nahoru

V Česku přibylo mešit i muslimů. Máme se stát centrem islámu v Evropě?

Lukáš Lhoťan 28. května 2022 • 14:00
V Česku přibylo mešit i muslimů. Máme se stát centrem islámu v Evropě?
foto: ČTK/Fotobanka ČTK/Ruml Miloš

V posledních měsících se objevilo několik zajímavých informací k vývoji české muslimské komunity, které stojí za pozornost. Například v Praze byla zakoupena nová budova pro další, již čtvrtou pražskou mešitu a většina muslimů, kteří se veřejně k islámu přihlásili ve sčítání obyvatel, si nepřeje být spojovaná s jedinou českým státem registrovanou muslimskou náboženskou organizací. Zároveň stoupl počet muslimů ochotných se k islámu jako své víře přihlásit.

Podle výsledků sčítání obyvatel se k českým státem registrované muslimské náboženské organizaci Ústředí muslimských obcí přihlásilo při sčítání obyvatel v roce 2021 pouze 112 osob. Jedná se o dramatický propad, jelikož v roce 2011 se k Ústředí muslimských obcí přihlásilo 1 437 osob. Protože český stát zaregistroval muslimskou náboženskou organizaci teprve v roce 2004, nejsou údaje z dřívějších sčítání. 

Určitě by bylo zajímavé zjistit, co muslimy motivovalo nepřihlásit se k této jediné muslimské církvi: jestli se na jejich rozhodnutí nepodepsaly kauzy projevu islámského extremismu odhalené médii u představitelů této jediné u nás registrované muslimské církve, například kauza dnes již bývalého místopředsedy Muslimské obce v Praze a muslimského duchovního Samera Shehadeha odsouzeného za podporu islámského terorismu.  

Počet muslimů dříve klesal, teď roste

Ovšem naopak k islámu jako víře bez příslušnosti k registrované církvi se přihlásilo při sčítání obyvatel v roce 2021 již 5 132 osob. Oproti sčítání obyvatel z roku 2011 je to velký nárůst, protože v roce 2011 se k islámu hlásilo pouze 1 921 osob; v roce 2001 se k islámu přihlásilo naopak 3 699 osob.

Jak je na této statistice vidět, je pouze orientační a nedá se z ní vyvodit skutečný počet muslimů žijících v České republice. Naopak vývoj ohledně budování mešit naznačuje, že počet muslimů v České republice reálně rychle roste. Přesné číslo počtu muslimů v České republice však nejspíše neznají ani úřady, protože je velmi složité tyto individuálně soukromé skutečnosti o náboženském přesvědčení jednotlivců jakkoliv zjistit.

V základu jsou dnes (tj. v květnu 2022) v České republice veřejně známa ta místa, kde mají muslimové vybudovány mešity jako samostatné stavby vlastněné muslimy či pouze modlitebny, jež jsou většinou v pronajatých prostorách:

Brno – 2 mešity;

Praha – 4 mešity, 2 trvalé modlitebny a další neznámý počet občasných modliteben;

Teplice – 1 mešita;

Hradec Králové – 1 mešita;

Olomouc – 1 modlitebna;

Karlovy Vary – 1 modlitebna, v obci Kolová jedna soukromá mešita;

Liberec – 1 modlitebna;

Klimkovice – trvalá modlitebna pro lázeňské hosty;

Karviná – trvalá modlitebna pro lázeňské hosty;

Plzeň – 1 modlitebna.

Pak jsou v některých městech další dočasné modlitebny, třeba jen na několik měsíců v rámci vysokoškolských kolejí, lázní, věznic apod.

Z pohledu budování mešit je nejzajímavější oblast Prahy, kde jsou dnes již 4 mešity jako samostatné stavby. Jsou to:

Mešita v Tuchoměřicích

Objekt je vlastněný soukromou firmou. Podíl ve firmě je dle výpisu ze státního registru v držení občana Saudské Arábie. O této mešitě se veřejně prakticky nic neví a není ani známo, kdo v ní káže výklad islámu apod. Osobně jsem tento objekt navštívil v neděli 22. 5. 2022 a zvenku jsem nenalezl ani žádné upozornění na to, že v objektu je prostor pro muslimské modlitby; na internetu ale sami muslimové sdílejí fotografie z této mešity, kde je vidět rozsáhlý prostor pro modlitbu apod. O této mešitě již před dvěma roky napsal reportáž český novinář Václav Janouš z deníku MF DNES a ve svém textu uvedl, že pracovníci českých bezpečnostních složek tuto mešitu považují za rizikovou a za hrozbu.

Mešita v Libni

Mešita v Praze Libni (také zvaná mešita Alfirdaus) je již několik let v centru zájmu českých médií kvůli finančním problémům původního majitele objektu a jeho aktivitám. Tuto mešitu jako původně arabskou jazykovou školu založil kuvajtský muslim Badr Mea Eknaifith. Před několika měsíci byla v Kuvajtu uspořádána veřejná sbírka a díky ní i díky pomoci dalších investorů byly finanční problémy této mešity vyřešeny a celý projekt mešity převzalo občanské sdružení AISHA pomocná ruka, z.s. Toto sdružení se veřejně prezentuje jako humanitární organizace a těší se podpoře velvyslanectví státu Kuvajt v Praze a mnoha významných kuvajtských osobností.

U spolku AISHA pomocná ruka, z.s., je dobré se na chvíli zastavit, protože jeho vznik ukazuje na zásadní pohyb v rámci struktur muslimských organizací v České republice. Ve veřejném výpisu tohoto spolku nalezneme zajímavé osoby. Předsedou spolku je známý český konvertita k islámu a arabista Petr Pelikán. Dalšími členy vedení spolku jsou nejen původní kuvajtský zakladatel Badr Mea Eknaifith, který je znám svou ostrou kritikou vedení Ústředí muslimských obcí, ale i bývalý předseda Muslimské obce v Praze a konvertita k islámu Leonid Kušnarenko, kterého měl nechat vyhodit z muslimské obce šéf Ústředí muslimských obcí Muneeb Hasan Alrawi. Zdá se tedy, že kolem této mešity se postupně shromažďuje opozice proti Ústředí muslimských obcí. Tato mešita provozuje i pobočku – modlitebnu v Olomouci. 

Mešita ve Strašnicích

Jedná se o nejmladší pražskou mešitu. Objekt je vlastněný firmou, jejímž jediným společníkem je německá muslimská organizace Verband der Islamischen Kulturzentren e.V., ale v České republice tuto mešitu reprezentuje Svaz islámských kulturních center, kde jsou ve vedení lidé právě z této německé muslimské organizace. Tato mešita nahradila zrušenou „tureckou“ modlitebnu v Praze Libni a je výsledkem více než dvacetileté snahy muslimů tureckého původu zřídit si v Praze vlastní mešitu – kulturní centrum. Vznik této mešity potvrzuje pronikání vlivu z německé turecké komunity do České republiky a je to další důkaz toho, že jediná českým státem registrovaná muslimská náboženská organizace ztrácí rychle vliv na muslimskou komunitu.

Mešita na Černém Mostě

Jde o nejstarší pražskou mešitu provozovanou Islámskou nadací v Praze od roku 1999 v lokalitě Černý Most (mezi zastávkami metra Černý Most a Rajská Zahrada). Dnes má tato mešita i pobočku – modlitebnu v centru Prahy v ulici Opatovická.

K výčtu mešit bych rád připojil i zajímavé islámské centrum – modlitebnu rodiny Milana Váhaly v Praze na Smíchově, kde tento český konvertita k islámu a vystudovaný muslimský duchovní (studoval v Saudské Arábii) provozuje soukromou modlitebnu a vzdělává zájemce v problematice islámu. Milan Váhala je kontroverzní muslimský představitel – sice si jej zvou na různé akce české úřady, ale zároveň on sám v některých rozhovorech obhajuje některé kontroverzní části islámského práva – například kamenování cizoložníků.

Z tohoto stručného popisu dnes existujících mešit a modliteben v oblasti Prahy je vidět, že muslimům se v Čechách daří a množství modliteben i muslimů narůstá. Z původně jedné mešity v roce 1999 jich dnes v roce 2022 jsou v Praze již čtyři.



Klíčová slova: mešita, islám, muslimové, Česko



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.