Asi každý člověk je rád, když ji má v kapse nebo v peněžence, ale zas tak často se to nestává. Je tomu především proto, že jich je v oběhu málo, a pro běžné utrácení má stále relativně vysokou hodnotu. Řeč je o nejvyšší tuzemské bankovce v nominální hodnotě 5000 korun. Od jejího prvního vydání do oběhu dnes uplynulo rovných 30 let.
Poprvé se mezi lidi do oběhu dostala 15. prosince 1993 a její první vzor nesl podpis tehdejšího guvernéra České národní banky (ČNB) Josefa Tošovského. Druhý vzor pětitisícovek vydala ČNB v roce 1999 (opět s podpisem Josefa Tošovského), třetí v roce 2009 (signoval jej Zdeněk Tůma) a konečně čtvrtý, nejnovější vzor centrální banka emitovala letos v říjnu. Jako třetí v historii této bankovky ji podepsal stávající šéf ČNB Aleš Michl. Za uplynulých třicet let se změnila technologie tisku a posílily se i ochranné prvky. Bankovka s hodnotou 5000 korun se vyrábí stále podle stejného uměleckého návrhu akademického malíře Oldřicha Kulhánka.
Pětitisícovkám z první emise platnost vypršela již v roce 2001, ale lidé se s nimi mohou stále setkat. A nemusí se jednat jen o sběratele. Tyto neplatné bankovky lze odlišit od platných nejen podle roku vydání, ale i podle chybějícího stylizovaného lipového listu na rubové straně bankovky vpravo pod nominální hodnotou. Ti, kteří na tuto starou bankovku narazí a nechtějí si ji uchovat pro sběratelské účely, stále mají možnost ji vyměnit za platné bankovky na pobočkách ČNB.
Bankovky s hodnotou 5000 korun jsou nejméně rozšířenou bankovkou v oběhu. Ke konci loňského roku bylo v oběhu 28,9 milionů kusů pětitisícovek, a tvořily tak 5,5 procenta z celkového množství 524,8 milionu kusů používaných bankovek. Nejvíc je v oběhu naopak dvoutisícovek, kterých se používá 181,8 milionu kusů.
Přestože bankovka s portrétem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka je relativně málo rozšířená, loni byla třetí nejčastěji padělanou českou bankovkou. Česká národní banka zachytila 133 jejích padělků, šlo tedy o každou sedmou zachycenou padělanou bankovku.
