Westminsterské opatství v Londýně.

Westminsterské opatství v Londýně. Zdroj: ČTK

Rakev s královnou Alžbětou II. ve Westminsterském paláci.
Gotická galerie Westminsterské opatství ze 13. století
Tady si zamilovaný pár řekne ANO a vymění své prstýnky.
Gotická galerie Westminsterské opatství ze 13. století
Gotická galerie Westminsterské opatství ze 13. století
12
Fotogalerie

Tisíciletá historie Westminsterského opatství. Místo královských svateb i pohřbů

Na místě, ve středověku známém jako Thorney Island, nechal král Eduard III. v letech 1045 až 1050 postavit kamenný kostel na místě benediktinského opatství, založeného kolem roku 960. Stavba impozantní gotické katedrály začala v roce 1245 za krále Jiřího III. Opatství, umístěné v centru Londýna, mělo sloužit jako svatostánek pro korunovace a pohřby panovníků.

Westminsterské opatství, kde se koná korunovace britského krále Karla III., je srdcem britské monarchie již bezmála tisíc let. Tento chrám anglikánské církve, postavený převážně v gotickém slohu a nacházející se v londýnském obvodu Westminster nedaleko Westminsterského paláce, je místem, kudy kráčeli britští monarchové na svoji korunovaci nebo svatbu a kde někteří z nich nalezli svůj věčný odpočinek. A nejen ti. Také vědci, spisovatelé a básníci.

Karel III. bude 40. monarchou, korunovaným v opatství, téměř tisíc let po Vilému Dobyvateli v roce 1066. Během korunovačního rituálu bude sedět v křesle svatého Eduarda, stejně jeho matka, královna Alžběta II., před 70 lety. Tento trůn byl vyroben v letech 1300 až 1301. Jeho součástí býval i slavný Kámen osudu (Stone of Destiny), který se po staletí používal ke korunovaci skotských králů, pro Skoty měl biblický význam.

Tento kámen, starobylý symbol skotské monarchie, byl v roce 1996 symbolicky vrácen do Skotska, kde je uložen na Edinburském hradu společně se skotskými korunovačními klenoty. Ale bylo dohodnuto, že na korunovace britských králů se kámen bude vracet do Londýna. Nyní by tedy měl být dopraven zpět na korunovační rituál a bude vložen do zvláštního otvoru v korunovačním trůnu.

Svatby

V opatství se také odehrávají královské svatby, a to nejvíce od první světové války. Jako první se tu oženil 11. listopadu 1100 anglický král Jindřich I., čtvrtý syn Viléma Dobyvatele, s Matyldou Skotskou. V dubnu 1923 si tu řekli ano prarodiče Karla III. - princ Albert, pozdější král Jiří VI. a Elizabeth Bowes-Lyonová, pozdější královna matka.

V opatství se vdávala i Karlova matka, když byla ještě princeznou Alžbětou. Budoucí královna tu v roce 1947 pojala za manžela Philipa Mountbattena při obřadu, který vnesl trochu jasu do tíživé poválečné éry. Jejich sňatek byl vnímán jako první záblesk obnovy země.

Alžbětina sestra Margaret a její děti, princezna Anna a princ Andrew, se tu také vdávaly a ženily. Poslední královská svatba se v opatství odehrála v roce 2011. Starší syn Karla III., princ William, se tu oženil s Kate Middletonovou. Stalo se tak čtrnáct let poté, co William navštívil opatství při příležitosti pohřbu své matky, princezny Diany, která zahynula při autonehodě v Paříži.

Pohřby

V opatství je pohřbeno celkem 30 králů a královen, posledním byl král Jiří II. v roce 1760. Odpočívají zde například středověcí panovníci jako Jindřich III., Eduard III., Richard II., Jindřich V., ale i královna Alžběta I. a její nevlastní sestra Marie Tudorovna.

Byly tu svěceny pohřby celkem 3300 osob, včetně oslnivých jmen britské historie, jako jsou spisovatelé Charles Dickens, Geoffrey Chaucer či Rudyard Kipling, hudební skladatel Henry Purcell, a také osm britských premiérů. Loni 19. září se tu odehrál i pohřeb královny Alžběty II. za účasti dvou tisíc hostí.

V roce 2018 tu byl uložen popel slavného astrofyzika Stephena Hawkinga, mezi hroby Issaka Newtona a Charlese Darwina. Své pomníky tu mají i další osobnosti, a je tu i hrob neznámého vojína, jehož tělo bylo repatriováno z Evropy po první světové válce.

Královská výjimečnost

Opatství, jehož celý název zní Kolegiátní chrám svatého Petra ve Westminsteru, má status „královské výjimečnosti", což znamená, že kromě monarchy nepodléhá žádné jiné církevní jurisdikci.

Král je rovněž hlavou anglikánské církve. Do opatství se vejde asi 2200 osob. V roce 1953 se tu na korunovaci Alžběty II. tísnilo asi 8250 lidí, a to díky stupňům, které tu byly instalovány speciálně pro tuto zvláštní příležitost. Na korunovaci Karla III. se očekává účast asi 2000 hostí, mnohem méně, než minule, a to kvůli přísným bezpečnostním opatřením.

Kromě rozličných královských obřadů se v opatství odehrávají i pravidelné mše pro veřejnost.