Čeští středoškoláci rozjeli ekologický start-up: Prodávají brčka z cukrové třtiny nebo trávy | Reflex.cz
nahoru

Čeští středoškoláci rozjeli ekologický start-up: Prodávají brčka z cukrové třtiny nebo trávy

Oliver Adámek22. října 2019 • 11:00
Čeští středoškoláci rozjeli ekologický start-up: Prodávají brčka z cukrové třtiny nebo trávy
foto: TAPE&ECO

Slaměných, nerezových nebo bambusových brček je v kavárnách a na festivalech plno od doby, kdy se rozšířilo povědomí o problému plastů v oceánech. Věděli jste ale, že se brčka dají vyrábět i z bezužitkové trávy nebo cukrové třtiny? Tyto typy navíc s sebou nesou minimální spotřebu zdrojů při výrobě. Do Česka je teď přináší studentský start-up.

Před časem jste mohli v Reflexu číst o podnikateli prodávajícím údajně ekologická slaměná brčka, která si přitom nechával letecky dovážet až z Číny. Vedle takových projektů ale v Česku vznikají i ty, které jsou opravdu šetrné k životnímu prostředí, jako třeba start-up dvou středoškoláků Tape&Eco. Ti do Česka přinášejí certifikovaná, šetrně vyráběná brčka z Německa, a to navíc ze skoro kuriózních, přitom funkčních materiálů. Kromě rozložitelných papírových brček, která vydrží v nezměněném stavu v nápoji dvě hodiny, prodávají i modely z cukrové třtiny nebo z bezužitkové trávy. Ta je zároveň příklad dalšího použití suroviny, která by jinak přišla na zmar.

Grasspaper brčka se navíc z trávy vyrábí se spotřebou pouhých dvou litrů vody na tunu brček. Sušená tráva pak zabírá třetinu jejich složení, zbytek je z celulózy. „Další typ brčka je ze dvou třetin vyrobený z cukrové třtiny, která není jakkoli geneticky modifikovaná, a z jedné třetiny z minerálů a vláken. Brčko neobsahuje žádné plastové části. Máme za to, že právě toto brčko a brčko z trávy jsou budoucnost v této oblasti,“ řekl Reflexu jeden ze dvou autorů projektu, student obchodní akademie v Praze Tadeáš Musil.

Plastových brček se například ve Spojených státech použije denně v průměru 390 milionů kusů. Kusy umělé hmoty na jedno použití mají dlouhodobý dopad na znečištění moří a škodí vodním živočichům, kterým se dostávají do těla. Výroba alternativ přitom často není nijak extra náročná a zároveň nemusí zatěžovat životní prostředí. Na podobně neinvazivních inovacích může ochrana přírody do budoucna stát.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější