurací, ale koupit si je u ní můžete i k domácímu použití. Zvlášť v době, kdy byly zavřené restaurace, byl o ně mezi domácími labužníky velký zájem. Jeden kousek černého lanýže se dá pořídit už od 200 až 300 korun, cena bílých lanýžů začíná kolem 600.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
