Stanice The City Hall newyorského metra byla otevřena mezi prvními 27. října 1904

Stanice The City Hall newyorského metra byla otevřena mezi prvními 27. října 1904 Zdroj: Wikimedia Commons

Metro v NY na fotkách Stanleyho Kubricka
Metro v NY na fotkách Stanleyho Kubricka
Metro v NY na fotkách Stanleyho Kubricka
Metro v NY na fotkách Stanleyho Kubricka
Metro v NY na fotkách Stanleyho Kubricka
35
Fotogalerie

Newyorská podzemka slaví narozeniny! Největší metro světa denně sveze šest milionů lidí

V roce 1993 se jistý Keron Thomas v přestrojení za strojvedoucího vloudil do systému newyorského metra a dostal se až k řízení vagónu. Poctivě odjel s nic netušícími cestujícími několik zastávek. Pak neuváženě zavadil za záchrannou brzdu, takže se na něj přišlo. Zní to jako zpackaný pokus o teroristický útok, ale není. Keronovi bylo šestnáct a prostě jen strašně chtěl řídit metro. Dostal několikaměsíční podmínku, prostě New York. Na tomhle příkladu můžete vidět, že podzemka Velkého jablka má řadu až fanatických fandů. A právem. 

První linka newyorského metra byla otevřena 27. října 1904, takže dneska slaví narozky. Abychom byli úplně přesní, už patnáct let předtím měl New York trasu nadzemky, ale pravé podzemní metro, subway, se z toho stalo až začátkem 20. století. Ta první trasa měla čtyři koleje a patnáct kilometrů. 

Dnes o sto sedmnáct let později je metro pod New Yorkem největším systémem městské hromadné dopravy na světě. Aktuálně má 472 stanic (tedy pouhých 424, pokud se tranzitní stanice počítají jako jedna) a průměrně sveze necelých šest milionů lidí denně. A  těch impozantních čísel je mnohem víc, tak se na ně pojďme podívat. 

Čísla

Celý systém má přes 6 500 vagónů a celá tahle flotila za rok nacestuje téměř šest set milionů kilometrů. Ročně cestuje systémem něco málo přes miliardu a půl cestujících. Historický rekord drží z nějakého důvodu rok 1946, kdy se svezlo přes dvě miliardy lidí. Oficiální důvod neexistuje, ale co z roku 1946 existuje, jsou fotky od (pozor, pozor) Stanleyho Kubricka, který tehdy jako sedmnáctiletý dva týdny fotil newyorské metro pro magazín LOOK. 

Počet linek se špatně počítá, protože v New Yorku se metro dělí na „lines” a „routes”, přičemž každá route používá dvě až tři lines. Takže čísla, která můžete najít na počet linek metra, se pohybují od čtyřiadvaceti do šestatřiceti. Nejdelší route, kterou můžete jet, aniž byste měnili vlak, má 50 kilometrů a propojuje Manhattan s Queensem. Celkově má metro 400 kilometrů tras a přes tisíc kilometrů kolejí, protože uvnitř systému jsou samozřejmě dvoj-, ale i troj- a čtyřkolejky. Kdybyste poskládali všechny koleje za sebe, mohli byste si postavit trasu z New Yorku až do Chicaga. 

Už jsme se zmiňovali, že je největší na světě, ale nepřeváží nejvíce lidí, v počtu cestujících je až sedmé. Na prvním místě je Peking, pak následuje pětice asijských metropolí a na šestém místě je Moskva. Nejvytíženější stanice je poměrně nepřekvapivě Times Square, tudy ročně profrčí pětašedesát milionů lidí. Na druhém místě je Grand Central. 

Z těch 472 stanic je 28 původních, které byly otevřeny v roce 1904 na Manhattanu. Nejníže položená stanice v New Yorku je pětapadesát metrů pod zemí, na 191. ulici na Manhattanu, ta nejvyšší je pětadvacet metrů nad povrchem a jmenuje se Smith-9 St. Je v Brooklynu a je to nejvýše položená tranzitní stanice metra na světě. 

Tunely plné příběhů

Newyorské metro inspirovalo bambiliony umělců a tvůrců, od hudebníků jako Jay-Z po spisovatele jako Clive Barker. Je to tak trochu město pod městem, svět sám pro sebe. Pořádají se tam festivaly, koncerty, mezi 40. a 70. lety existovala soutěž Miss Subway, v poslední době se během Pride měsíce vypravuje duhová souprava. Taky je ale v metru permanentně nasazených přes tři tisíce strážníků NYPD a zdá se, že to nikdy není úplně dost. Zkrátka podzemí tak trochu pokřiveně zrcadlí to, co se děje nad zemí. 

Za těch skoro sto dvacet let fungování se v metru děly vážně podivné věci. Tak kupříkladu! Když se zavedly automaty na žetony, podvodníčci měli ve zvyku zacpat otvor na mince papírkem. Takže když pak nějaký nebožák strčil žeton do turniketu, žeton mu zůstal ve zdířce a cestující nemohl dál. Podvodník pak přišel a (pozor), přiložil ústa na otvor a vysál si žeton do pusy. V metru! Fuj! A víte, jak proti tomu bojovala správa metra? Mazala super pálivé chilli kolem otvorů. 

Pak je tady ta příhoda ze 70. let, kdy se radnice chytře rozhodla bojovat s graffiti na vagonech tím, že desítky z nich přetře na zářivě bílou. Hádejte, jak to dopadlo. Ano, byla to neodolatelná výzva. Nebo to, když v roce 2008 bylo necelých padesát vagónů metra svrženo do oceánu, aby utvořily uměle vytvořený útes. Zkrátka newyorské metro je generátor příběhů. A venkovní svět si to uvědomuje. Proto správa metra na požádání vydává potvrzení o zpoždění, které respektuje většina newyorských zaměstnavatelů, a metro karta je dokonce věrohodným alibi při policejním vyšetřování. V podstatě: „Oh, wow. Vy jste byl v metru. Tak to my vás necháme na pokoji.” 

Prostě New York.