Nefritové a slonovinové artefakty, zlato, bronz nebo hedvábí. Archeologové v nalezišti Sanxingdui čínského města Čcheng-tu našli spousty předmětů starých tisíce let. Nově objevené obětní jámy však neskrývaly pouze další studijní materiál pro vědce. Jeden z nálezů totiž v posledních dnech slouží jako zdroj memů na čínské sociální síti. Jedná se o zlatou ceremoniální masku z doby bronzové.
Čínská vládní agentura spravující národní kulturní dědictví nález oznámila v sobotu 20. března. Tou dobou však netušila, že se dočká masové odezvy. Uživatelé sociální síť Weibo (čínská obdoba Twitteru) téměř okamžitě zaplavili příspěvky o nově nalezené masce. Během pár dnů se jich pod hashtagem „soutěž v editaci fotky zlaté masky ze Sanxingdui“ nahromadily miliony.
Uživatelé masku zakrývající polovinu obličeje s humorem nasadili například postavě z čínského seriálu Ultraman nebo pandě. Kolujícího vtipu se následně chytli i samotní vědci. Do výzvy se totiž zapojilo i muzeum Sanxingdui a zájem lidí využilo k marketingu. Na sociální síť spolu s vlastní verzí fotografie, tentokrát doplněné o obrys hlavy plyšového medvídka, sdílelo i video propagující další zajímavé nálezy. „Dobré ráno, právě jsme se probudili. Očividně jsou teď všichni zaneprázdnění photoshopováním?“ napsali k příspěvku.
Samotná maska měří 28 cm na výšku, 23 cm na šířku, váží 280 gramů a dle odhadů by měla být z 84 % ze zlata. Jenže velká část původního předmětu pravděpodobně chybí a podle vedoucí naleziště Lei Yu původně vážila přes půl kila.
A ačkoliv se stala hlavním předmětem zájmu veřejnosti, známé naleziště Sanxingdui odhalilo podstatně větší kus historie. Archeologové v posledních letech objevili šest obdélníkových obětních jam, půdorys největší z nich přitom zabírá lehce přes 19 metrů čtverečních. Kromě stovek různých předmětů se jejich prostřednictvím dochovalo například nejstarší hedvábí nalezené na tomto území nebo velká nádoba ve tvaru sovy.
Nalezené artefakty po sobě pravděpodobně zanechala záhadná civilizace Shu, o které toho kvůli nedostatku jednoznačných psaných záznamů ví vědci relativně málo. Odhadované stáří nálezů se pohybuje v řádech tisíců let a sahá až do doby bronzové. Konkrétně proslavená zlatá maska byla patrně vytvořena přibližně před 3 tisíci let. „Tyhle nálezy nám pomohou porozumět, proč se po konci dynastie Chan stala provincie S‘-čchuan natolik důležitým zdrojem zboží pro Hedvábnou stezku,“ řekl pro čínský deník Global Times odborník.
Sanxingdui v roce 1929 náhodou objevil místní farmář. První zásadní přelom však nastal až o téměř 60 let později, kdy se vědcům podařilo odkrýt dvě obětní jámy mimo jiné skrývající i bronzové ceremoniální masky. Od té doby archeologové na území naleziště ležícího na jihozápadě Číny našli přes 50 tisíc artefaktů.
