Královna Alžběta II. v den své korunovace. Na hlavě má koruna svatého Edwarda, v ruce drží panovnické žezlo s křížem

Královna Alžběta II. v den své korunovace. Na hlavě má koruna svatého Edwarda, v ruce drží panovnické žezlo s křížem Zdroj: Royal Collection Trust

Kopie britských korunovačních klenotů v kabině Londýnského oka
Imperiální koruna
Koruna královny Marie
Kámen osudu umístěný v trůnu v roce 1859
Koruna svatého Edwarda
8
Fotogalerie

Britské korunovační klenoty: Tisíce diamantů, staletý trůn, balvan ze Skotska i recyklovaná koruna

Kromě tří korun, které ponesou na hlavách král Karel III. a královna Camilla během korunovace v londýnském Westminsterském opatství, zahrnuje korunovační ceremoniál mnoho dalších drahocenných předmětů, historických artefaktů a relikvií, jež symbolizují letitost britské monarchie.

Žezlo s holubicí

Toto žezlo, které tvoří zlatá tyč, ukončená koulí, křížem a holubicí na vrcholu, představuje duchovní a pastorační moc panovníka. Používá se při každé korunovaci, počínaje korunovací Karla II. v roce 1661. Je dlouhé 110 centimetrů a váží 1,15 kilogramu.

Žezlo s křížem

Také toto žezlo bylo poprvé použito v roce 1661, symbolizuje světskou moc panovníka. Váží 1,17 kilogramu a je dlouhé 92 centimetrů. V roce 1911 do něj byl vsazen diamant Cullinan I o váze 530 karátu, který byl vyříznut z největšího nalezeného diamantu na světě a je tak těžký, že žezlo muselo být vystuženo, aby uneslo takovou váhu.

Zlaté jablko

Tato koule o průměru 16,5 centimetru, nad níž se tyčí kříž, symbolizuje křesťanský svět. Samotná zlatá koule je posázená drahokamy a perlami. Kříž je posázený diamanty, a uprostřed má vsazený smaragd. Během korunovačního rituálu je jablko umístěno v pravé ruce monarchy, než se položí na oltář.

Žezlo s holubicí pro královnu

Toto žezlo používají manželky panovníků od roku 1685. Malé žezlo ze slonoviny, ukončené holubicí, bude držet královna Camilla během korunovace. Camilla bude mít také zlaté žezlo, ukončené křížem.

Státní róba

Tuto kápi z fialového hedvábí zdobí královský monogram a olivové ratolesti. Byla vytvořena speciálně pro tuto korunovaci a 12 švadlen na ní strávilo celkem 3500 hodin.

Trůn krále Eduarda

Dubový trůn, který nechal vyrobit král Eduard I. v roce 1300, je víc jak dva metry vysoký a slouží ke královským korunovacím déle než 700 let. Původně byl do něj vložen Kámen osudu, balvan z pískovce, který se používal po staletí ke korunovaci skotských králů a pro Skoty měl biblický význam. Tento kámen, starobylý symbol skotské monarchie - byl v roce 1996 symbolicky vrácen do Skotska, kde je uložen na Edinburském hradu společně se skotskými korunovačními klenoty, ale bylo dohodnuto, že na korunovace britských králů se bude vracet do Londýna.

Koruna svatého Eduarda

Král ji má na hlavě pouze při samotném korunovačním rituálu. Váží přes dva kilogramy a byla vyrobena v roce 1661 pro Karla II., poté, co byla obnovena monarchie. Oliver Cromwell totiž nechal původní středověkou korunu v roce 1649 roztavit. Měla ji na hlavě i královna Alžběta při korunovaci v roce 1953. Je zdobena rubíny, ametysty, safíry, granáty, topasy a turmalíny.

Imperiální státní koruna

Král ji bude mít na hlavě při odchodu z Westminsterského opatství. Byla vyrobena v roce 1937 a byla do ní vsazena i druhá část největšího diamantu na světě - Cullinan II. Je vyrobena ze zlata a váží kilogram. Je na ní bezmála tři tisíce diamantů. Její horní část zdobí safír svatého Eduarda.

Koruna královny Marie

Koruna pro královnu Camillu. Tato koruna byla vyjmuta z londýnského Toweru, aby mohla být její velikost upravena pro Camillinu hlavu. Podle BBC půjde o první případ v moderní historii, kdy bude existující koruna "recyklována" pro další korunovaci. Koruna byla vyrobena v roce 1911 a byly do ní vloženy další tři části největšího diamantu na světě - Cullinan III., IV. a V. Je posázena celkem 2200 diamanty a váží 590 gramů.

Kontroverzním Koh-i-Noor

Buckinghamský palác oznámil podle BBC před korunovací, že při ní nebude použita koruna s kontroverzním diamantem Koh-i-Noor. Téměř 106karátový drahý kámen je součástí korunovačních klenotů a je citlivým předmětem diskuzí o britské koloniální minulosti. Koh-i-Noor je diamant původem z Indie, jehož vlastnictví je předmětem sporů. Již několik dekád na něj vznáší nároky právníci z Indie, Pákistánu, Íránu či Afghánistánu. Právě kvůli obavám z diplomatických neshod s Indií se podle BBC monarchie rozhodla korunu s drahokamem nepoužít.