Toho dne se Monika B. necítila ve své kůži už od probuzení. Rannímu make-upu věnovala sotva dvě hodiny, když připravovala dětem humry do školy, málem je zapomněla namazat kaviárem odrůdy Beluga, a dokonce ji nerozptýlily ani pravidelné tři hodiny strávené hraním mobilní hry Candy Crush. Manželka nejvýkonnějšího muže státu měla zkrátka trému.
Večer muselo být všechno absolutně perfektní! A ten večer se blížil. Celé to vlastně začalo zkraje prosince, kdy Moniku v jejích komnatách navštívil Marek Prchal. Mediální mág se tvářil vážně a nohou v teniskách Prada nervózně podupával po mramorové podlaze dámského budoáru. Monika se už naučila brát muže, kterého její manžel líbal na veřejnosti častěji než ji samotnou, jako třetího člena manželství. Vždyť kolik večerů už s ním strávil pán Čapího hnízda v lázni, rokuje o silném Česku, zatímco ona čekala sama v loži potaženém marockým hedvábím? Šlo ale o blaho holdingu a Prchalovy rady se jim vždy vyplatily. Proto, když na Moniku upřel svůj pronikavý pohled veterána desítek marketingových kampaní, soustředěně poslouchala.
„Musíme něco udělat s tvým instaprofilem, Moni,“ řekl Prchal, usrkl šampaňské Armand de Brignac Brut z broušené sklenky a pokračoval. „Těsně před Vánoci zveřejníme Národní investiční plán. Můj majstrštyk. Dáme lidem pod stromeček osm biliónů.“
„My máme osm bambiliónů?“ rozšířila oči Monika a obrátila do sebe rovnou celou sklenku šumivého nektaru.
„Ne, Moni. Nemáme osm bambi… osm biliónů. Nejspíš nemáme ani osm miliard,“ odtušil Prchal s unaveným výrazem inteligentního muže, který musí celý život ostatním vysvětlovat naprosté samozřejmosti. „Ale tváříme se, že je máme. A že víme, jak je do roku dva padesát utratit. Tváříme se jako lidé s vizí. Zkrátka státníci. Tvůj instagram by podle toho měl začít vypadat. S diblíkem z Průhonic je konec. Teď musíme lidem prezentovat styl a eleganci, řekl bych až prvorepublikovou. Ideální příležitost, kdy to poprvé ukázat, je vánoční večírek. Jak sis ho představovala?“
Monika svraštila obočí. „No jak… jak... Jako vždycky. Pozvu holky, uděláme si karaoke na písničky Míši Davida a můj florista Ivánek umí namíchat skvělou houbu z koly, limetek a Château Petrus, ročník 1955. A přemýšlela jsem o nějakých sexy kostýmech. Já bych šla za paní Santa Clausovou.“
Prchal vážně pokýval hlavou. „Toho jsem se obával. To by vůbec nešlo. Vánoční party manželky muže, který má promyšlenou budoucnost Česka do poloviny jedenadvacátého století, nemůže připomínat kalbu kadeřnic, co ke štěstí přišly. V Průhonicích to musí vypadat, že si tu před Vánoci podávají dveře literáti, akademici a filozofové a rokují o hlubokých otázkách dnešního světa.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
