Rudolf II.
Tycho Brahe spolupracoval s matematikem Johanesem Keplerem.
Tycho Brahe spolupracoval s matematikem Johanesem Keplerem.
Tycho Brahe spolupracoval s matematikem Johanesem Keplerem.
Tycho Brahe spolupracoval s matematikem Johanesem Keplerem.
14
Fotogalerie

Astronom Tycho Brahe: Záhadná smrt v ukrutných bolestech

Přesně před 420 lety zemřel jeden z nejvýznamnějších astronomů své doby. Tycho Brahe za sebou nezanechal pouze vynálezy a zásadní objevy, ale také dodnes neobjasněnou smrt zahalenou záhadou a tajemstvím. Jeho tělo se však několik dní svíjelo v ukrutných bolestech. Zabila ho nemoc? Nebo ho někdo otrávil? To do dnešního dne stoprocentně nikdo neobjasnil.

Když se Tyge Ottesen Brahe neboli Tycho Brahe 14. prosince 1546 v Dánsku narodil, jeho strýček Jörgen, který si ho osvojil, počítal s tím, že z něj bude právník. A malého Tycha tímto směrem také vedl. Ve čtrnácti letech se ale v Tychově cestě něco zásadního změnilo. Poprvé viděl částečné zatmění Slunce, což ho fascinovalo natolik, že se rozhodl věnovat sledování oblohy většinu svého času. A když o pár let později jeho strýc zemřel, skončil s právničinou úplně a zcela se zaměřil na astrologii, matematiku a astronomii.

Díky zděděnému majetku mohl začít cestovat, setkávat se s dalšími vědci, bádat a uskutečňovat své významné objevy a sestrojovat vynálezy. Kromě vědecké části života však vedl i divoký život mladého muže, který dokonce při jednom ze šermířských soubojů o svoji čest přišel o kus nosu.

V roce 1599 se Tycho Brahe dostal ne dvůr Rudolfa II., tedy na naše území. Zde se také setkal se spolupracovníkem Johanesem Keplerem, geniálním matematikem, který byl vynikající v interpretaci a čtení dat, která byl Brahe schopen svým bádáním získat. Jejich spolupráce však dlouho netrvala. Kromě toho, že se oba egocentričtí vědci rozhádali, Tycho Brahe v roce 1601 záhadně zemřel.

Smrt slavného vědce je do dnešního dne zahalená rouškou tajemství. Ačkoliv se vykonalo mnoho studií, které měly vysvětlit jeho smrt, byly dokonce exhumovány jeho ostatky kvůli vzorkům, ze kterých se mělo zjistit, zda nebyl otráven, s jistotou nedokáže nikdo říct, co se slavnému vědci vlastně stalo osudným.

Poslední výzkumy však přišly s teorií, že trpěl urémií, onemocněním, při kterém se v krvi zvyšuje koncentrace dusíkatých látek, jež se běžně vylučují v moči. Nemocnému nejprve není dobře, později přichází zvracení, bolesti hlavy, dezorientovanost, křeče svalů, poruchy vědomí a nakonec smrt.