Vlak králů, král vlaků: Orient expres, nejslavnější železniční spoj všech dob

Leila Chadalíková25. září 2016 • 15:00

foto: Profimedia.cz

Interiér vlaku se v průběhu let měnil. Vždy do nejluxusnější podoby, kterou doba nabízela.

Orient expres byl v dobách své největší slávy v železniční dopravě symbolem starosvětského luxusu. Vlak původně nazvaný Express d’Orient poprvé vyjel z Paříže do Rumunska 5. října roku 1883. Vezl 40 cestujících, které na cestu pozval Belgičan Georges Nagelmackers (1845–1905), v jehož hlavě se nápad na luxusní cestování v dokonale vybaveném vlaku zrodil. Mezi cestujícími byl také pařížský korespondent londýnských Timesů, novinář Henri Stefan Opper de Blowitz. A právě díky němu plnil vlak hotelového typu titulní strany novin z celého světa. Bohatí, slavní, mocní i aristokrati, všichni chtěli jezdit Orient expresem, vlakem králů a králem vlaků, jak se mu později začalo říkat.

Od roku 1888 projížděl Orient expres celou trasu přes Budapešť, Bělehrad a Sofii až na provizorní nádraží v Konstantinopoli. Cestujícím byla v projížděných zemích nabízena místní jídla i folklórní vystoupení.

Následně přerušila na několik let provoz první světová válka. Po skončení války byl Orient expres zaveden jako „train de luxe militaire“ a vyhrazen pouze pro přepravu politiků a vojenských hodnostářů.

Trasa z Paříže do Istanbulu se zrychlila na pouhých 56 hodin, přesto zůstaly zachovány tradiční tři noci ve vlaku. Šlo přece především o to, si cestu vychutnat.

Jiří X. Doležal 12. září 2016 • 14:19

Festival mrtvých: Indonéští vesničané po třech letech vyměňují šaty svým zemřelým předkům

Luxus na kolejích, opředený mnoha pověstmi a historkami, lákal a inspiroval také umělce. V období mezi dvěma světovými válkami o něm natočili šest filmů, napsali devatenáct knih. Největší pozornosti se však Orient expresu dostalo díky detektivce, jež nese název Vražda ve voze Calais. Napsala ji Agatha Christie (1890–1976), která sama Orient expresem cestovala v letech 1926–1932 při svých cestách do Persie. K napsání knihy ji inspirovala událost z roku 1929, kdy Orient expres uvízl na Balkáně ve sněhové vánici a do Istanbulu dorazil s pětidenním zpožděním. Evropský bulvár zaplnily historky o tom, jak cestující lovili vlky, aby nezahynuli hlady, a slavná spisovatelka získala námět pro svoji neméně slavnou knihu.

Provoz na tratích Orient expresu opět přerušil světový válečný konflikt, ale už v prosinci roku 1945 byl obnoven luxusní spoj na trase z Paříže do Terstu.

Od 1. dubna 1946 spojil Orient expres Paříž, Stuttgart, Mnichov a Vídeň a v roce 1950 vezl poprvé také vozy 3. třídy.

Fotogalerie 20 fotografií

Koncem 70. let se švýcarský podnikatel Albert Glatt (Intraflug AG) rozhodl nechat povstat zašlou slávu Orient expresu. Shromáždil původní vozy CIWL (Mezinárodní společnosti lůžkových vagónů) a nechal je restaurovat do stavu po dodání v letech 1926–1929. NIOE byl vůbec prvním nostalgickým Orient expresem a byl provozován v letech 1976–2008.

V následujících letech vlak jezdil v různých obměnách, jeho provoz byl však před sedmi lety ukončen, a to po 126 letech, 13. prosince 2009.