Z oázy idealistických technohippies je stroj k obohacování miliardářů. Jak se za 55 let změnilo Silicon Valley?
Před 55 lety vyšel v časopise Electronic News článek, který dal světu termín Silicon Valley. Jak se z farmářské oblasti plné jablečných sadů a vojenských základen stalo centrum nových technologií? Proč a kdy se oáza idealistických vizionářů změnila v líheň miliardářů posedlých touhou stát se diktátory vlastních technostátů?
Don Hoefler, novinář časopisu Electronic News, se v roce 1971 vypravil na reportážní cestu do severní Kalifornie. Jeho cílem bylo údolí na jih od San Francisca, obtáčející dolní cíp Sanfranciského zálivu. Bývalé zemědělské oblasti plné jablečných sadů se původně přezdívalo Valley of Heart’s Delight. Jednak podle macešek, které tu ve velkém rostly a také podle divoké krásy krajiny lahodící srdci i duši. Hoefler sem však nesměřoval za květinami. Jel sem zkoumat soužití dvou naprosto odlišných komunit, které začaly do údolí přicházet v 60. letech. V těsném sousedství zde vyrůstaly vojenské základny, firmy výrobců zbraní i laboratoře technologických vizionářů sdílejících ideály hnutí hippies. Zvláštní symbióza dala v údolí vzniknout úplně nové oblasti technologické výroby a vývoje a Don Hoefler měl za úkol ji v třídílné reportáži popsat. Během oběda v kantýně výrobce polovodičů zaslechl, jak inženýři u vedlejšího stolu hovoří o oblasti jako o Silicon Valley – křemíkovém údolí.
Silicon Valley U.S.A.
Reportáž s titulem „Silicon Valley U.S.A.” vyšla 11. ledna 1971 a jméno už oblasti zůstalo. Macešky i jabloňové sady tehdy již z údolí zmizely a na jejich místě rostla jedna budova za druhou. Vedle laboratoří Stanfordské univerzity a CalTech se tyčily výrobní a testovací haly raketových motorů Jet Propulsion Laboratory. V sousedství sídlili výrobci polovodičů Shockley Semiconductor, Fairchild a Intel. O kus dál vznikaly nové areály armádních dodavatelů Northrop Grumman a Lockheed. Za nimi se tyčily další a další budovy firem, přitahujících do severní Kalifornie stovky mladých inženýrů – Hewlet-Packard, Electronic Arrays, Xerox, IBM. Směsice technologických a zbrojařských firem by byla zvláštní sama o sobě. Ranné Silicon Valley se ale od zbytku světa odlišovalo i unikátní filozofií.
LSD, ekologie a PC
Zvláštní svět křemíkového údolí popsal reportér New York Times John Markoff ve své knize What the Dormouse Said (Co ti radil plch). Titul knihy odkazující na Alenku v říši divů a psychedelický rock kapely Jefferson Airplane není vůbec náhodný. Zakladatelé dnešních technologických gigantů neměli k průzkumu hlubin vědomí žádné výhrady. Spíš naopak. Koncem 60. let bylo mezi intelektuály a vědci užívání psychedelik normou. Zatímco na Harvardské univerzitě pořádali LSD seance profesoři Timothy Leary a Richard Alpert, přímo v oblasti San Francisca působila nadace International Foundation for Advanced Study zkoumající účinky psychotropních drog na lidskou kreativitu. Mezi zhruba 350 dobrovolníků podstupujících LSD seance patřilo i mnoho zásadních figur z technologických firem v Silicon Valley. Mimo jiné například Douglas Engelbart, vynálezce počítačové myši. V jeho týmu pak působil Stewart Brand, tvůrce a vydavatel publikace Whole Earth Catalog.
Steve Jobs prohlásil Brandově katalogu, že to byla: „jedna z biblí mé generace. Něco jako Google v papírové podobě, existující 35 let před tím, než se Google zrodil.“ Brandův Katalog byl souborem reklam, návodů, odborných článků i textů od amatérských přispěvatelů (dnes bychom řekli – bloggerů). Propagoval udržitelný životní styl, ekologii a soběstačnost, tedy hodnoty, které do Kalifornie přineslo doznívající hnutí hippies. Steward Brand se ho pokusil oživit propojením s novými technologiemi. V katalogu proto propagoval a prodával semena odolných rostlin, plány na stavbu energeticky soběstačných jurt i programovatelné kalkulačky a rané osobní počítače Altair 8800. Díky němu a podobným vizionářům se ze Silicon Valley šířilo do celého světa povědomí, že počítače nejsou bezcitné a bezduché stroje, ale nástroje přinášející lidem osobní svobodu a příležitost k rozvoji. Internet – další produkt Křemíkového údolí – pak měl dát člověku možnost volně komunikovat s celým světem, čerpat informace, sdílet a rozvíjet plody své kreativity.
Přichází kapitál
Už rok poté, co Don Hoefler zveřejnil článek o Silicon Valley, se v údolí usadila první velká investiční firma Kleiner Perkins Caufield & Byers. Městečko Menlo Park, kde si otevřela kancelář, je dnes známé jako „Capital of Venture Capital“ - hlavní město kapitálových investic. Příliv soukromých peněz způsobil v údolí doslova převrat. S prostředím plným excentrických vizionářů si tradiční banky nevěděly rady. Mezi soukromými investory se ale našlo dost odvážlivců ochotných vsadit své peníze na i zdánlivě nereálné nápady. Co na tom, že jich devět skončí ve slepé uličce, když desátý změní svět a vydělá miliardy? Do idealistického hippie prostředí spolu s nimi pronikly metody agresivního byznysu nabádající k rychlému vývoji za každou cenu. Nové generace tvůrců se začaly rychle vzdalovat ideálům udržitelnosti, odpovědnosti k lidstvu a životnímu prostředí, které rezonovaly mezi zakladateli Silicon Valley. Jejich heslem se stalo oblíbené motto Marka Zuckerberga – Move fast and break things. Rychle kupředu a rozbít vše kolem.
Poslední období technologického idealismu vyvrcholilo v první dekádě nového milénia. V kódu Google se skvěl slib „Nečiň zlo“. Záhadný Satoshi Nakamoto vypustil do světa Bitcoin, který měl nahradit tradiční monetární systém. Proklamace, že startupy změní svět k lepšímu byly tak časté, že je parodoval i Mike Judge ve svém sitcomu Silicon Valley. Sociální sítě daly možnost obejít cenzurovaná státní média, a koordinovat hnutí Oranžové revoluce a Arabského jara. Překážky volného šíření informací a svobodného projevu zdánlivě zmizely. Jak jsme s nově získanou svobodou naložili?
Nové produkty, nové ideály
Sociální média, platformy, které měly původně propojovat přátele, se změnily na nástroje manipulace veřejného mínění, šíření nenávisti a dezinformací. Kryptoměny ovládli velcí finanční spekulanti. Internet zahlcuje obsah vytvářený umělou inteligencí. Nástrojem, který přežvýká obsah vytvořený miliardami unikátních lidských myslí a vyplivne unifikovanou konzumní hmotu. Namísto malých vizionářských firem ovládají Silicon Valley megakorporace. Jejich šéfové hovoří o konci demokracie a o soukromých městech, ve kterých budou vládnout jako neomezení diktátoři. Ředitelé firem jako je Amazon, Google, Meta, X, TikTok, Apple stáli na pódiu během loňské inaugurace Donalda Trumpa. Osobnost staronového amerického prezidenta a hodnoty, které vyznává, nemohou být vzdálenější étosu idealistických zakladatelů Silicon Valley. Jeho dnešním vládcům je to zřejmě jedno. Za předvolební podporu dostali od nové administrativy dar v podobě exekutivního příkazu omezujícího regulace rozvoje umělé inteligence.
Jak v Silicon Valley funguje nová symbióza technologií a institucí ilustruje epizoda, která se odehrála tři dny před Trumpovou inaugurací. Za hlasité podpory budoucího prezidenta USA byl do kryptosvěta symbolicky vypuštěn „memecoin“ $TRUMP. Po prudkém vzrůstu ceny následoval stejně rychlý pád. Podle analýz při tom přišlo 764 000 malých kupců o vložené finance, zatímco do 58 velkých kryptopeněženek směřovaly desítky milionů dolarů. Je těžké vymyslet lepší metaforu pro posun ve vývoji Křemíkového údolí. Z oázy technohippies přemýšlejících nad lepší budoucností lidstva se stala továrna na zisk elity miliardářů.
