Sudy Trebitsch old town distillery

Sudy Trebitsch old town distillery Zdroj: Trebitsch old town distillery

Výrobu unikátní české whisky zakládal v době prohibice, teď nestíhá stáčet. Do whisky můžete i investovat

-mic-

Všichni si pamatujeme metanolovou aféru, která vypukla v roce 2012. Výrobci svým pančovaným alkoholem zabili celkem 48 lidí, poslední člověk zemřel v roce 2014. Právě v této době začíná Tomáš Dyntar z Třebíče naplno uskutečňovat svůj sen, výrobu vlastní whisky, od obilných zrnek až po sud výhradně české. Musí ale přesvědčit úřady, potřebuje povolení a daňový sklad, tedy i “razítko” od Celní správy. Není to úplně nejšťastnější načasování. Na klíčovou schůzku jde v tričku s nápisem “Al Capone”...

Alkohol k Česku patří. Pivo, víno, ovocné pálenky či bylinné likéry. Ale whisky? Whisky, to je přece Skotsko, Irsko, Amerika a v poslední době také Japonsko. Proč experimentovat, když máme tradici a znalosti v jiných druzích alkoholu?

Přesto není výroba whisky v Česku vůbec nic nového. Několik pokusů zkrachovalo. Nejdelší historii má patrně značka Gold Cock, kterou v minulosti vyráběla Likérka Dolany, od které ji i se zásobami převzal Rudolf Jelínek. Značku v minulosti ocenil i uznávaný odborník Jim Murray. Dalším příkladem je HammerHead od Stock Plzeň-Božkov. Ten prý vznikl po nálezu 20 let “zapomenutých” sudů s whisky. Mateřská společnost Stock Spirits Group přitom loni oznámila nákup irských palíren Quintessential Brands Group. O Whisky se v současné době snaží také Destilérka Svach spojená s pivovarem Glokner.

Ale zpět do Třebíče. První sud, ještě díky domácí palírně, naplnil Tomáš Dyntar v roce 2011. Když jeho obsah o tři roky později ochutnal, byl víc než spokojený. Znovu naplnil sudy, tentokrát už s obchodním záměrem, a za další tři roky tu byla česká single malt whisky Trebitsch.

Pomohl ohlas z michelinské restaurace

Na začátku byla vášeň pro whisky. Nejprve ji Dyntar pil, pak si chtěl otevřít whisky bar a nakonec se pustil do výroby. Nejprve v domácích podmínkách zkoušel chutě. Pak se to ale rozjelo možná rychleji, než sám očekával. Hned první vzorky byly velmi dobré. A když dal Dyntar ochutnat dalšímu fanouškovi whisky a svému kamarádovi Ondřeji Chládkovi, bylo jasné, že tohle překročí hranice vlastního whisky baru. Chládek se stal provozním ředitelem.

Záhy přišli k opravdu velkému ocenění, i když jim pomohla hodně velká náhoda. Přes známou se lahev třebíčské whisky dostala do anglické michelinské restaurace Edmunds Bistro de Luxe v Birminghamu, kde se odehrává prestižní degustace whisky z celého světa. Degustace pro naprosto neznámé výrobce byla nedosažitelná, ale majitel a zaměstnanci baru ochutnali. „Je to nejlepší vzorek tak mladé jednodruhové whisky, který jsme kdy testovali,“ zněla odpověď. Teď už měli v Třebíči jistotu, že se mohou dostat hodně daleko a Česko pro jejich whisky bude příliš malé. Přitom na začátku stál spíš pokus a dva kamarádi.

„Z počátečního "punku", který probíhal mezi přáteli, vyrostl velmi rychle nadnárodní holding. Potkává se u nás přátelství, osobitost a korporátní kultura. Je to nesourodé spojení, jako nová planeta,” popsal Reflexu atmosféru firmy šéf marketingu Luboš Denner.

Od tisíce lahví k milionům

Napoprvé byli schopni naplnit tisíc lahví. Zmizely velmi rychle. Poptávka se přitom podle slov majitelů stále zvyšuje, vyprodáno je často v okamžiku, kdy se whisky stočí do lahví. Dyntar úspěch přičítá především kvalitnímu sladu, a tedy také české pivní kultuře. Na českých surovinách si Trebitsch old town distillery ostatně zakládá.

Zájem je z USA, Japonska, Jižní Koreje, Číny, Balkánu a dalších zemí, v současné době už se více než polovina produkce prodá do zahraničí.

Letos plánují třebíčští prodat 20 tisíc lahví, příští rok 60 tisíc. Někdy za 10 let by prý počet lahví ročně prodaných mohl být v milionech. Zároveň se začne prodlužovat i doba zrání.

Investiční sudy

Téměř všechno tedy šlo hladce, paradoxně jediným problémem, který Chládek výslovně zmiňuje, byly sudy. “Sudy se sháněly složitě. Koupit sudy z druhé ruky není problém, ale s novými je to o dost horší. Řemeslo pomalu vymírá, proto bylo těžké najít člověka se zkušenostmi, který by dělal sudy tak, jak potřebujeme. Ale našli jsme.”

Budování firmy je samozřejmě náročná disciplína. Jakmile bylo jasné, že se výroba může rozjet ve velkém, začali rekonstruovat historický lihovar v Šebkovicích, obci asi 15 kilometrů na jih od Třebíče. Do firmy investovali všechny peníze a těch je samosebou nedostatek.

I s tím si ale poradili. Loni vydali firemní dluhopisy za téměř deset milionů korun. Letos rozjeli projekt investičních sudů. Investovat do sudů s whisky může kdokoliv, minimální částka je ale milion korun. Tato suma se týká sudů s objemem 225 litrů, které investici budou krýt až do vyplacení zúročené sumy.