Zlatý český pohádky aneb Jak chlapec se zlatým srdcem k panně se zlatou hřívou přišel
Tak by se dala výmluvněji nazvat pohádka, kterou díky panu Erbenovi všichni známe jako Zlatovlásku. Zaslechl ji vyprávět ve svém rodišti a zaznamenal ji, stejně jako jiná vyprávění z Podkrkonoší, ale také z Chodska a dalších krajů. Jeho Zlatovláska vyšla v literárním sborníku Máj v roce 1859.
Byl jeden král... Do klasického pohádkového úvodu Zlatovlásky záhy vpadne kouzelná babička s neobvyklým darem – přinesla králi hada, kterého když sní, bude všemu rozumět, co které zvíře v povětří, na zemi i ve vodě mluví. A tady máme první slovanský mýtus, který se Erbenovi podařilo z vrstev ústní lidové slovesnosti vynést na světlo. Možná už vás dříve napadlo – proč zrovna had? Odpověď je skrytá v původu slova had. Staroslověnský výraz gadъ (‚had‘) je nápadně podobný výrazu gadati ‚hádati‘. A je tomu tak ve všech slovanských jazycích. Jenže význam ‚přít se‘ získalo sloveso hádat (se) později a pouze v češtině. Původně se spojovalo s ‚mluvením, žvaněním‘, jak dokládají nářeční výzkumy. Vnější podobnost slov tedy učinila kouzelným právě hada a nejen v českých pohádkách.
Kuchař Jiřík stojí před prvním úkolem, když má králi rybu připravit: „Ale,“ prý, „ať ji ani na jazyk nevezmeš, sic mi to svou hlavou zaplatíš!“ Jenže Jiřík neodolal a vzal kouštíček na jazyk. A porozuměl tak řeči zvířat. Druhým úkolem bylo naplnit pohár po okraj, ale nepřelít. Jiřík opět neuspěl. A třetím úkolem bylo přivést králi nevěstu se zlatými vlasy.
Zase se můžeme ptát – proč zrovna zlaté? Je pravda, že blond vlasy jsou pro obyvatele střední Evropy dlouhodobě zajímavé, protože jsou tady stále výjimečné. Dělají z ženy něžnou bytost a svádějí k ochranitelské roli. V pohádce se nedozvíme, zda jsou vlasy tvořeny nebo pouze zdobeny zlatem, zda nějaké vůbec obsahují nebo jen mají jasně žlutou barvu zlata. Ať už je to jakkoli, činí ze Zlatovlásky ženu vzácnou a cennou. To jsou totiž vlastnosti zlata.
Cesta hrdiny za princeznou ukazuje jeho charakter. Je to chlapec laskavý, nebojácný a ušlechtilý. Prostě zlatý člověk. Zachrání mravence, krkavce a zlatou rybu, čímž si získá přátele na zemi, ve vzduchu i ve vodě, kteří mu následně pomohou s úkoly k získání Zlatovlásky. Vadou na kráse v jeho vztahu ke zvířatům je fakt, že zabil svého koně, aby krkavce nakrmil, a pavouka, který cucal mouchu. Proč jedny usmrtil a druhé zachránil, nevíme... Nicméně od mouchy pak dostane zlatou radu, když mu pomůže vybrat tu pravou z dvanácti panen.
Mimochodem zvířecí pomocníci, kteří symbolizují tři různé živly (zemi, vodu a vzduch), vypovídají o tom, že si Jiřík dokázal naklonit tyto živly, a porozuměl tak podstatě okolního světa.
Zlatým hřebem celé pohádky je chvíle, kdy se Zlatovláska stane hrdinkou a zachrání Jiříkovi život pomocí mrtvé a živé vody. A protože jim starý král závidí jejich zlaté mládí, zkusí kouzelné substance i na sobě, ale špatně. Sloužící ho nedokážou ani za zlaté prase oživit a Zlatovlásku s Jiříkem čekají zlaté časy.
Poselství celé pohádky je jasné. Pokud budeme jednat altruisticky, v budoucnu se nám to vrátí a díky pomoci přátel dokážeme i zdánlivě nemožné.
Zlatovláska se prostřednictvím pera Karla Jaromíra Erbena zapsala zlatým písmem do českých kulturních dějin. Vzpomeňte si na to, až se budete přes svátky nacpávat dozlatova upečeným lineckým, nebo naopak vyhlížet zlaté prasátko. Možná bude nejlepší nějaká zlatá střední cesta.
A máte rádi filmovou verzi pohádky? Netušíme, zda poběží o zlaté neděli nebo jestli je letos vůbec v televizním programu. Nicméně loni uplynulo padesát let od jejího natočení, dá se tedy říct, že filmový pár už oslavil zlatou svatbu.
