Prodlužující se život je v Česku nespornou realitou. Spousta dnešních třicátníků se může těšit na život dlouhý přes 90 let. Ale jak se na tak dlouhou dobu v důchodu dobře finančně připravit? Pomůže stát, nebo je třeba se zabezpečit na vlastní pěst? Nejen na tyto otázky odpovídá Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny a odborník na dlouhodobé krytí rizik specializující se na téma invalidity a dlouhodobé péče.
Dlouhověkost s sebou samozřejmě nese určitá rizika, zejména zdravotní. Každý čtvrtý dospělý se totiž do 80 let stane závislým na druhých. A ztráta soběstačnosti je právě to, čeho se podle letošního průzkumu České asociace pojišťoven obává 71 % z nás. Důležitost tohoto tématu jen podtrhuje i to, že od začátku roku stát Čechům dává možnost získat daňovou úlevu za to, že mají pojištění dlouhodobé péče schopné ztrátu soběstačnosti doživotně pokrýt.
Stát pomůže, ale…
„Češi se mohou na stát v kontextu stáří spolehnout, disponuje řadou nástrojů sociálního zabezpečení. Ten nejzákladnější pilíř je důchodové pojištění. Systém je však mnohem širší a myslí i na pozůstalostní penze a penze invalidní. Ale prodlužující se věk lidí znamená, že pokud pravděpodobnost vzniku invalidity a závislost na péči zůstane u dalších generací stejná, jako je u starších ročníků nyní, přinese to stále vyšší zátěž pro veřejný rozpočty,“ vysvětluje Korejs. Logicky se potom mladší ročníky mohou začít ptát, jestli mohou do budoucna počítat se stejnou pomocí od státu, jaké se dostává jejich rodičům či prarodičům.
Ročník silnější než veřejný rozpočet
Kdy může přijít změna? „Je důležité vše vnímat v kontextu toho, že dnes máme silně populačně zastoupené ročníky narozené v 70. a 80. letech. Ve chvíli, kdy se nám tyto ročníky posunou do věku, kdy přestanou vydělávat a platit daně, budou vytvářet vyšší tlak na systém, protože ten se nastavoval v době, ve které byla porodnost mnohem nižší. Asi se tak dá předpokládat, že finanční spoluúčast lidí bude o něco vyšší, než jsou zvyklí dnešní penzisté,“ upozorňuje na úskalí dlouhověkosti ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.
Komfort zůstat doma
Průměrný Čech by si přál žít do 93 let. Ukázal to průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti, který zahrnoval téměř 12 tisíc respondentů z 11 zemí světa ve věku od 18 do 79 let. S prodlužující se délkou života ale narůstá i potřeba péče od druhých. Národní rozpočtová rada očekává, že počet lidí, kteří se bez dlouhodobé péče neobejdou, se během příštích 40 let ještě zdvojnásobí.
Z průzkumů také vyplývá, že bez ohledu na to, jak dobře jsme schopni se sami o sebe postarat, přejeme si závěr svého života prožít spíš doma než v domovech s pečovatelskou službou. Splnění tohoto přání však vyžaduje intenzivní zapojení blízkých, nebo vysoké výdaje za domácí péči. Příspěvek od státu je přitom u nižších stupňů nesoběstačnosti, při nichž je pobyt v rodinném prostředí ještě obvyklý, pouze v řádu několika tisíc korun měsíčně.
„Pojištění dlouhodobé péče pomůže situaci vyřešit a zároveň nabízí mnohem širší možnosti. Pokud bude pečovat člen rodiny, výplata z NN Care mu pomůže lépe dorovnat ušlý příjem ze zaměstnání, kterého se kvůli péči vzdal. Mnohem dostupnější se stanou i všechny možnosti, jak pečující osobě odlehčit skrze kombinaci různých způsobů péče,“ říká Michal Korejs.
Platí to i v případě preference pobytového zařízení; i zde se díky penězům navíc z pojistného plnění otevírají nové a lepší možnosti. „Rodina si může více vybírat a zohlednit kritéria jako kvalita péče, vzdálenost od místa bydliště a nemusí se tolik ohlížet na to, že jimi preferované zařízení je například soukromé,“ dodává.
Jak pojištění funguje?
V případě přiznání těžké nebo úplné závislosti na péči, nebo také ztráty soběstačnosti III. nebo IV. stupně, začne pojišťovna klientovi vyplácet měsíční rentu, a to až do konce života pojištěného. Pojistné plnění je vypláceno bez ohledu na to, zda žije klient doma, nebo v pečovatelském zařízení. Toto rozhodnutí je zcela na něm.
Penězi vyplácenými z NN Care lze navíc uhradit i některé náklady, na které není možné příspěvek od státu použít nebo na ně jeho výše nestačí. Patří sem třeba rehabilitace a lázně, doprava za účelem poskytnuté péče, léky, výživové doplňky a nadstandardní pomůcky nebo třeba i nutná úprava bydlení.
„Pojištění dlouhodobé péče pomáhá lidem užívat si života co nejdéle, a to i přes komplikaci, jakou ztráta soběstačnosti je. Jako u každého životního pojištění i zde platí, že čím dříve si ho člověk pořídí, tím levnější pro něj bude. V produktivním věku to může být opravdu jen pár stovek,“ uzavírá Michal Korejs z NN Životní pojišťovny.
Více informací o zajištění proti riziku nesoběstačnosti naleznete na stránce pojištění dlouhodobé péče NN.
