Něco si přej, k Zemi míří prach Halleyovy komety. Kdy ho vyhlížet?
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Kdy pozorovat Orionidy: Meteorický roj dosáhne maxima v noci z 21. na 22. října 2026. Nejlepší podmínky budou po západu Měsíce, přibližně od 2:50 ráno.
- Kolik meteorů uvidíte: Za ideálních podmínek může být viditelných 15 až 20 meteorů za hodinu.
- Kde a jak pozorovat: Vyrazte na místo s tmavou oblohou, daleko od městských světel. Meteory sledujte pouhým okem a dopřejte zraku alespoň 20 minut na přivyknutí tmě.
Říjnový meteorický roj Orionidy patří k nejpůsobivějším podzimním úkazům a pro veřejnost představuje ideální příležitost spatřit desítky „padajících hvězd“. Jeho mateřským tělesem je jedna z nejslavnějších komet v historii astronomie – Halleyova kometa.
Země při svém oběhu kolem Slunce každoročně prochází proudem prachových částic, které po sobě kometa zanechala. Když tato drobná tělíska vstoupí do zemské atmosféry rychlostí přibližně 66 kilometrů za sekundu, zahřejí se a vytvoří světelné stopy známé jako meteory.
Orionidy nejsou jediným meteorickým rojem spojeným s Halleyovou kometou. Země prochází proudem jejího materiálu dvakrát ročně: v květnu vznikají Eta Aquaridy a v říjnu právě Orionidy. Jejich aktivita trvá několik týdnů, maximum však připadá na období, kdy Země prochází hustší částí tohoto proudu.
Historie pozorování Orionid: Od čínských kronik po objev radiantu
Pozorování meteorických rojů sahá hluboko do historie. Záznamy o neobvyklých úkazech na noční obloze se dochovaly například ve starých čínských kronikách. Tehdejší pozorovatelé ještě neznali fyzikální podstatu meteorů ani jejich souvislost s kometami.
Systematické sledování meteorické aktivity se rozvíjelo zejména v 19. století. Americký astronom Edward C. Herrick a belgický vědec Adolphe Quetelet v letech 1839 až 1840 zaznamenali pravidelný výskyt říjnových meteorů. Britský astronom Alexander Stewart Herschel následně v letech 1864 až 1865 zkoumal jejich radiant – bod na obloze, z něhož se meteory při pohledu ze Země zdánlivě rozbíhají.
V roce 1868 rakouský astronom Rudolf Falb vyslovil hypotézu, že Orionidy souvisejí s materiálem uvolněným z Halleyovy komety. Jejich původ tak začal být spojován s tělesem, jehož pravidelný návrat k Zemi popsal anglický astronom Edmond Halley.
Kdy pozorovat Orionidy?
Meteorický roj Orionid dosáhne maxima v noci z 21. na 22. října 2026. Za ideálních podmínek může být viditelných 15 až 20 meteorů za hodinu, pozorování ale zpočátku zkomplikuje svit Měsíce. Nejlepší šanci na spatření „padajících hvězd“ nabídnou hodiny před svítáním, kdy Měsíc zapadne a souhvězdí Orion vystoupá výše nad obzor.
Kdy: v noci z 21. na 22. října, nejlépe ve druhé polovině noci.
Kolik meteorů: za ideálních podmínek až 15 až 20 za hodinu.
Kde hledat: na tmavé obloze daleko od městských světel. Meteory mohou prolétat různými částmi oblohy, nejen v okolí souhvězdí Orionu.
Halleyova kometa: Kde se nachází zdroj Orionid?
Halleyova kometa obíhá kolem Slunce přibližně jednou za 76 let. Naposledy se k němu přiblížila v roce 1986 a její další návrat se očekává 28. července 2061.
V současnosti se kometa nachází v odlehlé části své protáhlé oběžné dráhy. Nejvzdálenějšího bodu od Slunce, takzvaného afélia, dosáhla 9. prosince 2023 ve vzdálenosti přibližně 35,14 astronomické jednotky. Jedna astronomická jednotka odpovídá průměrné vzdálenosti Země od Slunce.
Přestože je samotná kometa od Země vzdálená miliardy kilometrů, její dříve uvolněné částice se stále pohybují podél její dráhy. Právě ty při průletu zemskou atmosférou vytvářejí Orionidy. K jejich pozorování proto není potřeba čekat na další návrat Halleyovy komety do blízkosti Slunce.
Jak a kdy pozorovat Orionidy 2026: Tipy pro sledování bez dalekohledu
Pozorování v noci z 21. na 22. října bude zpočátku komplikovat Měsíc, který bude výrazně osvětlený a může přesvítit slabší meteory. V Praze podle astronomických výpočtů zapadne přibližně ve 2.50 ráno. Poté se podmínky pro pozorování zlepší, zejména na místech s minimálním světelným znečištěním.
Nejvhodnější dobou bude druhá polovina noci a období před rozedněním. Souhvězdí Orion, podle něhož roj dostal jméno, bude postupně stoupat výše nad obzor. Přesto není nutné dívat se pouze na něj: meteory se mohou objevit prakticky kdekoli na obloze.
Pro co nejlepší zážitek vyrazte daleko za město do míst s minimálním světelným znečištěním (světelným smogem) a otevřeným obzorem. Na pozorování meteorů nepotřebujete hvězdářský dalekohled ani jinou techniku – roj se nejlépe sleduje pouhým okem. Stačí jen dopřát zraku 20 až 30 minut na adaptaci ve tmě.Počítejte ale s tím, že skutečný počet spatřených meteorů závisí na počasí, světelném znečištění i jasu oblohy. Uváděných 15 až 20 meteorů za hodinu je ideální odhad, nikoli záruka, že jich tolik uvidíte.
