Podle českého kalendáře mají dnes svátek všechny Barbory, Barbary, Báry a taky Babety. Je to hodně jmen, která zanechala velkou stopu v českém jazyce i kultuře, tak se a ně pojďme podívat zblízka.
Nejmenší zastoupení co do četnosti nositelek má u nás podle dat z roku 2016 jméno Babeta. To vzniklo z francouzského Babette, které bylo vytvořeno zkrácením původně řeckého Barbora. Neznáte-li žádnou Babetu osobně, je možnost seznámit se s babetou. Citronovou. Tak se totiž říká českému nadýchanému moučníku. Pamětníci si možná vybaví, jak jej zabalený v měkké hliníkové vaničce vídali v sámoškách. Pod názvem Babeta si znalí motoristé vybaví vojenský vůz Škoda 973 a taky moped u nás známý jako Babetta, ale ve světě spíš jako Jawa.
Bára je jednak křestním jménem, jednak domáckou podobou jména Barbora. Tmavá sukně, košile bílá jako sníh, červená mašle ve vlasech a buličí oči, to je divá Bára, jak ji vykreslila Božena Němcová. Barunka by zase podle babičky měla jako dobrá hospodyně pro pírko i přes plot skočit. A do třetice z pera stejné spisovatelky vzešla Baruška, další temperamentní vesnická dívka. To Barka dopadla hůř: „Nejenom že schraňovala šlupky od buřtů a šila z nich záclony, nejenom že se do zrcadla nepodívala, aby se neopotřebovalo…“ píše Jan Werich v pohádce o lakomé Barce. A vůbec nevadí, že strašidlo vymyšlené medvědářem Kubikulou (Vladislavem Vančurou) kvůli zkrocení medvídka Kubuly je ten Barbucha, se svou koncovkou -a v 1. pádě se hodí i pro Barbory.
Lidová tvořivost přivedla na svět mnoho domáckých podob a přezdívek pro nositelky jména Barbora. Jsou to obměny pomocí přípon, případně zkráceniny: Baru, Baruš, Baruna, Barborka, Barča, Bája, Baruše. Nebo také názvy vytvořené na základě zvukové podobnosti: Brambora (a pak zdrobněle Brambůrka nebo nářečně Ertepla), Rebarbora, Beruška, Brebera, Barbar, Babu… Vlivem angličtiny mohou být přezdívány také jako Barbie či Barbína, Bee, Bejbyna a Barbecue. A popkultura si k našemu tématu taky řekla své. Válečný veterán z Vietnamu stojí za jménem Brambo a koloušek z disneyovky je ukryt v podobě Brambi.
Ze jména Barbora vzniklo mnoho podstatných jmen obecných. Současný uživatel češtiny bude zřejmě obeznámen s tím, co jsou to barborky. Máme na mysli třešňové větvičky, které se podle lidového, dodnes dochovaného zvyku řežou ve svátek sv. Barbory. Neprovdané dívky poté čekají, zda jim na Štědrý den rozkvetou, což by znamenalo do roka se provdat.
Ženské jméno Barbora bylo dříve významově přenášeno jako hanlivé označení a barbora pak byla tlustá nebo hloupá žena. Jedná se o obecný trend u jmen, která jsou příliš častá na venkově, ale ve městě už vyšla z módy, a tak se stala u měšťáků posměšnou přezdívkou. Jako barbora byl nazýván poslední mohutný snop při dožínkách a také se tak dříve žertovně říkávalo base, z čehož vzniklo sloveso barborovat (hrát na basu) a podstatné jméno barboráš (hudebník hrající na basu). Aby toho nebylo málo, barbora mohlo být také přístřeší u vody, do kterého se čerpá voda na praní a lázeň, později se význam posunul na sušírnu v lese na sušení šišek a semen. Co se týče pojmenování zvířat, máme taky korýše žijícího ve starém dřevě přezdívaného barka a červíka ve vlhkém stavení označovaného baruška. A aby se kruh uzavřel, vraťme se k barborce neboli bylině sv. Barbory. Je to rostlina s vědeckým názvem Barbaraea a ve středověké latině byla nazývána Herba st. Barbarae.
O oblibě tohoto jména u nás nemůže být pochyb, ale jak je to s Barborou v jiných zemích a jazycích? Častější je rozhodně varianta Barbara, s níž se setkáme v anglicky i německy mluvících zemích, v Itálii, Francii a Švédsku. Podobu Barbora mají za našimi hranicemi pouze Slovenky. Pokud se vydáme na sever Evropy, můžeme se seznámit s dánskou, nizozemskou či norskou Barbrou. Španělky nosí jméno Bárbara a Rusky zase Varvara. V ugrofinské maďarštině pak najdeme podobu Borbála.
Z českých pranostik na nás promlouvá mnoho mouder souvisejících se svátkem sv. Barbory a všechna souvisí se sněhem, ledem a zimou. Je na každém, jak moc se ještě dnes nechá ovlivnit radou o svaté Barboře, měj sáně na dvoře. Z oblasti frazémů, tedy ustálených slovních spojení, rčení apod., k nám Barbora promlouvá skrze sousloví vycházející z literatury, a to chovat se jako divá Bára, což se chápe jako jednání divoké a zbrklé. Pokud vás však někdy někdo obšťastní tímto souslovím, pak vězte, že divá Bára byla nezávislá, silná, temperamentní, nepodřízená muži, statečná, zdánlivě drsná, ale v jádru ušlechtilá a citlivá žena. Jen ti méně bystří to viděli a vidí jinak.
