Podle statistik se téměř každé druhé manželství rozpadne. Mezi nejčastější důvody patří nevěra, vzájemné odcizení, myčka na nádobí, ponožky na zemi místo v koši na prádlo a hlavně to jsou domácí úkoly malých školáků.
Co se na první pohled může zdát jako věc v zásadě triviální a neškodná, může eskalovat do obludných rozměrů.
Nejvíce ohroženi rozvodem jsou rodiče prvňáků, kteří s domácími úkoly teprve začínají a doposud si nevybudovali systém, jak zajistit, aby domácí úkoly probíhaly v poklidu.
Pokud nevěříte, pojďme se spolu podívat na modelový příklad domácího úkolu čerstvého prvňáka.
Matka: „Nemáš na zítra nějaký domácí úkol?“
Dítě: „Ne.“
Matka: „Nelžeš?“
Dítě: „Nelžu.“
Matka jde do školní aktovky hledat notýsek, kam učitelka zaznamenává domácí úkoly.
Matka po chvilce: „Tady v notýsku se píše, že máš domácí úkol.“
Dítě: „Tak asi máme.“
Matka na otce: „To mu nic neřekneš?“
Otec rozvalený na gauči u televize: „A co mu mám říct?“
Matka: „Že takhle to nejde.“
Otec na syna: „Takhle to nejde.“
Matka rozladěně na otce: „No to jsi mu to teda moc nenandal. Tomu říkáš výchova?“
Otec rozladěně na syna: „Nesmíš lhát. Úkoly si musíš plnit.“
Dítě: „Tak jo.“
Matka: „A to ho ani nepotrestáš?“
Otec: „Teď už přeháníš.“
Matka mlčí. Tváří se nevraživě.
Matka na syna i otce: „Tak pojďte ke stolu. Jdeme dělat domácí úkol.“
Otec: „I já?“
Matka: „Ano. Ty se taky zapojíš. Budeme to dělat jako jedna rodina.“
Všichni se tedy přesunou k pracovnímu stolu. Matka otevře učebnici českého jazyka, kde má dítě za úkol pastelkou obkroužit tři kuřátka.
Dítě: „Jakou barvou?“
Matka: „To je jedno. Už to obkruž.“
Dítě vezme zelenou pastelku a krouží kolem kuřátka.
Matka: „Jak tu pastelku držíš? Takhle se nedrží.“
Otec: „Ale já ji takhle taky držím.“
Matka: „To nemůžeš takhle říkat před ním. On se musí naučit ji držet správně.“
Otec: „Jak jako správně? Já ji takhle jako on držím celý život a psát umím.“
Matka: „Taky píšeš jak lidoop. Nedá se to po tobě přečíst.“
Otec: „No dovol.“
Matka: „Našeho syna budeme učit správný úchop tužky.“
Otec podrážděně: „Takže to zase bude podle tebe, jo?“
Matka: „Kdyby to nebylo podle mě, tak se to kluk naučí špatně.“
Otec: „Jasně, jasně. Ty jsi prostě nejlepší a vždycky máš ve všem pravdu.“
Matka úsečně: „Někdo tu pravdu mít musí.“
Otec si bere zelenou pastelku a obkružuje v učebnici kuřátko.
Otec: „Tak se podívej. Úplně v pohodě jsem to obkroužil i tím svým úchopem.“
Matka bere modrou pastelku a obkružuje další kuřátko.
Matka: „Tady se podívej, jak se to má dělat. Obkroužila jsem to správným úchopem a mnohem líp než ty.“
Otec: „Máme to oba obkroužený stejně.“
Matka: „To moje je lepší.“
Otec: „Ty s tím nepřestaneš. Máme to oba stejně. Je úplně jedno, jak se ta tužka drží.“
Matka: „Možná tobě to je jedno. Mně ne. Můj syn bude držet tužku správně.“
Otec: „Tvůj syn? Je to i můj syn a já říkám, že ji může držet, jak chce.“
Matka zvýšeným hlasem: „Nebude ji držet, jak chce. Bude ji držet správně.“
Otec zvýšeným hlasem: „Já jsem hlava rodiny. Já rozhodnu, jak ji bude držet.“
Matka: „Kde je vůbec to dítě?“
Otec se rozhlíží po místnosti. Posléze zajde do obýváku.
Otec: „Dívá se na televizi.“
Matka: „Vidíš, jak to dopadá? To je ta tvoje výchova. Necháš ho držet tužku, jak chce, a pak kašle na úkoly…
Jak je vidno, domácí úkoly mohou často v domácnosti rozdmýchat vášně a vyvolávat šarvátky. Není proto divu, že jsou nejčastějším důvodem rozvodů.
