Současný britský premiér Boris Johnson si svou razancí, se kterou prosazuje brexit, vysloužil obvinění z diktátorských a nedemokratických přístupů. Zároveň je ve Velké Británii také napadán jako islamofob a rasista, protože si dovolil o islámu říct, že je jednou z příčin zaostalosti muslimského světa. Přitom se u nás v České republice málo ví, že sám Boris Johnson má muslimské kořeny.
Pradědečkem Johnsona byl totiž stoupenec tureckého modernismu a odpůrce nacionalismu Ali Kemal (1866/7 až 1922), který se sice narodil v tehdejší Osmanské říši, ale studoval a cestoval po Evropě, kde se seznámil i s Johnsonovou prababičkou Winifred Emmou Mary (1883 až 1909), kterou si vzal za manželku roku 1903 a zplodil s ní Osmana Aliho Kemala (1909 až 1992). Ali Kemal žil nějakou dobu v Anglii, kde v roce 1909 zemřela jeho žena po porodu jejich syna (již předtím se jim narodila dcera Selma), ale roku 1912 se vrátil zpět do Osmanské říše, kde se oženil se Sabihou Hanım a měl s ní syna Zekiho Kuneralpa (1914–1998), který se stal tureckým velvyslancem ve Švýcarsku, Španělsku a Velké Británii. V roce 1919 se stal Ali Kemal na několik měsíců ministrem vnitra Osmanské říše a nakonec byl během turecké války za nezávislost brutálně zavražděn davem svých odpůrců.
Jeho syna Osmana Aliho Kemala vychovávala rodina jeho zemřelé ženy a Osman si později změnil jméno na Wilfred Johnson. Osman Kemal již pod svým změněným jménem Johnson zplodil se svou ženou Yvonne Eileen Irene Johnson syna Stanleyho Patricka Johnsona (1940), otce současného britského premiéra Borise Johnsona.
V samotném Turecku jsou příbuzní Borise Johnsona hrdí na pokrevní pouto se současným britským premiérem. Zpravodajský web The National zveřejnil reportáž z tureckého „domova“ Johnsona, v níž se například citují jeho turečtí příbuzní: „Je pro nás velkým zdrojem hrdosti,“ řekl Satilmis Karatekin, 65 let, který tvrdí, že je vzdáleným bratrancem kandidáta na vedení Konzervativní strany. „Pro nás je Turkem z Kalfatu a vždy ho budeme považovat za jednoho z nás.“
Rodina se spisovatelským talentem
Ovšem zpět k britskému premiérovi Johnsonovi, který například v recenzi románu francouzského spisovatele Michela Houellebecqa napsal: „Náš věk bude pravděpodobně sužován úzkostí ohledně islámu – nebo alespoň islamismu. Zvažte psychologický dopad děsivé videozprávy z nedělní noci od chorých fanatiků z města Rakka. Budeme nuceni, abychom neustále a nemilosrdně trvali na rozlišování mezi islámským extremismem a náboženstvím, které po celém světě následuje více než miliarda lidí, kteří nejsou o nic méně mírumilovní, milující, laskaví či dobří než my sami. V napětí, které nyní existuje mezi Íránem a Saúdskou Arábií, mezi šíity a sunnity, můžeme vidět náznak toho, co by se mohlo stát chronickým a katastrofálním bojem o nadvládu v samotném islámu. Uprostřed všech těchto chmur a obav – o kterých dokáží lidé jako Houellebecq tak obratně hovořit – stojí za to oslavovat epochu, v níž konkrétně islámská kultura byla velkým a nezničitelným přínosem pro evropskou civilizaci.“
V předmluvě ke své nedávno opětovně vydané knize Sen o Římě (první vydání 2006) označil současný britský premiér islám za příčinu zaostalosti muslimského světa a za faktor přítomný skoro ve všech konfliktech dnešní doby. Paradoxně Johnson ve své knize podporuje přijetí Turecka do Evropské unie. Za protiislámské projevy Johnsona kritizoval například bývalý předseda Konzervativního muslimského fóra Mohammed Amin či Muslimská rada Británie.
Zdá se, že rodina Borise Johnsona zdědila po svém muslimském předkovi spisovatelský talent. Knihy píšou nejen otec Borise Johnsona, ale i jeho sestra. Sám Boris Johnson na sebe upozornil například knihami Sedmdesát dva panen nebo Faktor Churchill (česky vyšlo 2016).
