Margit Slimáková se stala vzorem jak pro vieweghovské biomanželky, tak pro Čechy, kteří nechtějí patřit mezi více než polovinu národa trpící nadváhou.

Margit Slimáková se stala vzorem jak pro vieweghovské biomanželky, tak pro Čechy, kteří nechtějí patřit mezi více než polovinu národa trpící nadváhou. Zdroj: David Turecký

Dietoložka Margit Slimáková o „jídlovědě“, školních jídelnách a vegetariánství u dětí

Idealismus, kontroverze, zdánlivá nelogičnost – to jsou principy, které Margit Slimáková volky nevolky naplňuje, ať dělá co dělá. Tak například: třiačtyřicetiletá dietoložka začala po letech strávených v zahraničí pracovat jako poradkyně v oblasti zdravé výživy v zemi, kde se každoročně „spotřebuje“ přes 75 kg masa na hlavu. Přitom je už více než čtvrt století vegetariánka, stejně jako její manžel, a dvě z jejích tří dětí maso v životě neokusily. Žena s přiléhavým příjmením se pomalu, ale jistě stává vzorem jak pro vieweghovské biomanželky, tak pro Čechy, kteří nechtějí patřit mezi více než polovinu národa, trpící buď nadváhou nebo rovnou obezitou.

Na Facebooku ji „lajkuje“ něco málo přes dva tisíce lidí. Toto číslo se po přečtení článku v Reflexu č. 9 (vychází právě dnes, 21.února) s názvem Slabší jedinci podlehnou jistě zvýší. Bez ohledu na to, jestli jíte dost syrové zeleniny, jestli znáte kustovnici čínskou nebo  jestli jste si podle dietoložčina receptu, zveřejněného na www.margit.cz, „uvařili“ svoji vlastní (mimochodem velmi zdravou) zubní pastu. Margit Slimáková je odhodlaná bojovat za porážku zastaralé (ovšem naším ministerstvem zdravotnictví stále prosazované) „výživové pyramidy“. Za její nahrazení konceptem Zdravého talíře je ochotná se  bít stejně lítě, jako první dáma Michelle Obamová válčí v amerických školních jídelnách za velmi podobný model My Plate.

Slimáková, která jako výživová poradkyně spolupracuje třeba s Domem čínské medicíny, se podílela na přípravě bestselleru BioAbecedář Hanky Zemanové. Přesvědčivě hovoří o neškodnosti, ba prospěšnosti vegetarianismu v jakémkoli věku a stavu člověka, těhotné ženy nevyjímaje. Když se po třinácti letech vrátila z Číny a liberálního Německa do konzervativního Česka, překvapilo ji hysterické a informacemi nezatížené přesvědčení, s jakým se většina národa vyjadřuje o domácích porodech, dobrovolnosti očkování, homeopatii nebo alternativním stravování: „V internetové diskusi jsem se setkala s názorem, že by se rodiče malých vegetariánů měli zavírat do vězení, protože ubližují svým dětem,“ říká máma tří dospívajících dětí-vegetariánů. Rozhodla se konkurovat „stovkám výživových poradců, povětšinou frekventantů víkendových kurzů a majitelů takřka nulové praxe“, kteří se v Česku v posledních letech bůhvíodkud vyrojili. Vrhla se zejména na problematiku dětského stravování, zvláště pak toho institucionalizovaného.

Populární bloggerka Margit Slimáková, erudovaná autorka termínu "jídlověda", má schopnost důvěryhodně a srozumitelně vyjádřit pro mnohé Čechy dosud nepředstavitelnou alternativu v oblasti jídla. Kromě toho ale tahá po kapsách pár paradoxů. Mladou absolventku farmacie zaměstnal kdysi jako specialistku na výživu sám doktor Josef Jonáš - pro některé zásadní představitel české alternativní medicíny, pro jiné zase naprostý šarlatán a držitel anticeny Bludný balvan. Tu uděluje Český klub skeptiků Sisyfos „za škodlivou pseudovědeckou činnost“. Jonášovi budiž připsáno k dobru, že už v dřevních dobách české holistiky a spol. pochopil význam výživy pro terapii a léčbu všemožných onemocnění. Právě tehdy, přesněji v roce 1996, se Margit Slimáková zapsala do povědomí desetitisíců čtenářů. Tehdy spolu s Jonášem publikovali bestseller Jonášův průvodce zdravou kuchyní, který na mnohé Čechy zapůsobil jako zjevení.

Dnes je nadšená propagátorka přirozených potravin nejlepší reklamou na své teorie o životosprávě – doslova září zdravím a štíhlou postavu by jí mohla závidět leckterá středoškolačka. Těší se, že s manželem dobudují permakulturní statek s ekologickým hospodářstvím na venkově. V mezičase se ovšem paradoxně odstěhovali do typické satelitní části Prahy, kde si lidi vzájemně koukají do oken svých leckdy nevkusných novostaveb, kde se prakticky nechodí pěšky a kde MHD nefunguje příliš dobře. To členku Strany zelených a jejího muže, topmanažera v oblasti automobilového průmyslu, donutilo k užívání dvou aut. A aby té kontroverze nebylo málo, vinou odchodu do zahraničí a těhotenství nedokončila magistra Slimáková český postgraduál. Diplomy z amerických i německých kurzů pro výživové specialisty jí nestačily, takže nakonec získala své Ph. D. po pětiletém dálkovém studiu na dnes už neexistující Clayton College, „holistické škole výživy“. Druhdy vyhlášená a odborníky vřele doporučovaná americká vysoká škola po více než třicet let své existence nepožadovala klinickou praxi. Odbornostní certifikáty vydávala třeba u tak obskurního předmětu, jakým je iridologie, čili čtení zdravotního stavu z barvy a struktury duhovky…

To však nemění nic na faktu, že kdyby se Češi řídili výživovými doporučeními čím dál víc veřejně viditelnější a slyšitelnější dietoložky, měli bychom se líp.  Naše děti by byly úspěšnější ve škole, zvířata by netrpěla a smrt by si pro nás přišla o pěkných pár let později. Přečtěte si více v aktuálním čísle Reflexu.