Názvy letních měsíců: Původ června, července a srpna | Reflex.cz
nahoru

Jak vznikly názvy letních měsíců? Proč jsme mívali tři červny a proč je srpen v Chorvatsku už v červenci

Martina Waclawičová9. srpna 2019 • 13:00
Červen pravděpodobně odkazuje na dozrávající červená ovoce
Červen pravděpodobně odkazuje na dozrávající červená ovoce
• foto: 
Profimedia

Už jste se někdy pozastavili nad tím, proč máme v češtině zvláštní jména kalendářních měsíců, když ve většině evropských jazyků jsou názvy měsíců sobě navzájem podobné? Třeba letní měsíce, červen, červenec, srpen… v jiných jazycích slýcháme názvy zcela odlišné, od anglického June, July, August přes francouzské juin, juillet a août až třeba po slovenské jún, júl a august. Význam českých pojmenování si každý podle sebe nejspíš nějak vykládáme, ale jaký je jejich skutečný původ?

České názvy kalendářních měsíců jsou velmi starobylé, pocházejí až z praslovanštiny. Vycházejí z přírodních jevů, které byly pro to které období typické, nebo případně z prací, které se v tu dobu pravidelně vykonávaly. 

Jenže staří Slované neměli pevný kalendář a dobu měsíců pouze odhadovali. Když se pak ze společné pravlasti rozešli na vzdálená území, která měla odlišné klimatické podmínky, začali někdy označovat stejnými názvy různá časová období. A tak se stalo, že některá pojmenování měsíců sice najdeme současně ve vícero slovanských jazycích, ale označují přitom jinou dobu. Zatímco třeba srpen označuje v češtině osmý měsíc v roce, v chorvatštině srpanj označuje měsíc sedmý, tedy náš červenec.

Smažnik a pražnik

Některé slovanské jazyky si své staré názvy měsíců dodnes udržely. Patří mezi ně třeba čeština, polština, chorvatština nebo hornolužická srbština s nezapomenutelnými názvy června a července - smažnik a pražnik. Řada slovanských jazyků jako slovenština, bulharština nebo slovinština ale původní názvy používat přestala a převzala jména vycházející z původních latinských názvů Iunius a Iulius. Ta jsou srozumitelná napříč mnoha jazyky, s mírnými obměnami je najdeme nejen v angličtině a němčině, ale třeba i ruštině, maďarštině, rumunštině, norštině či islandštině.

České názvy měsíců červen a červenec mají zajímavou historii. Jsou si na první pohled podobné a dříve se zaměňovaly. Červenec někdy označoval i šestý měsíc v roce a červen sedmý. To se někdy dává do souvislosti s velmi podobnou situací u jmen latinského původu označujících stejné měsíce, jako jsou třeba anglické June a July. I ty znějí podobně a rovněž dochází k jejich zaměňování.

Červen a červenec

Pojmenováním červen se kdysi označovala poměrně dlouhá doba. Když se později začal rok dělit na dvanáct podobně dlouhých měsíců, přizpůsobovala se tomu jejich stará jména. A z původního června tak vznikly červny dva nebo dokonce i tři. V řadě tří červnů se rozlišoval črven menší, tedy dnešní květen, črven veliký, dnešní červen, a črven, dnešní červenec. Převážilo ale rozlišování na dva červny - první a druhý červen nebo malý či menší a velký červen. Nakonec se ustálilo červen a červenec, v němž má přípona vyjadřovat, že je to měsíc následující po červnu.

A teď k vlastnímu významu. Slovo červen nám pravděpodobně nejdříve asociuje červenou barvu. Červen byl původně červný měsíc (většina názvů měsíců v češtině je odvozena od přídavných jmen) a jeho etymologický výklad není úplně jednoznačný. Je skutečně možné, že název se odvozuje od faktu, že v červnu (a červenci) červenají jahody, třešně i jiné plody a květiny. Jiný názor ale nachází původ slova v červech objevujících se v dozrávajícím ovoci. Další teorie vidí souvislost se sběrem brouků označovaných jako červci, který probíhal právě v červnu a červenci. Z těchto brouků se získávalo červené barvivo a využívali se pro barvení textilu. Dnes se používají i v potravinářství a kosmetice.

Srpen

Ohledně srpna není už tolik co vyprávět. Původně se také označoval přídavným jménem, tedy jako srpný měsíc. Pojmenovával dobu, kdy vrcholily žně, a tak se jeho název pravděpodobně odvozuje od srpu, kdysi hlavního nástroje sklizně. Jiná teorie zde vidí souvislost s litevským slovem sirpti “dozrát” a skutečností, že v tomto období zraje obilí.

Martina Waclawičová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější