Peníze nám mají dělat radost. Bude ale větší, když je utratíme, nebo ušetříme? Krátkodobou euforii z nákupu vysněného kusu oblečení, kosmetiky, nejmodernějšího telefonu nebo třeba motorky může vystřídat špatný pocit z nerozvážného utrácení, v horším případě zadlužení, se kterým si nevíme rady.
Takový scénář je běžný. Ale co třeba radost z uspořených peněz? Jak ukazují zkušenosti odborníků, lidé, kteří dokážou pravidelně spořit a vytvářejí si finanční rezervu, bývají v lepší psychické kondici. „Nálada naší mysli a naší peněženky či bankovního účtu bývají velmi propojené. Vědomí, že dokáži uspořit a vytvořit si finanční rezervu, mi dodává nejen pocit větší jistoty a sebevědomí, že mám své finance i život pod kontrolou,“ potvrzuje psycholožka Martina Viewegová.
Halíře dělají talíře
Z menších pravidelných nákupů, které si dokáže člověk odepřít, se může během roku stát překvapivě vysoká částka, která pokryje nenadálé výdaje na opravu automobilu, kauci při změně bydlení anebo nás zabezpečí na pár měsíců, než si najdeme nové vyhovující zaměstnání. V současné době nám navíc nahrávají i výhodná zhodnocení na spořicích účtech, kdy například ING nabízí atraktivní 2% úrokovou sazbu, a za férových podmínek dává spoření opět smysl. V rámci kampaně „Chytřejší spoření“ můžete po dobu půl roku každý měsíc vložit a zhodnotit až 300 000 Kč. Obnosy nad tuto částku se již zhodnocují standardní úrokovou mírou. Zřízení, vedení a i případné zrušení účtu je navíc zcela zdarma. ING Konto lze sjednat on-line na www.ing.cz během pár minut, a tak nemusíte se spořením na nic čekat.
Jak se tedy ubránit a mít co spořit?
Slevové akce jsou odjakživa vyvíjeny těmi nejzkušenějšími psychology a behaviorálními ekonomy tak, aby na nás obchodníci vydělali co nejvíce peněz. Podle průzkumu ING dokáže pouze polovina z nás odolat slevě na zboží, které vlastně ani nepotřebujeme. Nejnáchylnější jsou k tomuto počínání dle stejného průzkumu ženy a obecně věková kategorie od 15 do 29 let.
Problém je v tom, že i ty „nejvýhodnější“ slevy nám málokdy peníze opravdu ušetří. Taktiky prodejců často zahrnují zvýšení cen na krátké období, aby nás obrovská procenta zatáhla do obchodu, kolem kterého jsme vlastně jen procházeli. Takovou slevu 80 % je přeci skoro hřích nevyužít. Poté ale zjistíme, že ostatní obchody nabízejí nezlevněný výrobek zhruba za třetinu oproti původní ceně, kterou uvádějí obchody se slevou. Často prodejci také neuvádějí původní cenu vůbec a sleva tak může být i naprosto nepřítomná. Toto jednání je nelegální a je označováno za nekalou obchodní praktiku. To se ale velice těžko dokazuje. Zejména pak v kamenných obchodech, kde ceny nejsou dlouhodobě mapovány.
Selský rozum a psychologické triky
Jeden z problémů při nakupování ve slevách je, že se radost z uskutečněného nákupu může zvrtnout v závislost. Nakupujeme tak, abychom se „odreagovali“ po těžkém dni, abychom se odměnili za náročné jednání v práci nebo abychom si oddechli po stresující situaci. Takové drobné nákupní zlozvyky je třeba si uvědomit a z pravidelného, byť drobného utrácení udělat právě zvyk opačný a prospěšný, tedy spoření.
„Lidé nakupují jak za odměnu a pro radost, tak i kvůli kompenzaci špatné nálady či stresových situací z práce. Slevové akce pak toto chování ještě více podmiňují anebo si jimi lidé své chování omlouvají. Za určitých podmínek je v pořádku se odměnit, vše má ale svou mez. Již mnohokrát se mi osvědčilo tyto ‚zlozvyky‘ – závislosti, chcete-li – řešit jejich přetavením ve zvyk životu prospěšný. Lidé pak necítí pouhé odepření nákupu, vidí zároveň i vyšší a dlouhodobější cíl, který si tím pomáhají plnit. Zkuste si sami odpovědět na otázku: Z čeho budete mít lepší pocit, z toho, když si stovku odložíte, nebo když ji utratíte?“ doplňuje Martina Viewegová, která se aktivně věnuje poradenství v oblastech životního stylu a jeho změn.
Pamatujte na své cíle
Určitě jste se také již setkali s časově omezenou nabídkou. Vybrané zboží za polovinu – pouze tento víkend. Poslední kusy za zvýhodněné ceny. To vše jsou obyčejné psychologické hry. Cítíme nátlak, bojíme se potenciální ztráty, nakupujeme a zakoupené věci pak leží ladem ve sklepě. Jedná se o impulzivní nákupy a my si užijeme jen velmi prchavý dobrý pocit z výhodné koupě.
Tímto způsobem podle průzkumu jedná téměř desetina z nás. Jedná se většinou sice o drobné zboží, ale i kvůli takovým nákupům nám posléze chybí peníze, které bychom si mohli odkládat na „horší časy“. Dokazuje to i další fakt plynoucí z výzkumu ING: 27 % dotázaných se nedokáže vzdát menších nákupů, aby si například počkali a zakoupili vysněnou věc. Mezi lidmi do 30 let je to až čtvrtina dotázaných.
Prodejny spoléhají na naše unáhlené jednání a snaží se nás hlavně dostat do jejich obchodu. Je nutné si uvědomit, že tyto sezonní výprodeje mají hrát do karet především prodejcům. Využívají naši nevědomost či spontánní chování, a přitom mají za úkol jen vyprázdnit pomyslné či fyzické regály a uvolnit místo pro nové zboží k prodeji.
