První československá státovka (1919). Do roku 1926 se o naši měnu staral Bankovní úřad ministerstva financí. Papírová platidla, která vydával, se proto nenazývala „bankovky“, nýbrž „státovky“. První státovka nové republiky – stokoruna – se do oběhu dostala 7. 7. 1919. Návrh pocházel z dílny Alfonse Muchy, kterému seděla modelem jeho manželka Marie. Na tisku se mimo jiné podílela i tiskárna Rašínových Národních listů. Takzvaná muchovka se však brzy stala obětí padělatelů, její platnost proto skončila již v lednu 1921.

První československá státovka (1919). Do roku 1926 se o naši měnu staral Bankovní úřad ministerstva financí. Papírová platidla, která vydával, se proto nenazývala „bankovky“, nýbrž „státovky“. První státovka nové republiky – stokoruna – se do oběhu dostala 7. 7. 1919. Návrh pocházel z dílny Alfonse Muchy, kterému seděla modelem jeho manželka Marie. Na tisku se mimo jiné podílela i tiskárna Rašínových Národních listů. Takzvaná muchovka se však brzy stala obětí padělatelů, její platnost proto skončila již v lednu 1921. Zdroj: ČNB

První československá bankovka (1926). První československou bankovku vydala Národní banka Československá již 1. října 1926, do oběhu se však nové dvacetikoruny dostaly až 26. března 1927. Na bankovce se sešli tragicky zesnulí ministři první Kramářovy vlády. Lícová strana zobrazovala prvního československého ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika, rubová Aloise Rašína. Oba státníci se na dvacetikoruny, tentokrát již kovové, znovu vrátili zvláštní emisí pamětních dvacetikorun v říjnu 2018 (Štefánik) a v lednu 2019 (Rašín).
Masaryk jako kolek (1945). Po druhé světové válce bylo nutné sjednotit platidla obíhající na území obnoveného Československa. Bankovky proto byly na Slovensku nejprve kolkovány kolky s Tomášem Garriguem Masarykem. Už 1. listopadu 1945 ovšem proběhla tzv. československá měnová reforma, při níž byly částky nad 500 Kčs opět složeny na vázané vklady – jen aby byly při další měnové reformě roku 1953 zrušeny úplně.
Bankovky za protektorátu. Období protektorátu bylo tragické pro zemi i hospodářství, tvorba bankovek proto vycházela ze starých prací předních umělců: padesátikoruna z roku 1940 byla inspirovaná Maxem Švabinským, padesátikoruna z roku 1944 Josefem Mánesem. Na bankovkách Národní banky pro Čechy a Moravu se objevil barokní malíř Petr Brandl (500 K) či stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř (1000 K). Prvorepublikové bankovky přesto zůstávaly v oběhu téměř do konce německé okupace – poslední byly staženy až v roce 1944.
První Masaryk (1931). První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se objevil na stokoruně hned dvakrát. Švabinského bankovka z roku 1931 kromě prezidenta Osvoboditele zachycovala i portrét mladé dívky symbolizující „Republiku“. Modelem podle svých slov tehdy Švabinskému seděla pěvkyně Jarmila Novotná. Znovu se Masaryk vrátil na stokorunu po druhé světové válce, hned v roce 1945. Na tehdejší státovce byl podepsán ministr financí Dr. Ladislav Feierabend.
Žižka jako tulák (1957). Zcela nový přístup k uměleckému ztvárnění bankovek přišel ve druhé polovině 50. let s Karlem Svolinským. Jeho Jana Žižku z Trocnova nejprve kritizovalo politbyro ÚV KSČ kvůli – údajně málo propracované – husitské zbroji. Následně se ke kritice připojil i prezident Zápotocký, podle něhož Svolinského Žižka „vypadal jako tulák“. Nové pětadvacetikoruny se však přesto dostaly do oběhu už v roce 1958.
10
Fotogalerie

Proměny měny aneb 10 zajímavostí, které možná nevíte o našich bankovkách

Právě před sto lety začali naši předkové platit díky nezlomné vůli prvního československého ministra financí Aloise Rašína a jeho „spiklenců“ samostatnou českou měnou – korunou. V aktuálním čísle přinášíme text dvou českých ekonomů: Karel Kříž píše o komfortu, který nám koruna v eurem svázané Evropě přináší, a Hana Lipovská nás přenáší do doby, kdy „otcové zakladatelé“ v dramatické době prvních měsíců po 28. říjnu 1918 přivedli na svět jeden z atributů státnosti každého samostatného státu: vlastní měnu. Povedla se jim.

Letos stoletá československá koruna prošla během svého života mnoha proměnami. Za svoji existenci vystřídala mnoho podob i mnoho nominálních hodnot. Na bankovkách se vystřídala řada osob i osobností. A to i neblaze proslulých.

Pamětníci si jistě vzpomenou na předlistopadovou bankovku s vyobrazením prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. V galerii výše naleznete deset zajímavostí, které jste možná o našich bankovkách nevěděli.

Stoleté historii české měny se ve velkém věnujeme i v hlavním tématu nového tištěného Reflexu, který je v prodeji od čtvrtka 21. února.

Reflex 08/2019Reflex 08/2019 | Archív