Článek Jiřího X. Doležala o léčbě poruchy jeho vlastní erekce vzbudil mnoho reakcí. Málokterá nás však pobavila jako reakce lékaře Aleše Novotného.
Vážený pane Jiří,
musím Vám sdělit, že jste mě opět jednou velice rozesmál a pobavil, a to v rámci článku o ptákobití. Hrozba vyloučení z léčení pro vyléčenost mě nechala doslova vyprsknout, bohužel u snídaně, bohužel s plnou ústní dutinou, bohudík nikoliv horkého čaje. Člověče, Vy jste nebezpečný člověk, měl bych si dát na Vás pozor!
Po uklizení škody mi přišlo na mysl Vám napsat. Napadlo mě to při té zhmožděné cystě nebo vagině, jednou je to v tom článku tak a posléze jinak, takže nevím přesně, co se Vám vlastně povedlo úspěšně zhmoždit. V mých gynekologických očích je totiž trošku nepřesné obé, a sama myšlenka vztahovat to na zvýšenou sexuální aktivitu nabuzeného falu, je myslím maličko chybná. Co rozumíte mimochodem přesně pod pojmem vysoce nadprůměrné sexuální výkonnosti? Dobu jednoho čísla, počet určitých čísel v určité časové jednotce, délku doby postejakulatorní refrakce a aktivní schopnost ji zkracovat (což je zajímavé, zřejmě zde totiž vidíme jediný známý vliv jinak vysoce specificky ženského hormonu prolaktinu na muže), uspokojení nejrůznějších partnerčinných požadavků jak v kvantitě nebo především kvalitě nebo snad všechno dohromady? Přiznávám bez mučení, že nemám tady tak detailní přehled, vím sice o sexuologii leccos, ale moje parketa je především operační sál, takže mám deficity a rád se poučím.
Ale k tomu zhmoždění. Vaše partnerka měla zřejmě už delší dobu (týdny až měsíce) vyvinutou spontánní ovariální cystu, o které nevěděla, a ta jí (možná) při oné sexuální činnosti s nabuzeným ptákem praskla. Je sice pravda, že k tomu může přispět, je-li to sexuální dovádění intenzivní, ale ona může prasknout i při prvním vpichu, ba dokonce i bez něj, sama od sebe, třeba při pouhém otočení se z boku na bok ve spánku atd. Jako důkaz sexuální nadsameckosti to je trošku za vlasy přitažené, ale zní to dobře, to uznávám; možná jste pak ale měl rovnou hrdě sdělit, že jste jí tu cystu praskl, navíc je to vlastně velice dobrá therapie, my neděláme při operaci nic jiného (plus ovšem malá histologie).
Stejně tak i vaginu lze zhmoždit jen velmi těžko, to je orgán vysoce, velmi vysoce zatěžovatelný, je-li ovšem koitován ve správném stavu. Poševní sliznice je vlastně kůže, pod mikroskopem je epitelová vrstva asi tak třikrát tlustší než máme na kůži (chybí ovšem tenká povrchní vrstvička zešupinovatění, nebo jak se tomu ksakru po česku říká, není verhornt), muskulární vrstva je extrémně elastická, takže vaginu o normální velikosti asi deset cm na délku a čtyři na šířku je při koitu možno lehce upravit na dvacet ku dvěma a zato při porodu na tři ku jedenácti, ano prosím, obvod je zde pětatřicet cm, ovšem jen krátce. Zadní poševní oblast je zároveň prakticky necitlivá, my šijeme hluboké postpartální trhliny bez anestezie.
Takže vagina se spíš i skutečně brutálním sexem spíše natrhne než zhmoždí, o těchto šitích bych mohl taky referovat. Kdyby to s tou citlivostí bylo jinak, nemohla by žádná žena používat menstruační tampóny, protože by jí vadily tím, že by je stále cítila, což je stav, který prakticky denně operuju u chudáků bývalých rodiček, které mají prolaps vlastní vaginy nebo dokonce děložního hrdla až k introitu nebo i (daleko) před něj. Vagina se tedy prakticky zhmoždit nedá, ovšem za předpokladu správného užívání svou majitelkou (věk, hormonální situace, sexuální život a tedy trénink, apod., prostě její vycvičeností ve věci). Jestli jste ovšem takhle prznil nějakou chuděru pannu, tak to by snad bylo relevantní, že toho měla plné nikoliv jen zuby, ale i vaginu, ale zase – nebyl by to důkaz nadprůměrné sameckosti jako spíše (zatím ještě) podprůměrné připravenosti té konkrétní vaginy (případ partnerky silně postmenopauzální s příslušnou vaginální atrofií z piety vynechávám, tuto preferenci bych u Vás vskutku nepředpokládal).
Tak tedy, tam v tom vaginálním itroitu ovšem citlivost je, a pořádná, tam se leccos jistě zhmoždit dá i za okolností velmi vycvičené partnerky… Mimochodem, teď jsem si vzpomněl (není myslím divu, že právě v této chvíli) na Vaše hledání bodu G, to jsem se taky pobavil a chtěl Vám napsat, ale zapomněl jsem tehdy. Pane Jiří, ten nemá s pošťou nic společného, to není anatomicky možné, neboť nelze dráždit orgán, třebaže velmi citlivý, přes tři centimetry tlustou kost, totiž symfýzu. Pošťa je ovšem mnohem delší, než ho můžeme přímo vidět na živole, což mají skutečně mnozí za celého pošťu (to je ovšem pouze glans clitoridis), oba kusy, které ho připojují na symfýzu můžeme ovšem vidět pouze na mrtvole v pitevním kurzu, na živole jen u nás na gyndě, když tam šijeme (vzácná, ale brutálně krvácející poranění), každý je ovšem může nahmatat; na každý pád leží celý tento citlivý orgán na kosti. Dráždit jej jaksi zpětně, tedy vaginálně, není proto možné.
Bod G ovšem úplný humbuk není. Je to místo, které je skutečně mimořádně dobře inervované, odpovídá totiž ostium urethrae internum, tedy vyústění močové trubice z měchýře, a slouží především vzniku pocitu na močení. Já bezpečně vím z vlastní zkušenosti, že některé vysoce učenlivé dívky a později ženy (ta výuka může klidně trvat deset let a více, to není u ženské sexuality vůbec tak moc dlouho, její vrchol je někdy kolem čtyřicítky) si spojí synapse a využívají ten bod sexuálně, jako koneckonců i mnohé další. A to jsme zpátky u toho zhmoždění, protože my známe diagnózu tzv. honey-moon-cystitis, Hochzeitsnachtzystitis, to je sterilní pseudozánět měchýře, vyvolaný skutečně pouze nezvykle silnou a dlouhou sexuální aktivitou normálního vaginálního styku. To by se mohlo asi označit oprávněně za výsledek nadsameckosti i u zkušené a zajeté partnerky, třebaže název toho syndromu oprávněně implikuje spíš opak.
Wie auch immer, mně jde o něco jiného, to byl jen úvod. Co se dá ve vaginálním introitu skutečně zhmoždit, ba dokonce natrhnout, jsou malé stydké pysky, jejich báze, a to je vlastně moje téma. Ty jsou totiž od přírody neobyčejně rozmanité, od malinkatých a skoro nepostřehnutelných až po plachty, díky kterým by příslušná nositelka skoro mohla létat jako slůně Dumbo, kdyby milostivý Stvořitel do nich přidal i kosterní svalstvo, které ovšem nemají (k tomu jeden hezký vtip, skutečný: dotaz profesora při zkoušce z histologie a nejprve správná odpověď paní kandidátky, že svalovina přítomna je. To ano, ale ovšem hladká, tedy mimovolní. Sarkastická odpověď zkoušejícího na mylnou odpověď, že se jedná o svalstvo příčně pruhované, zněla: skutečně, slečno? Tak si s nimi zkuste zatleskat…) Zde jde o to, že některé už i velmi mladé dívky mají skutečně masivní problémy, protože jejich potlesk by byl v tomto případě slyšet hodně daleko. Nejen psychické, které vedou až k úplné sociální izolovanosti, ale právě i fyzické, anatomické, ty vzpomenuté sexuální jsou jen jeden aspekt.
Kdyby Vás to téma zajímalo, poskytl bych Vám nejen obrázky – obrpysky, jak jsou samy o sobě, pak roztažené a přidržené před operací, čerstvě odoperované a čistě zahojené. Pikantní je, že jedním autorem té jediné správné metody (protože ovšem nijak neruší citlivost) byl nějaký Martincik, mám tedy zato, že doktor Martinčík, buď Čech nebo možná Slovák. Naprosto špatná metoda je ovšem čistá extirpace, tedy ženská obřízka, brutální, odporný zákrok, vědomě dělaný hlavně ve světě islámu, aby ženu navždycky zbavil sexuální citlivosti; to je ovšem téma samo o sobě. Co se pak týče těch potíží, poslal bych Vám ze svého osobního archivu krátký příspěvek nějaké emance, která si jako rakouská socioložka (!) dovolila napsat do našeho německého lékařského časopisu (!) v tom smyslu, že kdo tuto operaci provádí, je zločinec a patří do vězení, protože jenom przní normální genitálie a zneužívá tak bláznivé chudinky holky, jež nevědí, co činí, a mou odpověď na něj, který jsem jí poslal osobně vědouc (věda?), že solidní Ärzteblatt by jej nikdy neotiskl – za rámeček si jej jistě nedala.
Problematika má ještě jiné aspekty, kupříkladu zdravotní kasy to zásadně nechtějí platit a tvrdí, že jde o čistou kosmetiku, což je nesmysl, atd. Inu, kdybyste chtěl, ozvěte se.
S přátelským pozdravem
Dr. Aleš Novotný
